Ekoterorismus

Ekoterorismus, též ekologický či environmentální terorismus, je násilné jednání (terorismus) související s ekologií. Jako ekoterorismus je označováno násilné jednání, které má za cíl životní prostředí bránit,[1] případně se zaměřuje na dílčí otázky, často např. práva zvířat, která brání např. poškozováním laboratoří, v nichž probíhají pokusy na zvířatech.

Za ekoteroristy se někdy označují i ti ekologičtí aktivisté, kteří žádných teroristických metod nepoužívají.[2][3][4] V tomto případě se jedná spíše o pejorativum.

Původní význam slova, které se objevilo v poslední čtvrtině 20. století v USA, znamenal použití teroristických metod za účelem ochrany životního prostředí či práv zvířat.[5] Hranice mezi ekoterorismem, prostým poškozováním cizího majetku a společensky akceptovatelnou mírou protestu jsou ovšem vnímány rozdílně a použití pojmu ekoterorismus je tak v mnohých případech velice kontroverzní. Dle M. Mareše lze za ekoterorismus označit i metodu terorismu spočívající v úmyslném poškození životního prostředí.[6] Dle některých environmentalistů je ekoterorismem jakékoliv poškozování životního prostředí či útoky proti členům zeleného hnutí.[6]

Vznik a vývoj ekoterorismu

Ačkoliv první akce radikálních environmentalistů, některými zpětně označované za akty ekoterorismu, začaly být organizovány na přelomu 60. a 70. let 20. století,[5] vznik ekoterorismu je nejčastěji odvozován od vydání knihy Edwarda Abbeyho The Monkey Wrench Gang z roku 1975,[5] ve které skupina čtyř lidí bojuje proti ničení arizonské přírody vládou a soukromými společnostmi, které pro ně ztělesňuje přehrada Glen Canyon. Mezi jejich metody patří například sypání písku do palivových nádrží bagrů, ničení billboardů nebo poškozování železničních tratí určených k převozu uhlí do elektráren. Tato kniha se stala „biblí“ některých členů radikálně environmentalistického hnutí, kteří si osvojili metody v ní popsané.[7] V roce 1976 vzniká radikální Animal Liberation Front, která se zaměřuje na ochranu práv zvířat;[8] o rok později se objevila skupina Sea Shepherd, která se zaměřuje na ochranu oceánu a především velryb; bojuje proti zejména japonským velrybářským firmám porušujícím mezinárodní námořní právo, přičemž od roku 1979 potopili devět velrybářských lodí.[9] V roce 1998 organizaci podpořil také tibetský dalajláma.[10] V roce 1981 vzniká ve Spojených státech Earth First!, radikálně environmentalistická skupina, která se aktivně zapojuje do protestů například proti kácení stromů blokádami těžké techniky.[11] Jeden z vůdců Earth First, Dave Foreman, napsal v roce 1985 knihu Ecodefense: A Field Guide to Monkeywrenching, která detailně popisuje ekoteroristické metody, potřebné vybavení, s tím související propagandu či základy bezpečnosti.[11] Tato kniha byla několikrát aktualizována a je dostupná na internetu.[12] V knize je například představen jeden ze způsobů ochrany stromů proti kácení spočívající ve vtloukání dlouhých a tlustých hřebů do stromů, které při kácení zničí motorovou pilu.[13] Postupně začaly vznikat další organizace s podobným zaměřením, například Earth Liberation Front,[14] Evan Mecham Eco-Terrorist International Conspiracy, Animal Rights Militia a jejich pobočky se začaly objevovat i v zahraničí.

Za typické ekoteroristické akce jsou označovány útoky na laboratoře provádějící testování na zvířatech, při kterých je ničeno vybavení laboratoří a zvířata vypouštěna do divoké přírody, dále ničení polí s geneticky modifikovanými potravinami, sabotáže a bombové útoky na těžkou stavební techniku či na automobily nepřátel, zapalování staveb boháčů atd.[6][5] Označení některých metod za ekoterorismus je ovšem velice sporné, například zalepování zámků řeznictví,[6] blokády vlaků s jaderným palivem či odpadem, nebo blokování velrybářských lodí.

Pravděpodobně největší ekoteroristickou akcí byla operace Earth Liberation Front provedená v říjnu 1998 ve Vailu v Coloradu, kde byly zapáleny čtyři vleky a pět budov v lyžařském středisku patřícímu společnosti Vail Resorts.[14] ELF tuto společnost obviňovala z ničení nedotčené přírody Skalnatých hor.[14] Škoda vyšší než jeden milion dolarů byla způsobena při několika dalších útocích. FBI odhaduje, že škody způsobené ekoteroristickými útoky po roce 2003 přesahují 200 milionů dolarů,[15] v období let 19962001 to podle FBI bylo 45 milionů dolarů a bylo spácháno asi 600 aktů ekoterorismu.[5]

V roce 2002 se objevuje výraz Green Scare („zelená hrozba“), kterou ochránci přírody v aluzi na tzv. „rudou hrozbu“ doby McCarthyho antikomunistického tažení (COINTELPRO) označují sílící kriminalizaci ekologických aktivistů ze strany amerického establishmentu.[16] Poškozování majetku (například jatek, těžařských zařízení, automobilů s extrémní spotřebou) je označováno za terorismus stejně jako vraždění nevinných civilistů: na tuto skutečnost upozornil například případ aktivisty Roda Coronada z let 20032008, který byl obviněn coby terorista poté, co pouze odpověděl na jednom z mítinků na otázku, jak kdysi vyrobil výbušninu.[17]

Český ekoterorismus

V Česku jsou za akty ekoterorismu považovány útoky vůči společnosti Biotest provádějící vivisekci na zvířatech v roce 2003 či zničení pole s geneticky upravenou kukuřicí v Branišovících na Znojemsku v roce 2002.[6]

Mezi akce českých radikálních environmentalistů patří i poškozování plakátů zvoucích do cirkusu či zalepování zámků od řeznictví,[6] avšak klasifikovat tyto činy jako akty ekoterorismu je krajně sporné.

Odkazy

Reference

  1. Encyclopædia Britannica online, heslo Ecoterrorism
  2. [1]
  3. [2]
  4. [3]
  5. a b c d e Encyclopedia of Terrorism. [online]. Příprava vydání Harvey Kushner. Masaryk University [cit. 2008-06-25]. Kapitola Ecoterrorism, s. 116–118, Brno. Vol. 1. Thousand Oaks: Sage Reference, 2003. Gale Virtual Reference Library. Gale.. Dostupné online. 
  6. a b c d e f Mareš, M. (2004): Ekoterorismus v České republice, Rexter, číslo 1, roč. 2., on-line text, ověřeno k 25. 6. 2008.
  7. CHAMBERLAIN, T. National Geographic Adventure: Q&A Doug Peacock: Veteran of the Grizzly Wars [online]. NationalGeographic.com. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Extremist Groups: Information for Students. [online]. Masaryk University [cit. 2008-06-25]. Kapitola Animal Liberation Front (ALF)., s. 111–112., Brno. Vol. 1. Detroit: Gale, 2006. 131-138. 2 vols. Gale Virtual Reference Library. Gale.. Dostupné online. 
  9. Sea Shepherd: Jsme hrdí, že jsme neviděli zemřít jedinou velrybu Vegetarián a vegan, zima 2007.
  10. Sea Shepherd: Featured Supporter... the Dalai Lama. www.seashepherd.org [online]. [cit. 09-11-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-03-2010. 
  11. a b Encyclopedia of Terrorism. [online]. Příprava vydání Harvey Kushner. Masaryk University [cit. 2008-06-25]. Kapitola Earth First!, s. 111–112., Brno. Vol. 1. Thousand Oaks: Sage Reference, 2003. Gale Virtual Reference Library. Gale.. Dostupné online. 
  12. FOREMAN, D.; HAYWOOD, B. Ecodefense: A Field Guide to Monkeywrenching [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. FOREMAN, D.; HAYWOOD, B. Ecodefense: A Field Guide to Monkeywrenching [online]. Kapitola Chapter 3 - Developments. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b c Encyclopedia of Terrorism. [online]. Příprava vydání Harvey Kushner. Masaryk University [cit. 2008-06-25]. Kapitola Earth Liberation Front., s. 112–113, Brno. Vol. 1. Thousand Oaks: Sage Reference, 2003. Gale Virtual Reference Library. Gale.. Dostupné online. 
  15. Wade's War [online]. Style Weekly. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-03-2008. 
  16. Viz prohlášení greenscare.org Archivováno 29. 6. 2009 na Wayback Machine
  17. The Green Scare Archivováno 24. 3. 2008 na Wayback Machine LA CityBeat, 5. 3. 2007.

Literatura

  • Abbey, Edward (2000): The Monkey Wrench Gang. New York: Perennial Classics. Slovensky: Gang obrancov zeme, Tulčík: Abies, 1994.
  • Forman, Dave – Haywood, Bill (eds., 1985): Ecodefense: A Field Guide to Monkeywrenching, Ned Lud Books (1. a 2. vydání), Abbzug Press (3. vydání).
  • Foreman, Dave (1991): Confessions of an Eco-warrior. New York: Harmony.
  • House Resources Committee Subcommittee on Forest and Forest Health (2002): Oversight Hearing on Ecoterrorism and Lawlessness on the National Forests. https://web.archive.org/web/20031224213833/http://resourcescommittee.house.gov/107cong/forests/2002feb12/agenda.htm, February 12, 2002.
  • Scarce, Rik (1990): Eco-warriors: Understanding the Radical Environmental Movement. Chicago: Noble.
  • Zakin, Susan (1993): Coyotes and Town Dogs: Earth First! and the Environmental Movement. New York: Viking Penguin.

Související články