Elektrárny Prunéřov

Elektrárna Prunéřov I a Elektrárna Prunéřov II
Elektrárna Prunéřov II
Stát	Česko Česko
Umístění	Prunéřov
Stav	EPRU 1: zbourána; EPRU 2: v provozu
Začátek výstavby	1968
Dokončení	1967 EPRU 1/1982 EPRU 2
Vlastník	ČEZ
Tepelná elektrárna
Palivo	hnědé uhlí
Generátory
Generátory v provozu	3
Odstavené generátory	2
Elektrická energie
Celkový výkon	3 × 250 MW
Roční výroba	6 363 GWh
Souřadnice	50°25′4,8″ s. š., 13°15′32,4″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elektrárny Prunéřov, zkráceně EPRU I a EPRU II, jsou společně největší tepelné elektrárny v Česku. Elektrárenský komplex stojí v katastrálním území Prunéřova, který je částí města Kadaň a po němž byly pojmenovány. Elektrárny spalují hnědé uhlí ze sousedního Lomu Nástup Tušimice. Vlastníkem a provozovatelem elektráren je společnost ČEZ. Elektrárny Prunéřov patří k největším znečišťovatelům ovzduší v České republice.

Provoz elektrárny Prunéřov I byl ukončen 30. června 2020. S provozováním modernizované části elektrárny Prunéřov II se počítá přibližně do roku 2037.^[1] V areálu by měly být postaveny fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem až 243 MW.^[2][3]

Elektrárna Prunéřov I (EPRU I) byla vystavěna na konci 60. let minulého století s instalovaným výkonem 660 MW. O 15 let později byla dostavěna EPRU II s celkovým výkonem 1050 MW. V devadesátých letech byl výkon EPRU I v rámci útlumového programu snížen o třetinu. V letech 1995 a 1996 byly obě elektrárny vybaveny odsiřovacím zařízením poté, kdy v důsledku nekontrolovatelného vypouštění oxidů síry do ovzduší a následných kyselých dešťů docházelo k rozsáhlé likvidaci lesního porostu přilehlých Krušných hor. Následky této devastace přírody jsou patrné dodnes a návrat k normálu bude ještě dlouhý proces. V evropském žebříčku sledujícím nejvyšší emise oxidu uhličitého elektráren ve vztahu k vyrobenému množství elektrické energie skončily elektrárny na dvanáctém místě (co do absolutního objemu emisí CO₂ je Prunéřov až na dvacátém místě v Evropě).^[4] V rámci České republiky jsou elektrárny největším zdrojem emisí oxidu uhličitého, v roce 2007 emitovaly 10,1 milionů tun.^[5]

V rámci první vlny ekologizace provozu uhelných zdrojů^[6] byly v letech 1996–1999 kompletně odsířeny veškeré elektrárny Skupiny ČEZ v severních Čechách. Došlo k snížení emisí (SO_x o 92 %, NO_x o 50 %, TZL o 93 %, CO o 77 %) a skokovému zlepšení kvality ovzduší v severních Čechách, které je dnes většinou svých parametrů lepší než např. situace v ostravské nebo pražské aglomeraci.^[zdroj?]

Hnědé uhlí, které do elektrárny vozí vlaky společnosti SD – Kolejová doprava po vlečce Tušimice – Prunéřov, dodávají Severočeské doly z lomu Nástup – Tušimice. Jedná se o nepříliš kvalitní uhlí z hnědouhelné pánve severozápadních Čech mezi Chomutovem, Kadaní, Nechranickou nádrží a Březnem u Chomutova. Pro vylepšení spalované směsi je také v menším množství nakupováno uhlí z lomu ČSA nebo Vršany, které je s tušimickým před spálením smícháno.

Primárním produktem elektráren je elektrická energie. Druhotným produktem je teplo, které se využívá v Klášterci nad Ohří, Chomutově a Jirkově především k vytápění bytového fondu. V posledním desetiletí se také jako jedna ze složek stavebních materiálů využívá energosádrovec (produkt odsíření).

V březnu 2009 ministerstvo životního prostředí vrátilo společnosti ČEZ k dopracování dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí k projektu modernizace elektrárny Prunéřov II. MŽP odůvodnilo vrácení neoprávněným požadavkem na předložení varianty dosahující účinnosti 42 %, kdy vycházelo z nesprávné aplikace tzv. nejlepších dostupných technik. Společnost ČEZ předložila variantu dosahující účinnosti přes 40 %.^[7] Rekonstrukce elektrárny Prunéřov II předpokládá výměnu tří stávajících kotlů a technologického zařízení za kotli. Plánována i výměna turbosoustrojí včetně napájecího zařízení, generátorů a dalších komponentů strojovny.^[8] Připravovaná modernizace elektrárny Prunéřov bude znamenat podle ČEZu další podstatné snížení emisí škodlivin: SO_x (−57 %), NO_x (−59 %), TZL (−39 %), CO₂ (−31 %). V případě tuhých znečišťujících látek, se kterými má Česká republika problémy v oblasti kvality ovzduší, by parametry obnovené elektrárny byly třikrát přísnější, než ty zákonem běžně stanovené pro nové zdroje.^[zdroj?]

V prosinci 2009 požádala Mikronésie dopisem ministerstvo životního prostředí o účast na řízení posuzující dopady za životní prostředí. Tichomořský stát je ohrožený stoupající hladinou oceánů, přičemž elektrárna vypouští 10 milionů tun oxidu uhličitého ročně, což je zhruba 40× více než roční emise celé Mikronésie a představuje tak podíl asi 2 desetitisícin na globálních emisích CO₂.^[9] Dne 6. ledna 2010 byly na ministerstvo doručeny připomínky Mikronésie k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí předloženou elektrárenskou firmou ČEZ.^[10]

Ministr životního prostředí Jan Dusík ohlásil 26. ledna 2010, že zadá posouzení vlivů přestavby elektrárny zahraniční konzultační firmě. Posouzena má být jak varianta firmy ČEZ, tak i návrh s vyšší účinností. Pro tento nezvyklý krok se Dusík podle svých slov rozhodl kvůli tomu, že je v této věci vystaven politickým a ekonomickým tlakům.^[11] V únoru 2010 ministr oznámil, že posouzení zadal norské konzultační společnosti DNV (Det Norske Veritas) Společnost DNV již několikrát v minulosti zpracovávala audity nebo certifikace pro firmu ČEZ a její elektrárny, které byly vždy pozitivní.^[12] Na post ministryně životního prostředí nastoupila 29. dubna 2010 za ODS Rut Bízková, mj. bývalá mluvčí ČEZ.^[13] Dva týdny po jejím nástupu do funkce vydalo ministerstvo pro modernizaci Prunéřova souhlasné stanovisko.^[14] Následně probíhalo odvolací řízení proti územnímu rozhodnutí a proti rozhodnutí o změně integrovaného povolení pro komplexní obnovu. V těchto řízeních Ekologický právní servis argumentoval mimo jiné nedostatkem uhlí pro provoz elektrárny.

V září 2012 započala komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II. Obnova spočívala v demontáži stávajících technologií a jejich nahrazení novými. Na místě původních kotlů měly vyrůst 3 nové, každý o výkonu 250 MW. Okolní technologie jako odsíření apod. měly rovněž projít rekonstrukcí. Spaliny měly být zaústěny do chladicích věží, které měly projít rekonstrukcí a úpravou.^{[15][16][17][18]} Po rekonstrukci byla elektrárna poprvé spuštěna na podzim roku 2015. Následně během roku 2016 byly definitivně odstaveny první dva bloky, které rekonstrukcí neprošly (blok 21 byl odstaven na konci března 2016 a blok 22 na konci července 2016).

Provoz Elektrárny Prunéřov I byl ukončen 30. června 2020. Firma ČEZ hodlala následně využít areál k výstavbě paroplynového cyklu, plynové kotelny, solárního parku, bateriového úložiště či jiným způsobem.^[19] Likvidace elektrárny začala 13. května 2022 zahájením demolice chladicích věží. Dvě stě metrů vysoký komín byl odstřelen 23. června 2023.^[20][21] Odstřel proběhl v 10.56, přičemž počet minut symbolizuje 56 let existence elektrárny.^[22]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektrárny Prunéřov na Wikimedia Commons
• Stránky elektrárny na webu ČEZ
• Mýty a fakta kolem rekonstrukce Elektrárny Prunéřov II podle společnosti ČEZ