Elena-Gabriela Ruseová

Elena-Gabriela Ruseová
Ruseová v kvalifikaci Wimbledonu 2023
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
Datum narození6. listopadu 1997 (27 let)
Místo narozeníBukurešť, Rumunsko[1]
BydlištěBukurešť, Rumunsko
Výška172 cm
Profesionálka od2012
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 124 772 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů301–186
Tituly1 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění51. místo (23. května 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Open1. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2018, 2019, 2022, 2024)
US Open3. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů159–94
Tituly0 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění32. místo (8. května 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2023)
French Opensemifinále (2024)
Wimbledon3. kolo (2024)
US Openčtvrtfinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231024a24. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elena-Gabriela Ruseová (* 6. listopadu 1997 Bukurešť) je rumunská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve dvouhře, když triumfovala na Hamburg European Open. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2022 na 51. místě a ve čtyřhře v květnu 2023 na 32. místě. Trénuje ji Miron Marcel.[1]

V rumunském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2020 utkáním kvalifikačního kola proti Rusku, v němž prohrála dvouhru s Jekatěrinou Alexandrovovou a po boku Cristianové i čtyřhru. Rusky postoupily do finálového turnaje po vítězství 3:2 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2012, když na turnaj v severorumunském Jasy s dotací 10 tisíc dolarů obdržela s Loranou Constantinovou divokou kartu do čtyřhry. V prvním kole Rumunky podlehly rakousko-chorvatskému páru Ivana Horvathová a Tena Lukasová.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v prosinci 2015 na antalyjské události s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Gruzínku Jekatěrinu Gorgodzeovou.[2]

Billie Jean King Cupu 2021

Na juniorce grandslamu se nejdále probojovala do semifinále Wimbledonu 2014, v němž nenašla recept na Slovenku Kristínu Schmiedlovou.

Na okruhu WTA Tour debutovala ve čtyřhře BRD Bucharest Open 2015, do níž získala s Jaqueline Cristianovou divokou kartu. Na úvod je však přehrály krajanky Elena Bogdanová s Alexandrou Cadanțuovou. Ve druhém kole kvalifikace bukurešťské dvouhry ji vyřadila Řekyně Maria Sakkariová.[1]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře červencového BRD Bucharest Open 2019 po semifinálovém vítězství nad turnajovými jedničkami Irinou-Camelií Beguovou a Ralucou Olaruovou. V páru se stabilní spoluhráčkou Jaqueline Cristianové pak nezvládly boj o titul proti slovensko-české dvojici Viktória Kužmová a Kristýna Plíšková.[4]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu Wimbledonu 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Alexandra Cadanțuová, Arina Rodionovová a Barbara Haasová. V úvodním kole dvouhry však prohrála s polskou světovou třicítkou Agnieszkou Radwańskou až ve vyrovnaném závěru třetí setu. Wimbledon 2019 opustila v téže fázi po porážce od sedmnácté hráčky žebříčku Julie Görgesové.[1]

Členku první světové desítky poprvé porazila na úvod únorového Dubai Tennis Championships 2022, když vyřadila světovou pětku Paulu Badosovou. V předchozí kariéře přitom prohrála všech deset utkání s hráčkami ze světové třicítky.[5] Ve druhém kole však podlehla krajance Simoně Halepové.

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500(0)
International / WTA 250 (1–2 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 3 (1–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.11. července 2021Hamburk, NěmeckoantukaNěmecko Andrea Petkovicová7–6(8–6), 6–4
Finalistka1.25. července 2021Palermo, ItálieantukaUSA Danielle Collinsová4–6, 2–6
Finalistka2.22. října 2023Kluž, Rumunskotvrdý (h)Německo Tamara Korpatschová3–6, 4–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.21. července 2019Bukurešť, RumunskoantukaRumunsko Jaqueline CristianováSlovensko Viktória Kužmová
Česko Kristýna Plíšková
4–6, 6–7(3–7)

Tituly na okruhu ITF

Legenda
Turnaje W100Turnaje W80
Turnaje W75/W60Turnaje W50
Turnaje W35/W25Turnaje W15/W10

Dvouhra (6 titulů)

č.datumturnajkategoriepovrchsoupeřka ve finálevýsledek
1.prosinec 2015Antalya, TureckoW10antukaGruzie Jekatěrine Gorgodzeová1–6, 7–6(7–3), 6–2
2.únor 2016Antalya, TureckoW10antukaFrancie Josephine Boualemová7–6(7–3), 0–6, 6–1
3.únor 2016Antalya, TureckoW10antukaSlovinsko Nina Potočniková7–5, 4–6, 6–2
4.duben 2016Hammámet, TuniskoW10antukaRakousko Julia Grabherová6–4, 6–1
5.srpen 2017Bad Saulgau, NěmeckoW25antukaUSA Chiara Schollová6–1, 6–2
6.srpen 2017Arad, RomaniaW15antukaSlovinsko Nina Potočniková6–4, 6–1

Čtyřhra (11 titulů)

Č.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.srpen 2015Arad, RumunskoW10antukaRumunsko Jaqueline CristianováRumunsko Andreea Ghițescuová
Slovensko Katarína Strešnáková
6–3, 6–4
2.únor 2016Antalya, TureckoW10antukaBulharsko Peťa AršinkovováŘecko Eleni Daniilidou
Uzbekistán Arina Folcová
7–6(7–0), 6–4
3.únor 2016Antalya, TureckoW10antukaUSA Dasha IvanovováChorvatsko Adrijana Lekajová
Bulharsko Viktorija Tomovová
7–6(7–1), 6–1
4.duben 2016Hammámet, TuniskoW10antukaNěmecko Katharina HobgarskáEgypt Ola Abou Zekryová
Indie Snehadevi Reddyová
6–4, 6–4
5.srpen 2017Hódmezővásárhely, MaďarskoW25antukaNizozemsko Eva WacannováItálie Martina Di Giuseppeová
Itálie Anna-Giulia Remondinová
6–3, 6–1
6.září 2017Mamaia, RumunskoW25antukaRusko Anastasija KomardinováBosna a Hercegovina Dea Herdželašová
Rumunsko Oana Georgeta Simionová
3–6, 6–1, [10–6]
7.září 2018Montreux, ŠvýcarskoW60antukaRumunsko Andreea MituováBrazílie Laura Pigossiová
Belgie Maryna Zanevská
4–6, 6–3, [10–4]
8.leden 2020Andrézieux-Bouthéon, FrancieW60tvrdý (h)Rumunsko Jaqueline CristianováKypr Raluca Șerbanová
Gruzie Jekatěrine Gorgodzeová
7–6(8–6), 6–7(4–7), [10–8]
9.říjen 2020Istanbul, TureckoW25tvrdý (h)Rumunsko Jaqueline CristianováSpojené království Maia Lumsdenová
Turecko Melis Sezerová
6–3, 6–4
10.červen 2021Nottingham, Spojené královstvíW100trávaRumunsko Monica NiculescuováAustrálie Priscilla Honová
Austrálie Storm Sandersová
7–5, 7–5
11.červen 2024Ilkley, Spojené královstvíW100trávaFrancie Kristina MladenovicováUSA Quinn Gleasonová
Čína Tchang Čchien-chuej
6–2, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elena-Gabriela Ruse na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Elena-Gabriela Ruseová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  2. a b c Elena-Gabriela Ruseová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  3. Elena-Gabriela Ruseová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230508a8. května 2023
  4. ČTK. Kristýna Plíšková slaví v Bukurešti titul ve čtyřhře. S Kužmovou porazily domácí duo [online]. ČT sport, 2019-12-20 [cit. 2019-07-21]. Dostupné online. 
  5. Ruse scores first Top 10 win over Badosa in Dubai. Women's Tennis Association [online]. 2022-02-15 [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
ROMANIA - RUSIA 1-1, FED CUP Day 1 (51128095994) (cropped).png
Autor: Nuță Lucian from Cluj-Napoca, Romania, Licence: CC BY 2.0
ROMANIA - RUSIA 1-1, FED CUP Day 1