Eliška Horelová
Eliška Horelová | |
---|---|
Narození | 23. května 1925 Cerhenice Československo |
Úmrtí | 30. srpna 2015 (ve věku 90 let) Praha Česko |
Povolání | spisovatelka a dramatička |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | pedagogika a literatura pro děti a mládež |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Eliška Horelová, rozená Nováková (23. května 1925 Cerhenice – 30. srpna 2015 Praha[1]) byla česká prozaička věnující se literatuře pro mládež.
Život
Absolvovala učitelský ústav a učila na školách. Studovala filozofii na Filozofické fakultě UK v Praze a v roce 1952 zde získala doktorát. Později na této škole také vyučovala. Od poloviny 50. let publikovala v novinách a časopisech.[1]
Skutečným literárním počinem v oblasti literatury pro mládež se stala její historická románová trilogie Zdivočelá voda, Strhané hráze a Potopa. Děj se odehrává těsně před druhou světovou válkou. Podobně je tomu v knize Kluci ze zabraného, věnované událostem let 1942 na Neveklovsku, nebo v románě Čas ohně, čas šeříků, v němž zachytila vzrušené dění posledních dnů války v Českých Budějovicích.
V knihách ze života současných dětí uplatňovala znalost psychologie dětského myšlení, s úsměvem a ironií líčila trápení svých hrdinů a hrdinek.
Dílo
- trilogie:
- Zdivočelá voda
- Strhané hráze
- Potopa
- Kluci ze zabraného
- Čas ohně, čas šeříků
- Stěhovaví ptáci
- Štěstí má jméno Jonáš
- Léto jako když vyšije
- Dana a Niki Lauda
- Tománek je rád na světě
- Nemožná holka
- Jarda Samorost
Odkazy
Reference
Literatura
- FROLÍK, František; VLKOVÁ, Markéta. Osobnosti Slánska a Velvarska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2017. 288 s. ISBN 978-80-88125-06-8. Kapitola Eliška Horelová, s. 283–284.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“