Elektrifikace

Elektrifikace ve světě: podíl obyvatelstva s přístupem k elektrické energii:
     80–100 %
     60–80 %
     40–60 %
     20–40 %
     0–20 %
     Neznámo
Elektrifikovaná železniční trať

Elektrifikace je proces úpravy nebo změny podstaty systému tak, aby ke své činnosti využíval elektrickou energii, nebo také plošné rozšíření používání elektrického proudu,[1] resp. elektrické sítě.[2] Obdobně utvořeným slovem je např. plynofikace.

Tímto pojmem se označuje zejména budování potřebné infrastruktury pro zásobování domů a továren elektrickou energií. Pro zavádění elektrické trakce na železnici[3] se v české praxi často používá slovo elektrizace.

První veřejná elektrárna byla otevřena roku 1881 v Godalmingu. K elektrifikaci měst a obcí v Česku docházelo především před koncem 19. století (Žižkov 1889, Karlín 1895, Smíchov 1897) a v první polovině 20. století.[4] Elektrifikace Československa byla slavnostně ukončena roku 1960.[5]

Poslední elektrifikovanou obcí na území Česka se udává obec Hrčava[6] v roce 1955. Avšak podle obecní kroniky byla Horažďovická Lhota elektrifikována v dubnu 1958.[zdroj?!]

Elektrifikace železničních tratí

Související informace naleznete také v článku Železniční napájecí soustava.

Elektrifikace železničních tratí[7] je proces, kdy je železniční trať vybavována pevnými trakčními zařízeními, která slouží pro napájení hnacích vozidel elektrickou energií. Trať, která je těmito prvky vybavena, se nazývá elektrifikovaná trať.

Elektrifikace (elektrizace) železničních tratí v Česku

V české technické praxi se pro elektrifikaci železničních tratí často používá specifický výraz elektrizace. Používal jej zakladatel české technické normalizace Vladimír List,[8] je přítomen v názvu podniku Elektrizace železnic, založeného v roce 1954 a užívá se v některých dokumentech Správy železnic.[9]

Na železnici v České republice se používají následující trakční soustavy:[10]

  • stejnosměrná 3 kV
  • střídavá 25 kV, 50 Hz,

okrajově se zde používá též

  • stejnosměrná 1,5 kV (Tábor – Bechyně, první elektrifikovaná trať na území dnešní ČR[11])
  • střídavá 15 kV, 16,7 Hz (Znojmo – Šatov – Retz, elektrifikace proběhla v letech 20082009,[12] navazuje na rakouskou trakční soustavu 15 kV, 16,7 Hz, dříve 16 2/3 Hz).[13]

Mezi pevná trakční zařízení patří:

  • napájecí stanice, které jsou vybaveny elektrickým zařízením odpovídajícím příslušné napájecí soustavě
    • u stejnosměrného napájení typicky – třífázový transformátor a můstkový usměrňovač
    • u střídavého napájení typicky transformátor ve speciálním jednofázovém zapojení
  • spínací stanice
  • trakční (trolejové) vedení nebo napájecí (třetí) kolejnice.

Z celkem 9 487 km železničních tratí, které v roce 2013 provozoval tehdejší český státní provozovatel Správa železniční dopravní cesty, bylo 1 907 km dvoukolejných nebo vícekolejných, 7 557 km jednokolejných, elektrizovaných bylo 3 078 km (tj. necelá třetina), z toho 1 820 km stejnosměrnou soustavou (3 kV a 1,5 kV) a 1 305 km soustavou 25 kV 50 Hz.[14]

Ke konci roku 2021 provozovala Správa železnic celkem 9 377 km železničních tratí,[pozn. 1] z nichž 2 039 km bylo dvoukolejných nebo vícekolejných, 7 337 km jednokolejných, elektrizovaných bylo 3 217 km (tj. více než třetina), z toho 1 796 km stejnosměrnou soustavou (3 kV a 1,5 kV) a 1 383 km soustavou 25 kV 50 Hz.[9]

Poznámky

  1. Několik neelektrizovaných regionálních drah bylo provozováno jinými provozovateli.

Reference

  1. http://elektrika.cz/data/clanky/stejnosmerny-nebo-stridavy-proud-pocatky-elektrifikace
  2. http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/elektrifikace
  3. Příruční slovník naučný, díl I., Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1962
  4. Mapa elektrizace v roce 1932[nedostupný zdroj] Patnáct let technické činnosti ministerstva veřejných prací
  5. https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2570-60-let-od-plne-elektrifikace-ceskoslovenska - 60 let od plné elektrifikace Československa
  6. http://www.duha.cz/duhove-cesty/11-kolo
  7. http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=44573 (časopis Elektro 10/2011)
  8. LIST, Vladimír. Elektrická vozba I. Navrhování. Praha: Česká matice technická, 1949. 341 s. Kapitola Předmluva, s. 5. 
  9. a b Prohlášení o dráze celostátní a dráhách regionálních [online]. Správa železnic, 2022 [cit. 2022-12-29]. S. 18. Dostupné online. 
  10. M05 Počty traťových kolejí, systémy trakčních soustav a označení podle knižního jízdního řádu [online]. Správa železnic, 2022-10-26 [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. 
  11. http://www.zelpage.cz/zpravy/7908
  12. http://www.zelpage.cz/zpravy/5299 Elektrifikace traťového úseku Šatov - Znojmo
  13. Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ Šatov – Znojmo, údaje o stavbě na stránkách SŽDC. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-08. 
  14. Prohlášení o dráze celostátní a regionální [online]. Správa železniční dopravní cesty, 2013-03-18 [cit. 2022-12-29]. S. 31. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

20070513 Vate pisky.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY 2.5
Železniční trať Rohatec - Bzenec přívoz
Access to Electricity.svg
Autor: Getsnoopy, Licence: CC BY-SA 4.0
World map of countries by the percentage of population that had access to electricity according to World Bank estimates. Last update was according to the situation in 2017, if this description is up to date.
 
80.1%–100%
 
60.1%–80%
 
40.1%–60%
 
20.1%–40%
 
0–20%
 
No data