Eldorado

Zlatý vor panovníka lidu Muisca, související s legendou o El Doradu (Muzeum zlata v Bogotě)

Eldorado, El Dorado (ze španělského zlatý nebo pozlacený) původně přezdívka bájného jihoamerického panovníka. Později – a tento význam je dnes nepoměrně známější – se tak začalo přezdívat jeho městu u rovněž smyšleného jezera Parime. Podle legend ze sebe tamní indiánští náčelníci smývali zlatý prach, jímž byli rituálně posypáni. Akt měl symbolizovat enormní výskyt zlata v okolí – bylo ho tolik, že se mohl vyhazovat do větru. Pověst vzbuzovala zejména v Evropě zájem celé 16. a 17. století a mnoho cestovatelů se oblast pokoušelo najít. Teorie, kde hledat, se lišily. Třeba španělský dobrodruh a dobyvatel Francisco Orellana sebevědomě prohlašoval, že bezpečně ví, že El Dorado se nachází mezi Orinokem a Amazonkou, načež se s bratrem Francisca Pizzarra v roce 1541 vypravil z Quita, aby svá slova potvrdil. Jejich posádka čelila těžkým existenčním problémům, potraviny si opatřovali olupováním domorodců. Cesta přinesla významné cestovatelské a současně zeměpisné objevy, ale El Dorado nalezeno nebylo.

Nepřeberné množství nadšenců na cestách za El Doradem po staletí likvidovaly neúspěchy, deziluze, strasti, bída, fyzické i mentální vyčerpání a šípy indiánů. V 18. století nadšení razantně ochladlo a na počátku 19. století v existenci zlatého města El Dorada věřilo už jen pár jedinců s nezlomnými ideály a bujnou fantazií.

Jméno El Dorado prošlo postupem času jazykovým vývojem zvaným apelativizace proprií, při němž se z vlastního jména stává obecné a zpravidla tím rozšiřuje svůj význam. Kromě počeštěného Eldoráda (např. v písni Waldemara Matušky)[1], jež stále nese význam bájného zlatého města, se dnes používá i eldorado, resp. eldorádo, které označuje vysněné cíle, materiální bohatství nebo také vnitřní bohatství (ostatně už také v písni W. Matušky).[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo eldorádo ve Wikislovníku

Média použitá na této stránce

Muisca raft Legend of El Dorado Offerings of gold.jpg
Autor: Andrew Bertram, Licence: CC BY-SA 1.0
Muisca raft, representation of the initiation of the new Zipa in the lake of Guatavita. It was found in 1969 in a cave in Pasca, Colombia, by Cruz María Dimaté together with other pieces of gold and ceramic. It is 19.5 cm long, 10.1 cm wide and 10.2 cm high. Dated between 1200 and 1500 BC. It is made of an alloy of gold (80%), silver and copper, by using the lost wax method. The cacique in the center is surrounded by attendants and oarsmen.