Eli'ezer ben Elija Aškenazi

Eli'ezer ben Elija Aškenazi
Narození	1512 (?) Praha
Úmrtí	13. prosince 1585 (22. kislevu 5346) (ve věku 72 let) Krakov
Povolání	rabín, lékař a badatel Tóry
Denominace	judaismus
Etnický původ	Židé
Hlavní zaměření	biblická kritika, machzor, židovská liturgie, židovská modlitba, talmud a halacha
Pohřben	Hřbitov Remu
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Eli'ezer ben Elija Aškenazi, též Lazar Aškenazi (hebrejsky אליעזר בן אליהו אשכנזי‎‎‎, 1513^? asi Levanta – 13. prosince 1585 Krakov) byl rabín, talmudista, lékař, cestovatel a všestranný renesanční učenec.

Život a dílo

Ačkoliv zřejmě jeho předkové pocházeli ze střední Evropy(středověký hebrejský název „Aškenáz“, tj. německy hovořící země, tj. vč. Českých zemí), on sám se narodil někde v Levantě (popř. v italském Levantu), podle jiných zdrojů v Praze^[1], asi v roce 1512. Studoval talmud u Josefa Taitazaka v Soluni.

Nejprve působil Aškenázi dvaadvacet let jako rabín v Egyptě, mezi lety 1538 až 1560, a to nejspíše ve Fustátu. Byl zde velmi úspěšný a oblíbený, pro svoji autoritu a také své relativně vysoké sociální postavení se tu těšil velkému věhlasu. Z nepříliš jasných důvodů – patrně však pro politické neshody – byl nucen v roce 1560 Egypt opustit a odešel na Kypr, kde působil dva roky jako rabín obce ve Famagustě. Touha navštěvovat cizí kraje a objevovat neznámé obyčeje cizích lidí ho však záhy znovu donutila opustit i tento úřad a vydat se opět na cestu.

Nejdříve se dostal do Benátek, ale konflikt s místním vrchním rabínem Jehudou Katzenellenbogenem, věhlasným Maharamem z Padovy, ho přiměl ještě tentýž rok město opustit, až se roku 1561 usadil v Praze. Zde položil základy pohřebního bratrstva Chevra kadiša a jeho podpis se skví jako první pod stanovami pohřebního bratrstva. Po odchodu z Čech směrem na východ (docestoval postupně až na Krym), se někdy po roce 1570 vrátil zpět do Itálie, kde se ujal rabinátu v Cremoně. Zde roku 1576 poprvé vyšlo jeho dílo Josef lekach, věnované donu Josefovi Nasimu, židovskému šlechtici a mecenáši na dvoře sultána Sulejmána I. Toto dílo se pro svou popularitu dočkalo opakovaného vydání.

V roce 1578 založil, po zkušenostech nabytých předtím z Lublinu a Istanbulu, hebrejskou tiskárnu v Safedu, první svého druhu v tehdejší osmanské Palestině.^[1]

O čtyři roky později, roku 1580, se Aškenazi objevil opět ve východní Evropě; stává se vrchním rabínem Poznaně. Právě zde roku 1583 vyšlo jeho exegetické dílo Ma'ase ha-Šem (Dílo Hospodinovo), zabývající se tématem exodu z Egypta.

Roku 1584 Aškenazi z Poznaně odešel do ústraní do Krakova, kde 13. prosince 1585 (22. kislev 5346) zemřel. Je pochován na Starém krakovském židovském hřbitově, hned vedle synagogy Remu.

Náhrobek

Jeho náhrobek se nachází v jihozápadní části Starého židovského hřbitova v Krakově, v místní části Kazimierz (bývalé ghetto). Jeho maceva je ozdobena symbolem hada – užovky stromové (zřejmě jediný náhrobek svého druhu zde) a kryta plechovou stříškou. V roce 2016 se plánovala postupná restaurace náhrobku, neboť byl částečně poničen nacisty během druhé světové války a holocaustu.

Odkazy

Reference

Literatura

• NEHER, André. Studna exilu. Tradice a modernost. Myšlenkový svět Jehudy ben Becalel – rabi Löwa, pražského MaHaRaLa (1512 – 1609). Praha: Sefer, 1993. ISBN 80-900895-6-9. 10. kapitola: Na křižovatce metod: debata s Eli’ezerem Aškenazim, s. 94-103.