Elektrická jednotka 470

Elektrická jednotka řady 470
Elektrický vůz 470.003 na čele jednotky ve výhybně Opočínek
Řada dle UIC (ČR)	470
Přezdívka	Kraken, Uršula
Základní údaje
Výrobce	Moravskoslezská vagónka Studénka
Výroba v letech	1991
Počet vyrobených kusů	2 jednotky a 1 zkušební hrubá stavba patrového vozu řady 070
Provozovatel	(ČSD), ČD
Období provozu	1992–2009
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě	266 000 kg
Délka přes nárazníky	132 000 mm
Minimální poloměr projížděných oblouků	120 m
Rozchod	1435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	Bo’Bo’+ 3×(2’2’)+ Bo’Bo’
Hodinový výkon	2 120 kW
Trvalý výkon	1 952 kW
Maximální tažná síla	143 kN
Maximální povolená rychlost	120 km/h
Napájecí soustava	3kV DC
Typ trakčního motoru	Stejnosměrný
Regulace výkonu	tyristorová pulsní
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elektrické jednotky 470 byly prototypy jednotek pro příměstskou dopravu používané Českými drahami. Jednotky se skládaly ze dvou hnacích, částečně nízkopodlažních vozů řady 470 a tří vložených patrových vozů řady 070. Jednotky byly v provozu nahrazeny modernější a spolehlivější^[zdroj?] řadou 471.

Řada 470 se začala vyvíjet po dlouhé odmlce po řadě 460, protože tyto jednotky nebyly stejně jako řada 560 již dostačující i pro svou jednopodlažní konstrukci. Vývoj nové jednotky byl velmi potřebný a byl zařazen i mezi státní úkoly technického rozvoje. Dva prototypy patrové elektrické jednotky 470 vyrobila Vagónka Studénka v roce 1991. Jejich původní označení mělo být EM 496.0 nebo EM 499.0, ani jedno nebylo však použito protože při jejich výrobě došlo ke změně systému značení. ^[1][2]

Vozová skříň byla u motorových vozů z hmotnostních důvodů jednopodlažní. Mezi dvěma nástupními prostory se nacházel velkoprostorový oddíl pro cestující (64 míst k sezení). Vložené vozy řady 070 měly rovněž dva nástupní prostory, mezi nimiž byly nad sebou dva velkoprostorové oddíly pro cestující a dva menší oddíly nad podvozky. WC byla vždy v nástupních prostorech.

Každý z čelních motorových vozů měl výkon 1 104 kW a provozní hmotnost byla 62 t. Pětivozová jednotka měla délku kolem 130 metrů a hmotnost při plném obsazení 317 t. Nabízela 602 míst k sezení a 784 míst k stání. Maximální rychlost jednotky byla 120 km/h.

Provoz jednotek

(c) Karel Furiš, CC BY-SA 3.0

K sériové výrobě této jednotky však nikdy nedošlo. Oba prototypy byly uvedeny do zkušebního provozu v roce 1991. Zelená jednotka 470.001-002 byla předána ČSD na podzim roku 1992, modrá 470.003-004 ČD v únoru 1993. Obě jednotky byly nasazeny do provozu na trati Praha - Kolín - Pardubice. Na modernizovaných úsecích se začaly projevovat špatné chodové vlastnosti nepříliš vhodně řešeného pojezdu elektrických vozů. Také nízký měrný výkon a nedostatečně výkonná kotoučová brzda vložených vozů přispěly k rozhodnutí přesunout jednotky na méně náročné výkony na trati Praha hl. n.- Beroun. K tomuto přesunutí došlo na přelomu srpna a září 2004 a ve skutečnosti se toho dočkala jen jedna jednotka, a sice 470.003-004 s šedomodrým nátěrem. Jednotka 470.001-002 s tmavě zeleným nátěrem se žlutým pruhem zaznamenala poslední výkon v kompletním složení dne 23. října 2001. Poslední výkon ryze zelené jednotky (zkrácené, bez vloženého vozu 070.001) bylo zaznamenáno dne 4.1.2003. Dne 7. února 2003 se jednalo pouze o současné nasazení elektrických vozů 470.001+002. Ovšem jako záskok za oba modrošedé hnací vozy 470.003+004. Pak ještě elektrické vozy ze zelené jednotky do provozu zasáhly, ale již ne současně: 470.002 od konce května do 23. srpna 2003, 470.001 od 25. srpna 2003 do 5.1.2004 ^[3]. Poslední nasazení zeleného vloženého vozu je zaznamenáno v únoru 2005. Od 1. listopadu 2007 byla odstavena v depu kolejových vozidel v České Třebové. Jednotka 470.003-004 absolvovala svou poslední jízdu s cestujícími 29. září 2009. Dne 16. října 2009 se naposledy pohybovala vlastní silou po 201. koleji Odstavného nádraží jih, o tři dny později pak byla odvezena do deponie v České Třebové, kde obě dvě jednotky čekaly na svůj účetní odpis. Obě jednotky byly oficiálně zrušeny k roku 2012. Ke konci roku 2014 byly obě jednotky prodány a odvezeny likvidační společností AC Plus Ostrava-Heřmanice. Dne 29. 4. 2015 byly sešrotovány vozy 470.001, 470.002 a 470.003,^[4] vůz 470.004 byl sešrotován 7. května 2015.^[5] Byly zde určité snahy o zachování celých jednotek, nakonec byly zachovány jen 2 řídicí pulty a část elektroniky řízení, včetně AVV. Jednotky byly po většinu času provozu často vandalizovány a jejich údržba byla nedostatečná, což se podepisovalo na jejich technickém stavu a vzhledu.

Nehody

Jednotky měly během svého provozu několik méně závažných nehod. Nejvážnější nehodou bylo 23. října 2001 kolem 14. hodiny zastavení jednotky o zarážedlo ve stanici Praha Masarykovo nádraží, při kterém byl poškozen elektrický vůz 470.002. Dále byl zaznamenán požár stanoviště strojvedoucího elektrického vozu 470.001 způsobený topným agregátem dne 26. července 2002 u Přelouče. V depu i na trati postihlo jednotky několik vykolejení. Jednalo se vždy o přepravu nebo posun bez funkčního vzduchového vypružení. V depu šlo zpravidla o vykolejení na zborcené koleji, u elektrického vozu je znám případ vykolejení v žst. Praha-Vršovice ve vzestupnici oblouku před vinohradským tunelem vlivem zatuhlého vedení dvojkolí, které znemožnilo funkci primárního vypružení.

Interiér

Sedadla jsou v uspořádání 2 + 2. Potahy jsou prodyšné v kombinaci textil plastické kůže. Z důvodů údržby umožňuje konstrukce snadné vyjmutí čalouněné části sedáku a opěrky zad z nosné kostry. Sedadla z první jednotky byla použita do některých vozů Bdtn756, 757.

Galerie

• 
  Jednotka v běžném provozu ve stanici Praha hlavní nádraží
• 
  Definitivně odstavená zelená jednotka v České Třebové
• 
  Definitivně odstavená modrá jednotka v České Třebové
• 
  Interiér jednotky

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektrická jednotka 470 na Wikimedia Commons
• Fotogalerie řady 470 na webu Stránky přátel železnic
• Video se zelenou a modrou jednotkou na YouTube