Elektrárna Ledvice
Elektrárna Ledvice | |
---|---|
Elektrárna Ledvice v roce 2020 | |
Stát | Česko |
Umístění | Chudeřice, Ledvice |
Začátek výstavby | 1966 |
Dokončení | 1969, nový blok 2017 |
Vlastník | ČEZ |
Tepelná elektrárna | |
Palivo | hnědé uhlí |
Generátory | |
Generátory v provozu | bloky č. 4 a 6 |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 770 MW |
Souřadnice | 50°34′36,12″ s. š., 13°46′50,88″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Elektrárna Ledvice (ELED) je tepelná elektrárna společnosti ČEZ nacházející se mezi městy Ledvice a Bílina. Elektrárna se kromě výroby elektrické energie zabývá výrobou tepla, které dodává především do Bíliny a Teplic.
Základní údaje
Tabulka zobrazuje všech šest bloků elektrárny. Zahrnuje jejich výkon a data kdy byl zprovozněn či ukončen jejich provoz.
Blok | Instalovaný výkon (MW) | Uvedení do provozu | Odsíření | Odstavení z provozu |
---|---|---|---|---|
1. | 200 | 1966–1968 | – | 1998 |
2. | 110 | 1966–1968 | 1996 | 2013 |
3. | 110 | 1966–1968 | 1996 | 2015 |
4. | 110 | 1966–1968 | 1996 | – |
5. | 110 | 1966–1968 | – | 1994 |
6. | 660 | 2017 | – | – |
Historie
Elektrárna byla vybudována v letech 1966–1969 a její celkový výkon byl 640 MW. Elektrárna byla po výstavbě tvořena celkem pěti bloky. Dne 1. února 1994 byl ukončen provoz 5. bloku a dne 31. prosince 1998 provoz 1. bloku. Zbývající tři bloky prošly rozsáhlými úpravami, jejichž cílem bylo snížit dopad výroby elektřiny na životní prostředí. Blok 2. byl odstaven v roce 2013 a blok 3. v roce 2015.
V provozu tak k roku 2019 zůstává blok č. 4 o výkonu 110 MW a nový blok č. 6 (nazývaný také jako „Nový zdroj") o výkonu 660 MW, který byl spuštěn v roce 2017. Celkový výkon elektrárny je tedy 770 MW.
Nový nadkritický blok
Od října 2009 byl ve výstavbě nový blok o výkonu 660 MW.[1] Nový blok NZ ELE 660 MW vyrostl na místě bývalé administrativní budovy. Kotelna je vysoká 145 metrů a jedná se tedy o nejvyšší budovu na území ČR. Na boku kotelny jsou dvě výtahové a obslužné věže (severní + jižní). Na vrcholu severní věže je zřízena prosklená vyhlídka pro exkurze. Jedná se o první nadkritický (teplota páry přes 600 °C) a vysoce účinný blok v ČR tak i ve střední Evropě, dodavatelem je konsorcium ALSTOM Power, s. r. o. (generálním dodavatelem díla je ŠKODA PRAHA Invest). Nový zdroj splňuje požadavky BAT (Best Available Techniques - nejlepší dostupné technologie) a jeho účinnost je až 42,5 %, díky čemuž se podařilo snížit emise o 20 % oproti běžným uhelným elektrárnám.[2] Průtlačný kotel je práškový; kolem něj se v kotelně se nachází 8 kruhově uspořádaných ventilátorových mlýnů, v nichž je mleto uhlí na uhelný mour.[3] Původní termín spuštění bloku na konci roku 2012 byl kvůli zpožděním dodávek a technickým závadám několikrát posunut, naposledy na třetí čtvrtletí roku 2015.[4][5] Zdroj dán do plného provozu v listopadu roku 2017.[1] Cena elektrárny přesáhla 30 mld Kč.
Zpoždění a problémy s ocelí
Stejně jako v Německu se objevily problémy s ocelí použitou na membránové stěny kotle. Je zde použita prakticky neodzkoušená ocel T24, která má lépe snášet vysoké teploty a tlaky v nadkritickém bloku. Stejná ocel je použita na stavbě 17 bloků v Německu, Belgii, Nizozemsku a v Česku. Při použití v Německu na stavbě Duisburg-Walsum se objevily netěsnosti až 3000 svarů a opravy oddálily start bloku o půl roku. Stejné nebo podobné problémy řeší evropské koncerny na stavbách nadkritických bloků v elektrárnách Wilhelmshaven, Moorburg, Karlsruhe a Boxberg.[6] Objednavatel stavby ČEZ začal po dodavateli technologií (Alstom) vymáhat odškodné. Ztráty způsobené zpožděním se vyčíslují na 2 miliardy korun, přesně tolik měl vydělat prodej elektrické energie v letech 2012–2015. [7][8][9]
Zásobování uhlím
V elektrárně Ledvice dochází ke spalování hnědého uhlí, které je z dolů Bílina dopravováno do zásobníků paliva jednotlivých kotlů nebo na manipulační skládku. V roce 2005 byla celková spotřeba uhlí 3 bloků v provozu (B2, B3, B4) 1 637 000 tun, po odstavení starých bloků a zprovoznění nového zdroje by spotřeba uhlí měla být kolem 3,6 milionů tun za rok.
Zajímavosti
V areálu elektrárny je infocentrum, které je zaměřené na klasickou energetiku.[10] V roce 2018 byla na vrcholu kotelny nového bloku elektrárny otevřena ve 144 metrech nová vyhlídka, která je nejvyšší rozhlednou v Česku. [11]
Galerie
- hala bloků 1-5
- chladicí věže bloků 1-5
- uhelný zavážecí most 6. bloku
- třídírna uhlí
- interiér vyhlídky
Reference
- ↑ SES Tlmače.sk - info o zakázce
- ↑ Efektivita, emise a parametry. www.allforpower.cz [online]. [cit. 2012-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ V Elektrárně Ledvice vyroste novodobá Cheopsova pyramida[nedostupný zdroj]
- ↑ oEnergetice.cz: Nový blok elektrárny Ledvice? Až na podzim 2015
- ↑ Obsáhlý dokument Škoda Praha Invest k výstavbě. www.spinvest.cz [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-30.
- ↑ Nekvalitní ocel zpožďuje stavby nových elektráren
- ↑ ČEZ vymáhá za zpoždění Ledvic odškodné od Alstomu
- ↑ Materiáloví specialisté řešili možné příčiny poruch materiálu T24 u nadkritických kotlů v Evropě - podrobná problematika projektů v souvislosti použitím oceli T24. www.allforpower.cz [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Materiáloví specialisté řešili možné příčiny poruch materiálu T24 u nadkritických kotlů v Evropě (1)[nedostupný zdroj]
- ↑ Ledvice. Skupina ČEZ - O Společnosti [online]. [cit. 2023-06-06]. Dostupné online.
- ↑ Nejvyšší rozhledna v Česku se otevřela v ledvické elektrárně. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-04-22].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektrárna Ledvice na Wikimedia Commons
- Stránky elektrárny na webu ČEZu
- Podrobné info o stavbě na stránkách allforpower.cz Archivováno 6. 1. 2013 na Wayback Machine.
- Nový zdroj 660 MW v Elektrárně Ledvice na stránkách cenia hodnocení dle EIA
- Výstavba nového bloku Ledvice na stránkách časopisu allforpower.cz Archivováno 6. 1. 2013 na Wayback Machine.
- Virtuální prohlídka informačního centra Ledvice - pohled 360°
- VIDEO: pohled na elektrárenský komplex Ledvice z železniční tratě Chomutov - Ústí nad Labem
- Diplomové práce ONDŘEJ VOLFA zaměřená na problematiku svárů a kvalitu oceli T24
- Aktualne.cz - Elektrárna Ledvice ve zpoždění - fotoreportáž 4/2013
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor:
- Emblem-web.svg: David Vignoni
- Broom icon.svg: User:Booyabazooka (uploader)
- derivative work: Ju gatsu mikka (^o^) appelez moi Ju (^o^)
Web broom icon
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Ledvice - elektrárna Ledvice, chladicí věže bloků 1-5, v popředí záložní plynová kotelna.
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Ledvice - elektrárna Ledvice, vyhlídka interiér
Autor: Draceane, Licence: CC BY-SA 4.0
Elektrárna Ledvice (ELED)
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Ledvice - elektrárna Ledvice, hala bloků 1-5
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Ledvice - elektrárna Ledvice, uhelný zavážecí most 6. bloku
Autor: Juan de Vojníkov, Licence: CC BY-SA 3.0
Elektrárna Ledvice v pohledu z Milešovky. České středohoří, Česká republika.
Autor: Draceane, Licence: CC BY-SA 4.0
Elektrárna Ledvice (ELED)