Eliášův potok

Eliášův potok
V Merklíně před soutokem s Bystřicí
V Merklíně před soutokem s Bystřicí
Základní informace
Délka toku10,2 km
Plocha povodí20 km²
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-13-02-060
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Karlovarský kraj - Merklín)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře, Bystřice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eliášův potok je vodní tok v Krušných horáchokrese Karlovy VaryKarlovarském kraji. Je levostranným přítokem Bystřice. Délka toku měří 10,2 km.[1] Plocha jeho povodí měří 20 km².[2]

Průběh toku

Potok prameníKrušných horách východně od Božídarského Špičáku. Jeho pramen se nachází v rozsáhlém rašeliništi národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště v nadmořské výšce 1015 m. Od pramene teče jižním směrem, ještě v chráněném území přitéká do Seidlova rybníka, nejvýše položeného rybníka v Česku.[3]

Jižní směr si potok udržuje po celou délku toku. Po opuštění horského rašeliniště dospěje do oblasti bývalé rozsáhlé hornické činnosti. Pod mohutnými odvaly dříve stříbrného, později uranového dolu Eduard napájí dva historické báňské rybníky. Tím prvním je Horní rybník, druhým Heinzův rybník (označovaný též jako Horký rybník). Od roku 1998 je zde provozuje Biatlon klub Jáchymov jednu malou vodní elektrárnu vybavenou Bánkiho turbínou o výkonu 7 kW.[4] Potok také na říčním kilometru 6,37 napájí malou vodní nádrž Eliáš s rozlohou 0,4 hektaru a objemem 600 m³.[5]

Podél naučné stezky Jáchymovské peklo pokračuje potok do míst, kde se nacházela úpravna uranových dolů Eliáš a stály zde dva lágry jáchymovských pracovních táborů, Eliáš I. a Eliáš II. Nad levým břehem potoka postavili skauti mohylu s křížem, připomínající všechny skauty, kteří tábory prošli a mnozí z nich v lágrech zemřeli.[6][7][8]

Pod úpravnou uranových rud Eliáš vzniklo odkaliště, ve kterém byly od roku 1949, až do roku 1962 ukládány produkty z úpravny mají charakter jemných písků z více než 90 % o zrnitosti menší než 0,63 mm. Vzhledem k tomu, že odkaliště bylo založeno napříč přes koryto potoka, bylo nutné potok přeložit. Proto byla vyražena obtoková štola, která převádí až 18 m³/s vody kolem tělesa odkaliště. Štola vyúsťuje pod odkalištěm do železobetonového koryta, kterým je odváděna do původního koryta potoka.[9][10] Zde je od roku 1986 provozována druhá MVE s projektovanou výrobou 100 MWh/rok.[11]

Potok protéká hlubokým údolím a nad jeho pravým břehem se zvedá mohutný odval bývalého uranového dolu Eva. Zde se přiblíží k silnice spojující vesnici LípuMerklínem a kde zprava přibírá drobný potok Lípu. Podél silnice přitéká do Merklína a nedaleko vlakového nádraží se vlévá zleva do Bystřice.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Eliášův potok [online]. [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2017-04-15]. S. 83. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15. 
  3. KŘIVÁNEK, Jiří et al. Drobné vodní toky v České republice. 1. vyd. Praha: Consult, 2014. 295 s. ISBN 978-80-905159-0-1. Kapitola Povodí Ohře - Povodí Bystřice, s. 251. 
  4. Malé vodní elektrárny Jáchymov – Eduard [online]. Calla [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  5. Dosavadní malé vodní nádrže Povodí Ohře (mimo ZVHS) [online]. Povodí Ohře [cit. 2018-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-10. 
  6. Skautská mohyla Eliáš v Krušných horách [online]. [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  7. Jáchymov – Eduard [online]. Turistika.cz [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  8. Jáchymovské peklo [online]. [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  9. Mapy cz [online]. [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  10. ŠICH, Jiří. Komplexní oprava kaskády Eliáš. Diamo. Červen 2006, roč. XII, čís. 6, s. 1,3. 
  11. Malé vodní elektrárny Zálesí pod Mariánskou [online]. Calla [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jáchymov, Eliášův potok u dolu Eduard 2023-11-08 01.jpg
Autor: Hubert Kororo, Licence: CC BY-SA 4.0
Jáchymov, Eliášův potok na okraji areálu bývalého dolu Eduard
Eliášův potok (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Eliášův potok nad soutokem s potokem Bystřice, Krušné hory, okres Karlovy Vary
Jáchymov, Eliášův potok 2023-11-06.jpg
Autor: Hubert Kororo, Licence: CC BY-SA 4.0
Eliášův potok pod vyústěním ze štoly v Eliášském údolí
Jáchymov Heinzův rybník (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Jáchymov, Heinzův rybník na Eliášovo potoce nad bývalou šachtou Eliáš, Krušné hory, okres Karlovy Vary
Eliášův potok (2).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Eliášův potok nad soutokem s potokem Bystřice, Krušné hory, okres Karlovy Vary
Horní rybník (Jáchymov) 2023-10-23.jpg
Autor: Hubert Kororo, Licence: CC BY-SA 4.0
Horní rybník (Jáchymov)
Jáchymov, rybník Eliáš 2023-11-06 06.jpg
Autor: Hubert Kororo, Licence: CC BY-SA 4.0
Jáchymov, rybník Eliáš