Ekonomika Rakouska

Ekonomika Rakouska
Donaustadt v Vídni
Měnaeuro
Fiskální obdobíkalendářní rok
Obchodní organizaceEU, WTO a OECD
Statistické údaje
Populace▲ 8 901 064 (1. ledna 2020)[1]
HDP$385,5 mld (PPP) (odhad 2012)
Změna HDP0,3% (odhad 2014)
HDP na obyvatele€36 640 (2012)
HDP podle sektorůzemědělství: 1,7%; průmysl: 32,3%; služby: 65,8% (odhad 2009)
Inflace (CPI)2,6% (odhad 2012)
Míra chudoby6,2% (2012)[2]
Pracovní síla4,434 mil. (odhad 2012)
Nezaměstnanost4,4% (září 2012)[3]
Průměrná hrubá mzda€3 997/$5 395, měsíčně (2006)[4]
Zahraničí
Vývoz$163,1 mld (odhad 2012)
Dovoz$170,5 mld (odhad 2012)
Hrubý zahraniční dluh$808,9 mld (30. září 2009)
Veřejné finance
Veřejný dluh74,6% HDP (odhad 2012)
Příjmy$191,7 mld (odhad 2012)
Výdaje$204,1 mld (odhad 2012)

Rakousko patří k velmi vyspělým zemím světa, v roce 2010 bylo v hodnocení podle HDP na obyvatele 10. nejbohatším státem světa a 3. nejbohatším státem v EU – v tomto ukazateli dosahuje hodnoty 39 500 USD na obyvatele (dle MMF (2010).

V roce 2001 bylo v Rakousku zaměstnáno 3 420 788 lidí na 396 288 pracovištích. Největší burza Rakouska je Vídeňská burza, jejíž největší index je ATX.

Vývoj

Rakouská ekonomika značně utrpěla rozpadem rakousko-uherské monarchie. Po něm totiž zůstalo asi 70 % průmyslové výroby na území českých zemí.[5] Válečné události tento stav ještě vystupňovaly. Až v 50.–60. letech 20. století přišlo zlepšení – zatímco Československo fatálně ekonomicky propadlo kvůli centrálně plánované ekonomice, Rakousko se především díky mezinárodnímu obchodu, cestovnímu ruchu a jiným službám pozvedlo.

Současnost

Rakousko značně využívá svůj turistický potenciál – velká část země (70 %) leží v Alpách. Podle UNWTO[6] navštívilo v roce 2015 Rakousko 26,7 milionu turistů (12. místo na světě), podle příjmů z cestovního ruchu bylo Rakousko patnácté na světě s 18,3 miliardy USD. Podle WTTC[7] se cestovní ruch v Rakousku podílí 11,8 % na celkovém HDP státu a 12,7 % na zaměstnanosti. Rakousko tak tradičně patří mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP.[8] Nejvíce zahraničních příjezdů dosahují alpské spolkové země Tyrolsko a Salcbursko, pro zimní turistiku a sporty jsou významná střediska Innsbruck, Kitzbühel a Bischofshofen. Hojně navštěvována jsou i velká města jako Vídeň (památky tzv. Innere Stadt – např. gotická katedrála sv. Štěpána a Hofburg, dále zámek Schönbrunn, místa spojená s životem a tvorbou postav světové hudby, zábavní park Prater s atrakcí Riesenrad atd.), Salcburk (hudební tradice a architektonické památky – zámek Mirabell, renesanční salcburská katedrála, pevnost Hohensalzburg atd.), Štýrský Hradec (historická – Schlossberg i moderní architektura – Murinsel) či Linec (architektonické památky – především barokní). První tři jmenovaná města jsou uvedena na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Je to také tranzitní země pro cesty na Balkán a do Itálie. Vídeňské mezinárodní letiště (VIA – Vienna International Airport) je jedním z největších evropských letišť. V roce 2008 odbavilo 19,7 milionu cestujících, o 7 milionů cestujících více než pražská Ruzyně.[9]

Významné je i zemědělství, především v úrodné nížině Dolního Rakouska. Pěstuje se zde vinná réva, chovají prasata a dobytek. Průmyslu příliš v zemi není[zdroj⁠?!] a pokud ano, jedná se spíše o lehký[zdroj⁠?!].

Elektřina je získávána především z vodních elektráren. Rakušané mají obavy z jaderné energie, kterýžto názor se snaží prosadit i při jednání se svými sousedy, což bývá často předmětem roztržek.

Významné rakouské firmy

Odkazy

Reference

  1. ↑ Population on 1 January [online]. Eurostat [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ http://www.indexmundi.com/austria/population_below_poverty_line.html
  3. ↑ Eurostat Unemployment
  4. ↑ Wages and Taxes for the Average Joe in the EU 2. www.langlophone.com [online]. [cit. 2016-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-16. 
  5. ↑ BAAR, Vladimír. Hospodářský zeměpis. Regionální aspekty světového hospodářství. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2003. ISBN 80-86034-50-X. Kapitola Sociálně-ekonomický vývoj, s. 36. 
  6. ↑ UNWTO Tourism Highlights [online]. World Tourism Organization (UNWTO), 2016 [cit. 2017-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ (anglicky)Tourism Research: Country Reports – Austria na www.wttc.org Archivováno 14. 7. 2010 na Wayback Machine.
  8. ↑ Nad cestovním ruchem zataženo
  9. ↑ SŮRA, Jan. Dohnat Vídeň? Pro Ruzyni opět vzdálenější sen. iDNES.cz [online]. 19.1.2009 [cit. 11.2.2009]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vienna Skyline.jpg
Autor: Fabian Lackner, Licence: CC BY-SA 3.0
Die Wiener Skyline von der Alten Donau aus gesehen.
Blank map of Europe cropped (blue).svg
Autor: NikNaks, Licence: CC BY-SA 4.0
Cropped version of Blank map of Europe.svg, coloured blue.