Elemír Vollay
| Elemír Vollay | |
|---|---|
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1926 – 1929 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | agrární strana |
| Narození | 13. března 1871 Bobrovec nebo Trstené  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. května 1946 (ve věku 75 let) Kežmarok  Československo |
| Choť | Matilda (roz. Jonášová) |
| Děti | Emília, Elemír, Aurel, Lenka |
| Profese | pedagog a spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Elemír Vollay (13. března 1871[1][2] Bobrovec[1] nebo Trstené[2] – 21. května 1946 Kežmarok[1]) byl slovenský a československý pedagog, novinář a politik; meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).
Biografie
Pocházel z rodiny národovecky orientovaného slovenského učitele Neita Vollaye. I Elemír Vollay zvolil učitelskou dráhu. Absolvoval učitelský ústav v Spišské Nové Vsi. Působil pak jako učitel v Nové Ľubovni a v Levoči. Po roce 1918 přebíral za československý stát moc v Spišské Nové Vsi. V letech 1918–1922 pak v tomto městě zastával významné funkce v obecní samosprávě. V letech 1919–1920 byl odpovědným redaktorem, v letech 1920–1922 šéfredaktorem týdeníku Tatry. Po jeho zániku pracoval coby redaktor týdeníku Naša pravda v Spišské Nové Vsi. V roku 1919 se podílel na vzniku Spolku spišských učitelů a byl předsedou Spišské učitelské jednoty. V letech 1922–1932 byl školským inspektorem pro maďarskojazyčné školy v Nových Zámcích a v letech 1932–1938 v Nitře. Byl spoluautorem učebnice pro menšinové základní školy. Pak odešel do penze. Napsal několik divadelních her a publikoval v odborných pedagogických časopisech.[1]
Angažoval se i v politice. Po parlamentních volbách v roce 1925 získal za agrární stranu senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyl až dodatečně roku 1926 jako náhradník, poté co zemřel senátor Milutin Križko. V senátu setrval do roku 1929.[3] Profesí byl školním inspektorem v Nových Zámcích.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d NA PRAHU ČESKO-SLOVENSKEJ REPUBLIKY [online]. spisskanovaves.eu [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1314.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ 62. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-03.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“