Elektrárny Prunéřov

Elektrárna Prunéřov I a Elektrárna Prunéřov II
Elektrárna Prunéřov II
Elektrárna Prunéřov II
StátČeskoČesko Česko
UmístěníPrunéřov
StavEPRU 1: zbourána; EPRU 2: v provozu
Začátek výstavby1968
Dokončení1967 EPRU 1/1982 EPRU 2
VlastníkČEZ
Tepelná elektrárna
Palivohnědé uhlí
Generátory
Generátory v provozu3
Odstavené generátory2
Elektrická energie
Celkový výkon3 × 250 MW
Roční výroba6 363 GWh
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elektrárny Prunéřov, zkráceně EPRU I a EPRU II, jsou společně největší tepelné elektrárny v Česku. Elektrárenský komplex stojí v katastrálním území Prunéřova, který je částí města Kadaň a po němž byly pojmenovány. Elektrárny spalují hnědé uhlí ze sousedního Lomu Nástup Tušimice. Vlastníkem a provozovatelem elektráren je společnost ČEZ. Elektrárny Prunéřov patří k největším znečišťovatelům ovzduší v České republice.

Provoz elektrárny Prunéřov I byl ukončen 30. června 2020. S provozováním modernizované části elektrárny Prunéřov II se počítá přibližně do roku 2037.[1] V areálu by měly být postaveny fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem až 243 MW.[2][3]

Historie elektrárny

Elektrárna Prunéřov I (EPRU I) byla vystavěna na konci 60. let minulého století s instalovaným výkonem 660 MW. O 15 let později byla dostavěna EPRU II s celkovým výkonem 1050 MW. V devadesátých letech byl výkon EPRU I v rámci útlumového programu snížen o třetinu. V letech 1995 a 1996 byly obě elektrárny vybaveny odsiřovacím zařízením poté, kdy v důsledku nekontrolovatelného vypouštění oxidů síry do ovzduší a následných kyselých dešťů docházelo k rozsáhlé likvidaci lesního porostu přilehlých Krušných hor. Následky této devastace přírody jsou patrné dodnes a návrat k normálu bude ještě dlouhý proces. V evropském žebříčku sledujícím nejvyšší emise oxidu uhličitého elektráren ve vztahu k vyrobenému množství elektrické energie skončily elektrárny na dvanáctém místě (co do absolutního objemu emisí CO2 je Prunéřov až na dvacátém místě v Evropě).[4] V rámci České republiky jsou elektrárny největším zdrojem emisí oxidu uhličitého, v roce 2007 emitovaly 10,1 milionů tun.[5]

V rámci první vlny ekologizace provozu uhelných zdrojů[6] byly v letech 1996–1999 kompletně odsířeny veškeré elektrárny Skupiny ČEZ v severních Čechách. Došlo k snížení emisí (SOx o 92 %, NOx o 50 %, TZL o 93 %, CO o 77 %) a skokovému zlepšení kvality ovzduší v severních Čechách, které je dnes většinou svých parametrů lepší než např. situace v ostravské nebo pražské aglomeraci.[zdroj?]

Zdroj uhlí

Hnědé uhlí, které do elektrárny vozí vlaky společnosti SD – Kolejová doprava po vlečce Tušimice – Prunéřov, dodávají Severočeské doly z lomu Nástup – Tušimice. Jedná se o nepříliš kvalitní uhlí z hnědouhelné pánve severozápadních Čech mezi Chomutovem, Kadaní, Nechranickou nádrží a Březnem u Chomutova. Pro vylepšení spalované směsi je také v menším množství nakupováno uhlí z lomu ČSA nebo Vršany, které je s tušimickým před spálením smícháno.

Produkty

Primárním produktem elektráren je elektrická energie. Druhotným produktem je teplo, které se využívá v Klášterci nad Ohří, Chomutově a Jirkově především k vytápění bytového fondu. V posledním desetiletí se také jako jedna ze složek stavebních materiálů využívá energosádrovec (produkt odsíření).

Modernizace a ukončování provozu

Chladicí věže
EPRU 1 a EPRU 2 v pozadí

Plány a kontroverze

V březnu 2009 ministerstvo životního prostředí vrátilo společnosti ČEZ k dopracování dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí k projektu modernizace elektrárny Prunéřov II. MŽP odůvodnilo vrácení neoprávněným požadavkem na předložení varianty dosahující účinnosti 42 %, kdy vycházelo z nesprávné aplikace tzv. nejlepších dostupných technik. Společnost ČEZ předložila variantu dosahující účinnosti přes 40 %.[7] Rekonstrukce elektrárny Prunéřov II předpokládá výměnu tří stávajících kotlů a technologického zařízení za kotli. Plánována i výměna turbosoustrojí včetně napájecího zařízení, generátorů a dalších komponentů strojovny.[8] Připravovaná modernizace elektrárny Prunéřov bude znamenat podle ČEZu další podstatné snížení emisí škodlivin: SOx (−57 %), NOx (−59 %), TZL (−39 %), CO2 (−31 %). V případě tuhých znečišťujících látek, se kterými má Česká republika problémy v oblasti kvality ovzduší, by parametry obnovené elektrárny byly třikrát přísnější, než ty zákonem běžně stanovené pro nové zdroje.[zdroj?]

V prosinci 2009 požádala Mikronésie dopisem ministerstvo životního prostředí o účast na řízení posuzující dopady za životní prostředí. Tichomořský stát je ohrožený stoupající hladinou oceánů, přičemž elektrárna vypouští 10 milionů tun oxidu uhličitého ročně, což je zhruba 40× více než roční emise celé Mikronésie a představuje tak podíl asi 2 desetitisícin na globálních emisích CO2.[9] Dne 6. ledna 2010 byly na ministerstvo doručeny připomínky Mikronésie k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí předloženou elektrárenskou firmou ČEZ.[10]

Ministr životního prostředí Jan Dusík ohlásil 26. ledna 2010, že zadá posouzení vlivů přestavby elektrárny zahraniční konzultační firmě. Posouzena má být jak varianta firmy ČEZ, tak i návrh s vyšší účinností. Pro tento nezvyklý krok se Dusík podle svých slov rozhodl kvůli tomu, že je v této věci vystaven politickým a ekonomickým tlakům.[11] V únoru 2010 ministr oznámil, že posouzení zadal norské konzultační společnosti DNV (Det Norske Veritas) Společnost DNV již několikrát v minulosti zpracovávala audity nebo certifikace pro firmu ČEZ a její elektrárny, které byly vždy pozitivní.[12] Na post ministryně životního prostředí nastoupila 29. dubna 2010 za ODS Rut Bízková, mj. bývalá mluvčí ČEZ.[13] Dva týdny po jejím nástupu do funkce vydalo ministerstvo pro modernizaci Prunéřova souhlasné stanovisko.[14] Následně probíhalo odvolací řízení proti územnímu rozhodnutí a proti rozhodnutí o změně integrovaného povolení pro komplexní obnovu. V těchto řízeních Ekologický právní servis argumentoval mimo jiné nedostatkem uhlí pro provoz elektrárny.

Obnova EPRU II

V září 2012 započala komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II. Obnova spočívala v demontáži stávajících technologií a jejich nahrazení novými. Na místě původních kotlů měly vyrůst 3 nové, každý o výkonu 250 MW. Okolní technologie jako odsíření apod. měly rovněž projít rekonstrukcí. Spaliny měly být zaústěny do chladicích věží, které měly projít rekonstrukcí a úpravou.[15][16][17][18] Po rekonstrukci byla elektrárna poprvé spuštěna na podzim roku 2015. Následně během roku 2016 byly definitivně odstaveny první dva bloky, které rekonstrukcí neprošly (blok 21 byl odstaven na konci března 2016 a blok 22 na konci července 2016).

Ukončení provozu EPRU I

Provoz Elektrárny Prunéřov I byl ukončen 30. června 2020. Firma ČEZ hodlala následně využít areál k výstavbě paroplynového cyklu, plynové kotelny, solárního parku, bateriového úložiště či jiným způsobem.[19] Likvidace elektrárny začala 13. května 2022 zahájením demolice chladicích věží. Dvě stě metrů vysoký komín byl odstřelen 23. června 2023.[20][21] Odstřel proběhl v 10.56, přičemž počet minut symbolizuje 56 let existence elektrárny.[22]

Reference

  1. Elektrárna Prunéřov I končí, uhelnou komisi přivítaly boty aktivistů. iDNES.cz [online]. 2020-06-05 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  2. TRAMBA, David. Nejvíc peněz na fotovoltaiku z ModFondu získal ČEZ, uspěli také miliardáři Tykač, Otava, Háva a Babiš. Ekonomický deník. 2023-04-18. Dostupné online [cit. 2024-02-26]. 
  3. Co mají společného "odstřelený komín" a největší FVE v Česku o výkonu až 400 MWp?. Solární Novinky [online]. 2023-06-26 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. 
  4. WWF: Dirty Thirty - Ranking of the most polluting power stations in Europe
  5. Integrovaný registr znečišťovatelů[nedostupný zdroj]
  6. https://web.archive.org/web/20100122103529/http://www.cez.cz/cs/odpovedna-firma/zivotni-prostredi/programy-snizovani-zateze-zp/snizovani-znecisteni-ovzdusi/program-ekologizace.html
  7. Posudek EIA k záměru modernizace Prunéřova. tomcat.cenia.cz [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-15. 
  8. Bursíkův úřad trvá na zvýšení účinnosti Prunéřova II[nedostupný zdroj]
  9. Do české energetiky chce mluvit i Mikronésie Archivováno 24. 2. 2011 na Wayback Machine., ČT24, 15. 12. 2009
  10. MŽP obdrželo připomínky Mikronésie k modernizaci Prunéřova
  11. Dusík nechá posoudit vlivy Prunéřova v zahraničí
  12. SOTONOVÁ, Jana. Prunéřov posoudí firma blízká ČEZ. IHNED.cz [online]. Economia, 2010-02-10 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  13. KOPECKÝ, Josef; PROCHÁZKOVÁ, Martina. Pracovala pro ČEZ. Teď ve vládě rozhodne o Prunéřovu za 25 miliard. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-04-07 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. 
  14. Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke komplexní obnově elektrárny Prunéřov II
  15. Reko a.s. Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II zahájena. reko-praha.cz [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  16. EIA - Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II 3 x 250MWe
  17. Vítkovice Power - Česká republika - Prunéřov - Komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II. www.vitkovicepower.cz [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-12. 
  18. SMP CZ - OB 18 – SPOLEČNÉ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ[nedostupný zdroj]
  19. Elektrárna Prunéřov I. v červnu končí, komise zvažuje další útlum uhlí v ČR. Oenergetice.cz [online]. [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  20. STRNADOVÁ, Miroslava. Na odstřel 200 metrů vysokého komína elektrárny padly tři metráky trhaviny. iDnes.cz [online]. 2023-06-23, rev. 2023-06-23 [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  21. Komín padl. V Prunéřově odstřelili 200 metrů vysokou dominantu elektrárny. iDnes.cz [online]. 2023-06-23 [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. 
  22. Éru elektrárny Prunéřov I symbolicky zakončil odstřel 200metrového komína. Oenergetice.cz [online]. 2023-06-23 [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Elektrárna Prunéřov 2018-07-25 Chladící věže.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Elektrárna Prunéřov – chladící věže
Komíny,Kadaň elektrárna Prunéřov 1 and 2 power stations, 1710 mW capacity (3188097648).jpg
Autor: Sludge G, Licence: CC BY-SA 2.0
One of two large power plants around the town of Kadan...Tušimice and Prunéřov www.cez.cz/en/power-plants-and-environment/coal-fired-pow...

This one,the latter, is near the railway station, which might as well be known as Kadan Parkway. The town had a large German population before 1945 and was known as Kaaden. In October 1938 it was incorporated into the third reich as part of the Sudetenland. The Wikipedia page for this power station is here

In the foreground, Prunerov 1, 660MW Lignite fired power station, completed 1967, chimney 200m high (nearer camera)