Eliška Jechová
| Eliška Jechová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. května 1921 Holíč  Československo |
| Úmrtí | 21. června 2015 (ve věku 94 let) |
| Místo pohřbení | Lesní hřbitov ve Zlíně |
| Povolání | spisovatelka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eliška Jechová, rozená Karvašová (17. května 1921, Holíč – 21. června 2015) byla česká spisovatelka.
Životopisné údaje
Narodila se v Holíči na Slovensku, od roku 1930 žila ve Zlíně.
Literární tvorbě se začala věnovat od roku 1975. První formou její literární činnosti byly dopisy. Dopisovala si s otcem, který žil na Slovensku. Svou korespondenci následně rozšířila s významnými lidmi, s panem Josefem Kemrem, Švejcarem, Radovanem Lukavským, Ebenem a dalšími. Osmnáct let si dopisovala se spisovatelem Františkem Kožíkem. Zasílala mu své práce a dostávala cenné rady a postřehy.
Zprvu byla okouzlena poezií – sonety od B. Browningové, Shakespeara a Michelangela. Hodně času věnovala tvorbě první sbírky Podzimní sonety.
Napsala své ohlédnutí za prožitým životem, které nazvala: Žila jsem ve XX. století a následně: Žila jsem ve XXI. století. Dále zachytila zajímavé životní příběhy některých baťovců. Své úvahy vtěsnala do knihy Dopisy synům a rozepsanou má knihu Dopisy vnoučatům.
Stala se dopisovatelkou novin Hospodář, které pro Čechy žijící v zahraničí vydávají v Texasu v USA. Redakce jí otiskla dvě vydané knihy na pokračování. Souběžně pro noviny píše příspěvky o zajímavých událostech v České republice.
Sedmnáct let, od roku 1991, se zapojila do studia vysílaného Českým rozhlasem 2 s názvem Akademie třetího věku. Jako jediná seniorka v republice se přihlásila na všechna vyhlášená témata. Četla doporučenou literaturu a zpracovávala obsáhlé odpovědi na uložené otázky. Obdržela 96 diplomů, většinou s vyznamenáním i s doprovodným dopisem od hodnotícího lektora.
Vydané básnické sbírky
- 1996: Podzimní sonety
- 2002: Podzimní sonety, 2. vydání
- 2003: Pocity mého nitra
Vydané tituly prózy
- 1997: Žila jsem ve XX. století, 1. díl, Dětství v Hodoníně, Nový domov Zlín
- 1998: Žila jsem ve XX. století, 2. díl, Prázdniny v maminčiném kraji, Dospívání
- 1998: Žila jsem ve XX. století, 3. díl, Změna života, Konec pracovní činnosti
- 1999: Životní příběhy, Příběhy a úvahy
- 2000: Vzpomínky
- 2001: Žila jsem ve XX. století, 4. díl, Poslední období – stáří
- 2002: Dopisy synům
- 2005: Úvahy pro starší generaci k přemýšlení
- 2006: Stáří jsem žila ve XXI. století, 1. díl, Dlouhověkost
- 2009: Stáří jsem žila ve XXI. století, 2. díl, Dlouhověkost
- 2011: Stáří jsem žila ve XXI. století, 3. díl, Dlouhověkost
- 2012: Dopisy vnoučatům
- 2013: Návrat k rodnému kraji
- 2014: Stáří jsem žila ve XXI. století, 4. díl, Dlouhověkost
Reference
- Zlínské noviny: Psaní se stalo zálibou a potřebou, 2000
- Zlínské noviny: Úvaha nad zrozením, 2000
- Hospodář (USA): Žila jsem ve XX. století, publikován 1. a 2. díl na pokračování v letech 1999 – 2001
- Hospodař (USA): Dopisy vnoučatům, publikované na pokračování, 2010
- Hospodař (USA): Jak jsem se stala spisovatelkou, č. 4/2011
- Hospodář (USA): Mé životní krédo, č. 3/2012
- TV Barrandov, reportáž o spisovatelce Elišce Jechové, večerní zprávy 24.11.2014. Připravil: Dr. Jan Čada
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eliška Jechová
- Všechna literární díla, včetně její obsáhlé korespondence jsou uložena v Památníku národního písemnictví v Praze
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Eliška Jechová