Elektrická jednotka
Elektrická jednotka (označovaná též zkratkou EMU z anglického Electric multiple unit) je souprava železničních vozů schopná vyvíjet tažnou sílu na obvodu kol. Hlavní odlišnost elektrické jednotky od klasické soupravy elektrického vlaku složené z lokomotivy a tažených vagonů je to, že je v běžném provozu nedělitelná a její vozy lze od sebe odpojit jen dílensky. Dalším rozdílem je, že elektrická jednotka je vždy konstruována jako vratná, tedy obousměrná (má řídicí kabinu na obou čelech).[1] Dříve byly využívány zejména v příměstské nebo regionální dopravě, v současnosti jsou běžné i v dálkové dopravě.[2]
Výhody a nevýhody
Mezi výhody elektrických jednotek oproti klasickým vlakovým soupravám patří například:[1]
- optimalizace trakčních parametrů (jednotka má na rozdíl od vlaku s proměnlivým počtem vozů relativní stálou hmotnost, jíž odpovídá optimálně dimenzovaný trakční pohon)
- minimalizace hmotnosti vlaku (lokomotiva představuje neužitečnou zátěž zvyšující hmotnost klasického vlaku, elektrické jednotky jsou provozně levnější),
- zvýšení poměrné adhezní hmotnosti
- zvýšení podílu rekuperačního brzdění (elektrická jednotka může být při pohonu 50 % a více dvojkolí brzděna převážně pomocí elektrodynamického rekuperačního brzdění a rekuperací energie snižovat náklady)
- zvýšení provozní spolehlivosti (konstrukce ucelených jednotek umožňuje zdvojení, či dokonce vyšší zmnožení, trakčních i pomocných agregátů)
- aerodynamika (ucelená jednotka je konstruována jako co nejdokonalejší aerodynamický celek)
Nevýhodami naopak jsou:[2]
- menší míra operativnosti při přizpůsobení kapacity pro očekávanou frekvenci (kapacitu je nutné upravovat v rozsahu celých jednotek a nikoli jen jednotlivých vozů)
- při spojení více jednotek nemožnost průchodu celým vlakem jako u klasických vozů (vyjma speciálně konstruovaných typů jednotek s průchozími čely)
- agregáty jsou umístěny nad nebo pod prostorem pro cestující (negativní dopad v podobě hluku a vibrací)
- v případě závady a opravy je nutné odstavit celou jednotku (u klasických souprav je možné vyřadit/nahradit jen poškozený vůz/lokomotivu)
Elektrické jednotky
Elektrické jednotky v Česku
Elektrická jednotka 440, 451, 452, 460, 470, 471, 480, 560, 640, 650, 660, 680,
Elektrické jednotky v zahraničí
Elektrická jednotka Alaris, EN57, Eurostar, ICE 1, ICE 2, ICE 3, Pendolino, AGV
Odkazy
Reference
- ↑ a b ZLINSKÝ, Zbyněk. Elektrické jednotky na našich kolejích: něco málo úvodem [online]. Vlaky.net, 2009-03-06 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠŤÁHLAVSKÝ, Petr. Rychlíkové elektrické jednotky: evropský fenomén válcuje klasiku. Železničář [online]. ČD, 2015-11-19 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online.
Související články
- Elektrický vůz
- Motorový vůz
- Motorová jednotka
- Ucelený vlak
- Přezdívky českých a slovenských elektrických vozů a jednotek
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu elektrická jednotka na Wikimedia Commons
- Elektrické jednotky v Atlasu lokomotiv
Média použitá na této stránce
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Elektrická jednotka 680 (Pendolino) na pátém nástupišti hlavního nádraží v Praze mezi výkony na IC 506 a IC 507 „SC PENDOLINO“ z Prahy do Ostravy
Autor: Wlados1991, Licence: CC BY-SA 4.0
Київ-Пасажирський. 30.12.2021 року після капітального ремонту і у новій лівреї Укрзалізниці EJ675-001 вирушив на маршрут під № 747 Київ - Львів
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Elektrická jednotka v čele 471.035 ČD, Ostrava báňské nádraží VOK
(c) Rainerhaufe, CC BY-SA 3.0
440/442/441 001 im Oktober 2012 in Decin h.l.n.