Eliáš Parmský

Eliáš Parmský
titulární parmský vévoda
Portrét
Úplné jménoEliáš Robert Karel Maria
Narození23. července 1880
Biarritz
Úmrtí27. června 1959
Friedberg
PohřbenMönichkirchen
ManželkaMarie Anna Rakouská
PotomciAlžběta Bourbonsko-Parmská
Karel Ludvík Bourbonsko-Parmský
Marie Františka Bourbonsko-Parmská
Robert Hugo Bourbonsko-Parmský
František Alfons Bourbonsko-Parmský
Johana Isabela Bourbonsko-Parmská
Alice Bourbonsko-Parmská
Marie Kristýna Bourbonsko-Parmská
DynastieBourbonsko-parmská dynastie
OtecRobert I. Parmský
MatkaMarie Pia Neapolsko-Sicilská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eliáš Parmský (Eliáš Robert Karel Maria; 23. července 1880, Biarritz27. června 1959, Friedberg) byl hlavou bourbonsko-parmské dynastie a v letech 1950 až 1959 pretendentem zaniklého parmského trůnu. V letech 1907 až 1950 sloužil jako regent nároků svých starších nemohoucích bratrů.

Původ a mládí

Eliáš se narodil v Biarritzu jako nejmladší syn sesazeného parmského vévody Roberta a jeho první manželky Marie Pii Neapolsko-Sicilské (dcera neapolsko-sicilského krále Ferdinanda II.).

Eliáš se svou matkou Marií Piou

Navzdory ztrátě trůnu s jeho otec Robert užíval značného bohatství. Rodina vlastnila zámek ve Schwarzau am Steinfeld u Vídně, vilu Pianore mezi Pietrasantou a Viareggiem v Itálii a velkolepý zámek Chambord ve Francii (až do jeho konfiskace za první světové války).

Manželství a potomci

25. května 1903 se dvaadvacetiletý Eliáš ve Vídni oženil s o dva roky mladší arcivévodkyní Marií Annou, dcerou arcivévody Bedřicha Těšínského a neteří španělské královny Marie Kristýny. Manželé spolu měli osm dětí, z nichž však jen jedno mělo sňatek a potomky:

  • Alžběta Bourbonsko-Parmská (17. března 1904 – 13. června 1983), svobodná a bezdětná
  • Karel Ludvík Bourbonsko-Parmský (22. září 1905 – 26. září 1912), svobodný a bezdětný
  • Marie Františka Bourbonsko-Parmská (5. září 1906 – 20. února 1994), svobodná a bezdětná
  • Robert Hugo Bourbonsko-Parmský (7. srpna 1909 – 15. listopadu 1974), svobodný a bezdětný
  • František Alfons Bourbonsko-Parmský (14. června 1913 – 29. května 1939), svobodný a bezdětný
  • Johana Isabela Bourbonsko-Parmská (8. července 1916 – 1. listopadu 1949), svobodná a bezdětná
  • Alice Bourbonsko-Parmská (13. listopadu 1917 – 28. března 2017), ⚭ 1936 Alfons, vévoda z Kalábrie (30. listopadu 1901 – 3. února 1964)
  • Marie Kristýna Bourbonsko-Parmská (7. června 1925 – 1. září 2006), svobodná a bezdětná

Regent za své bratry

V roce 1907 zemřel Eliášův otec Robert a jeho vévodské nároky zdědil jeho syn Jindřich, který byl mentálně postižený. O méně než čtyři měsíce později velký maršál rakouského dvora prohlásil Jindřicha a jeho pět sourozenců za právně nezpůsobilé. Eliáš se stal regentem Jindřichových nároků a poručníkem svých sourozenců.

V roce 1907 císař František Josef I. Eliášovi udělil řád zlatého rouna.

V roce 1910 Eliáš dospěl k dohodě se svými nevlastními sourozenci, dětmi svého otce s druhou manželkou, o rozdělení majetku jejich otce. Eliáš měl mít polovinu majetku, aby podpořil svou hodnost jako hlavy rodiny; tato polovina zahrnovala zámek Chambord.

V roce 1915 Chambord byl francouzskou vládou izolován jako cizí majetek, protože byl Eliáš příslušníkem rakousko-uherské armády. Likvidační řízení bylo zahájeno v roce 1919 uplatněním smlouvy Saint-Germain-en-Laye, která spojencům poskytla právo si takový majetek ponechat. Eliášovi nevlastní bratři Sixtus a Xavier povolali Eliáše k soudu, aby získali větší podíl na majetku jejich otce. Tvrdili, že rodinná dohoda z roku 1910 porušuje francouzský zákon, který nařizuje rovné rozdělení mezi sourozenci. V roce 1925 francouzské soudy rozhodly, že Sixtus a Xavier by měli mít větší podíl, ale v roce 1928 byl tento rozsudek v odvolacím řízení zrušen. V roce 1932 kasační soud vyhověl odvolání z důvodu, že mezi sourozenci došlo k platné dohodě o nerovném rozdělení. Tím byla uznána Eliášova práva na zámek Chambord – ale byla zachována válečná konfiskace a Eliáš byl finančně odškodněn 11 miliony franků.

V roce 1939 Jindřich zemřel a novým nárokovatelem Parmy se stal další bratr Josef, který byl však také mentálně postižený. Eliáš tak nadále působil jako regent.

V roce 1950 Josef zemřel a Eliáš se sám stal pretendentem Parmy.

Eliáš zemřel 27. června 1959 ve věku 78 let ve štýrském Friedbergu. On i jeho manželka byli pohřbeni u vesnice Mönichkirchen.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Ludvík Parmský
 
 
Karel II. Parmský
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Španělská
 
 
Karel III. Parmský
 
 
 
 
 
 
Viktor Emanuel I.
 
 
Marie Tereza Savojská
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Rakouská-Este
 
 
Robert I. Parmský
 
 
 
 
 
 
Karel X. Francouzský
 
 
Karel Ferdinand Bourbonský
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Savojská
 
 
Luisa Marie Terezie z Artois
 
 
 
 
 
 
František I. Neapolsko-Sicilský
 
 
Marie Karolína Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská
 
Eliáš Parmský
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
František I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
Marie Isabela Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmská
 
 
Marie Pia Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
Marie Terezie Izabela Rakouská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
Jindřiška Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elias, Duke of Parma na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

TITULÁRNÍ
Parmský vévoda
Předchůdce:
Josef
19501959
Eliáš Parmský
Nástupce:
Robert Hugo

Média použitá na této stránce

Elias von Parma Postkarte 1910.jpg
Elias Duke of Parma, Photo as Young Officer in military Uniform, approx 1910. (old Postcard from 1910s)
Maria Pia and Elias I.jpg
Duchess Maria Pia of Parma and her son the prince Elias.