Elektrárna města Žižkova

Elektrárna města Žižkova
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavba1889
Zánik1926
Poloha
AdresaHartigova 3, Praha 3Žižkov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elektrárna města Žižkova je zaniklá uhelná elektrárna, která se nacházela východně od Tachovského náměstí mezi ulicí Hartigova a bývalou železniční tratí. Po ukončení provozu byly stavby adaptovány pro jiné účely.

Historie

Sedm let po otevření Edisonovy první veřejné elektrárny v New Yorku František Křižík naprojektoval a 1. prosince 1889 zprovoznil na Žižkově jednu z prvních městských elektráren a zároveň zavedl do žižkovských ulic jedno z prvních veřejných elektrických osvětlení v Čechách. Elektrárna byla dokončena za necelých 9 měsíců, když o záměru výstavby rozhodlo zastupitelstvo města 27. února 1889.[1] Křižíkovy obloukové lampy a Edisonovy žárovky byly umístěny na silných stožárech ve výšce třetího patra (cca 14 m). Žárovky zde však byly pouze jako nouzové osvětlení pro případ, kdyby obloukovka zhasla; v tom případě automatický přepínač rozsvítil žárovku.

Na stejnosměrnou elektrickou síť o napětí 120 a 240 V (někdy uváděno 60–110 V)[2] se brzy připojily první obchody a domácnosti. První rok bylo v ulicích rozmístěno 16 obloukových lamp a 600 žárovek, z nich většina v obchodech a domácnostech. Za rok se zvýšil počet obloukovek na 250, počet žárovek na 300 v ulicích a přes 1200 žárovek u soukromých odběratelů.

Zpočátku měla elektrárna pouze jeden parní stroj o výkonu 60 HP, který přes lanový převod poháněl dvě dynama. Stroje byly v provozu pouze ve večerních hodinách, v noci bylo osvětlení zajištěno napájením z akumulátoru o kapacitě 375 Ah.[3] Od roku 1898 již elektrárna pracovala v nepřetžitém režimu, což bylo umožněno zrovnoměrněním odběru v průběhu dne vlivem zavádění elektrických spotřebičů u živnostníků a v továrnách. V roce 1910 elektřinu vyráběly dva parní stroje o výkonech 200 HP a jeden 500 HP a počet dynam se zvýšil o osm.

V roce 1912 byly v budově elektrárny instalovány usměrňovače za účelem přeměny střídavého proudu z holešovické elektrárny na stejnosměrný. Elektrárna byla v provozu až do roku 1926, kdy byly technologie odvezeny.[4]

Prvním ředitelem elektrárny byl Pavel Bauše, od roku 1895 až do svého jmenování řádným profesorem ČVUT v roce 1920 Emil Navrátil.

Po skončení provozu

Východní část areálu byla přestavěna na tržnici, ve které v současnosti[kdy?] sídlí hudební klub.

Odkazy

Reference

  1. GABOR, Radim. Hlas Tachovského náměstí [online]. Praha: 2013-09-21 [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  2. První veřejná elektrárna v českých zemích v provozu. ČT24 [online]. Česká televize, 2009-12-01 [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  3. Vytrženo z Metropole – Elektrárna Žižkov [online]. Česká televize, 2022 [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  4. Před 130 lety osvětlila elektřina ulice Žižkova, jako první obce v republice. In: Žižkovské listy. Jan Kalous, 10.12.2019. [cit. 2020-01-25]. Dostupné online.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“