Elektrárna Turów

Elektrárna Turów
Elektrárna Turów
Elektrárna Turów
StátPolskoPolsko Polsko
UmístěníBogatynia, Dolnoslezské vojvodství
Stavaktivní
Začátek výstavby1958
Dokončení1962
VlastníkPGE
Tepelná elektrárna
Palivohnědé uhlí
Generátory
Generátory v provozu3 + 3 + 1
Odstavené generátory4 × 206 MW
Elektrická energie
Celkový výkon3 × 235 MW
3 × 261 MW
1 × 496 MW
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hnědouhelný důl Turów, 2006

PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. Oddział Elektrownia Turów je hnědouhelná elektrárna na jihozápadě Polska, v Dolnoslezském vojvodství, na území obce Bogatynia, poblíž Turoszowa, na pravém břehu Lužické Nisy, u německo-polské státní hranice, poblíž trojmezí hranic Německa, Polska a Česka.

Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1962 a má instalovaný výkon 2106 MW. V současné době je jejím vlastníkem a provozovatelem společnost Elektrownia Turów SA. Roku 2010 se plánovalo vytápění měst na severu ČR.[1]

Hnědé uhlí k zabezpečení provozu elektrárny pochází z povrchového dolu stejného jména. Důl Turów tvoří spolu elektrárnou Turoszowský energetický komplex. Elektrárna Turów vyrábí (v roce 2020) 5 % elektrické energie v Polsku[2]. Povrchový důl má v současné době rozlohu 26 km². Polská energetická společnost PGE usiluje o získání povolení k těžbě do roku 2044, v březnu 2020 však získala pouze prodloužení stávající licence o 6 let. V současnosti má důl hloubku 225 metrů, pokud PGE vytěží kompletní ložisko lignitu, v roce 2044 dosáhne hloubky téměř 300 metrů a bude mít rozlohu 30 km².

Obavy z rozšiřování dolu

Podrobnější informace naleznete v článku Důl Turów.

Obavy proti rozšiřování hnědouhelného dolu mají obce na české, polské i německé straně hranice. Nejčastěji je obyvateli obcí ale i ekologickými organizacemi zmiňována obava z úbytku pitné vody ve studnách okolních obcí[3]. Právě v souvislostí s tím, proběhlo v okolí dolu již několik protestů proti rozšiřování. Česká strana také zaslala Evropskému parlamentu v průběhu roku 2020 i petici proti dolu, mezi jejímiž petenty byl i Liberecký kraj.

V říjnu 2020 začal Státní podnik DIAMO instaloval na Liberecku měřící body, které by měly pomoci získat odpůrcům dolu argumenty o propadu terénu na české straně[4]. Jak totiž uvedl provozovatel dolu, odpůrci své obavy stále nepodložili žádnými důkazy, které by prokazovaly vlivy rozšiřování dolu.

Nehody

  • 7. února 1987 došlo k pádu jedné chladicí věže vlivem nekvalitní konstrukce a povětrnostních podmínek
  • 24. prosince 1998 chybou špatné synchronizace turbogenerátoru bloku č. 5 došlo k explozi a následnému požáru
  • 25. července 2012 byla elektrárna značně poškozena výbuchem a požárem uhelného prachu v prostoru prvního bloku
  • 27. září 2016 došlo k několikakilometrovému sesuvu půdy, v jehož důsledku byl zcela zastaven prodej uhlí a veškeré produkce směřovala do elektrárny, zcela zavaleno a zničeno bylo několik důlních strojů

Reference

  1. https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/polsky-turow-by-mohl-zasobovat-teplem-mesta-na-severu-cech-a-levneji.A100823_1437380_liberec-zpravy_oks - Polský Turów by mohl zásobovat teplem města na severu Čech. A levněji
  2. PGE
  3. Nezůstane žádná voda ve studních, varuje Brabec. Liberecko se odvolá proti rozšíření dolu Turów. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. 
  4. ENERGOŽROUTI.CZ. Nové měřící body by měly podpořit argumenty odpůrců polského dolu Turów. EnergoŽrouti.cz [online]. [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Turow-powerstation.jpg
Autor: Werni1, Licence: CC BY-SA 4.0
Turów power station, view from the adjacent forest
Turow.jpg
Autor: Anna Uciechowska, Licence: CC-BY-SA-3.0
Lignite mine "Turów", Poland