Ekonomika Rakouska

Ekonomika Rakouska
Donaustadt v Vídni
Měna	euro
Fiskální období	kalendářní rok
Obchodní organizace	EU, WTO a OECD
Statistické údaje
Populace	▲ 8 901 064 (1. ledna 2020)[1]
HDP	$385,5 mld (PPP) (odhad 2012)
Změna HDP	0,3% (odhad 2014)
HDP na obyvatele	€36 640 (2012)
HDP podle sektorů	zemědělství: 1,7%; průmysl: 32,3%; služby: 65,8% (odhad 2009)
Inflace (CPI)	2,6% (odhad 2012)
Míra chudoby	6,2% (2012)[2]
Pracovní síla	4,434 mil. (odhad 2012)
Nezaměstnanost	4,4% (září 2012)[3]
Průměrná hrubá mzda	€3 997/$5 395, měsíčně (2006)[4]
Zahraničí
Vývoz	$163,1 mld (odhad 2012)
Dovoz	$170,5 mld (odhad 2012)
Hrubý zahraniční dluh	$808,9 mld (30. září 2009)
Veřejné finance
Veřejný dluh	74,6% HDP (odhad 2012)
Příjmy	$191,7 mld (odhad 2012)
Výdaje	$204,1 mld (odhad 2012)

Rakousko patří k velmi vyspělým zemím světa, v roce 2010 bylo v hodnocení podle HDP na obyvatele 10. nejbohatším státem světa a 3. nejbohatším státem v EU – v tomto ukazateli dosahuje hodnoty 39 500 USD na obyvatele (dle MMF (2010).

V roce 2001 bylo v Rakousku zaměstnáno 3 420 788 lidí na 396 288 pracovištích. Největší burza Rakouska je Vídeňská burza, jejíž největší index je ATX.

Vývoj

Rakouská ekonomika značně utrpěla rozpadem rakousko-uherské monarchie. Po něm totiž zůstalo asi 70 % průmyslové výroby na území českých zemích.^[5] Válečné události tento stav ještě vystupňovaly. Až v 50.–60. letech 20. století přišlo zlepšení – zatímco Československo fatálně ekonomicky propadlo kvůli centrálně plánované ekonomice, Rakousko se především díky mezinárodnímu obchodu, cestovnímu ruchu a jiným službám pozvedlo.

Současnost

Rakousko značně využívá svůj turistický potenciál – velká část země (70 %) leží v Alpách. Podle UNWTO^[6] navštívilo v roce 2015 Rakousko 26,7 milionu turistů (12. místo na světě), podle příjmů z cestovního ruchu bylo Rakousko patnácté na světě s 18,3 miliardy USD. Podle WTTC^[7] se cestovní ruch v Rakousku podílí 11,8 % na celkovém HDP státu a 12,7 % na zaměstnanosti. Rakousko tak tradičně patří mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP.^[8] Nejvíce zahraničních příjezdů dosahují alpské spolkové země Tyrolsko a Salcbursko, pro zimní turistiku a sporty jsou významná střediska Innsbruck, Kitzbühel a Bischofshofen. Hojně navštěvována jsou i velká města jako Vídeň (památky tzv. Innere Stadt – např. gotická katedrála sv. Štěpána a Hofburg, dále zámek Schönbrunn, místa spojená s životem a tvorbou postav světové hudby, zábavní park Prater s atrakcí Riesenrad atd.), Salcburk (hudební tradice a architektonické památky – zámek Mirabell, renesanční salcburská katedrála, pevnost Hohensalzburg atd.), Štýrský Hradec (historická – Schlossberg i moderní architektura – Murinsel) či Linec (architektonické památky – především barokní). První tři jmenovaná města jsou uvedena na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Je to také tranzitní země pro cesty na Balkán a do Itálie. Vídeňské mezinárodní letiště (VIA – Vienna International Airport) je jedním z největších evropských letišť. V roce 2008 odbavilo 19,7 milionu cestujících, o 7 miliónů cestujících více než pražská Ruzyně.^[9]

Významné je i zemědělství, především v úrodné nížině Dolního Rakouska. Pěstuje se zde vinná réva, chovají prasata a dobytek. Průmyslu příliš v zemi není^[zdroj?!] a pokud ano, jedná se spíše o lehký^[zdroj?!].

Elektřina je získávána především z vodních elektráren. Rakušané mají obavy z jaderné energie, kterýžto názor se snaží prosadit i při jednání se svými sousedy, což bývá často předmětem roztržek.

Významné rakouské firmy

• OMV
• ReWe Group Austria
• Porsche Holding
• Strabag
• Voestalpine
• Magna Steyr
• Österreichische Bundesbahnen
• Austria Tabak
• Telekom Austria
• Austrian Airlines
• Doppelmayr
• Red Bull GmbH
• Erste Bank
• Kapsch

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Rakouska na Wikimedia Commons