Eliška Klimková-Deutschová

Prof. MUDr. Eliška Klimková-Deutschová DrSc.
Rodné jménoEliška Folkmannová
Narození14. prosince 1906
Litomyšl
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. prosince 1981 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníNový židovský hřbitov na Olšanech
Alma materUniverzita Karlova (Dr. 1931, prof. 1961)
Povolánílékařka a profesorka neurologie
OceněníVyznamenání Za vynikající práci vzvp (1965)
Medaile Zasloužilý bojovník proti fašismu mzbpf 1. třídy (1975)
ChoťJaroslav Klimko (1938–1941)[1]
Kurt Deutsch (do 1981)
RodičeIsak Folkmann
PříbuzníBerta Wachsmannová (sourozenec)
Jan Kłymko (manželův bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eliška Klimková-Deutschová, rozená Folkmannová (14. prosince 1906 Litomyšl[2]2. prosince 1981 Praha)[3] byla česká lékařka a profesorka neurologie.

Životopis

Eliška Folkmannová se narodila v rodině rabína Isaka Folkmanna.[4] Ukončila střední školu v Chrudimi a studovala na lekařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studia medicíny ukončila v roce 1931. Začala pracovat na neurologické klinice u profesora Vladimíra Haškovce, později v Brně na neurologicko-psychiatrické klinice u profesora Miroslava Křivého. Její první manžel byl RNDr. Jaroslav Klimko (Klymko).[5]

Od září 1939 nesměla pracovat a byla deportována do koncentračního tábora Terezín, kde působila jako ředitelka nemocnice. Podílela se zde na vymýcení epidemie, zejména virové encefalitidy v letech 1942 až 1944. Později byla deportována do tábora Auschwitz a subtábora Gross-Rosen v Chrastavě. Domů se mohla navrátit až po osvobození 9. května 1945.

V roce 1945 začala pracovat na neurologické ambulanci s profesorem Kamilem Hennerem v Praze, kde se začala věnovat také vědecké práci. V roce 1958 obhájila kandidátskou práci na téma neurastenie a psychoneurastenie. Odstěhovala se do Plzně, kde od roku 1961 až do roku 1972 pracovala jako ředitelka neurologické kliniky spadající pod lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Přednášela vysokoškolským studentům. V roce 1961 získala doktorát, o šest let později titul profesor.

Profesorka Klimková-Deutschová měla neobyčejně rozsáhlou činnost, věnovala se prevenci, vědeckovýzkumné práci a vyučovala studenty. V Plzni na neurologické klinice zavedla přednášky z dětské neurologie a elektrofyziologie. Kromě učitelské praxe v Plzni vybudovala moderní ústav, vybavený všemi nejnovějšími a nejpokrokovějšími vyšetřovacími metodami a zavedla systematický výzkum průmyslové neurologie. Stala se také zakladatelkou průmyslové neurologie. Během své lékařské praxe také publikovala mnoho odborných a vědeckovýzkumných prací o neurologii i hraničních oborech. Její druhým manželem byl pražský právník JUDr. Kurt Deutsch (1909–1991).[6]

Stala se iniciátorkou a první předsedkyní komise průmyslové neurologie Československé neurologické společnosti. Byla sekretářkou Mezinárodní komise průmyslové neurologie Světové federace neurologie. Stala se členkou Federálního a Českého výboru Neurologické společnosti. Působila deset let jako vedoucí redaktorka v Československé neurologii a neurochirurgii v Praktickém lékaři pak jako jeden z členů redakční rady.

Vyznamenání

Publikace (výběr)

  • et al.: Stručný přehled učení I. P. Pavlova. (Pavlovský seminář. Sborník prací) kolektivu neurologické kliniky Karlovy univ. SZdN, Praha 1954.
  • et al.: Tuberkulosní zánět mozkomíšních plen u dospělých. SZdN, Praha 1955.
  • Praktické problémy neurologie. (Sborník). SZdN, Praha 1956.
  • et al.: Nervové projevy porfyrické choroby. SZdN, Praha 1957.
  • se Zdeňkem Mackem: Neurasthenie und Pseudoneurasthenie. Eine klinische Studie. VEB Verlag Volk und Gesundheit, Berlin 1959.
  • Časná diagnosa v průmyslové neurologii. Metodika, patoklise a prevence. Státní zdravotnické nakl., Praha 1965.
  • s Františkem Hůzlem: Vliv životního a pracovního prostředí na zdraví člověka. Sborník vědeckých prací. Celofakultní vědecká konference lékařské fakulty University Karlovy v Plzni ve dnech 29.–30. listopadu 1965. Krajský ústav národního zdraví, Plzeň 1966.
  • s Herbertem Pohlem: Die Frühdiagnose in der Industrieneurologie. Methodik, Pathoklise, Prophylaxe – mit 17 Tabellen. Verlag Volk und Gesundheit, Berlin 1972.

Jiné publikace

  • Heredodegenerativní choroby ústředního nervstva. v: Encyklopedie praktického lékaře. 1939–1962, č. 8, Borský a Šulc, Praha 1953, s. 225–228.
  • Der Einfluß von Strahlen auf das Nervensystem. v: International Archives of Occupational and Environmental Health (Impact Factor: 2.2). 12/1956. DOI:10.1007/BF00318020
  • s Jitkou Odvárkovou: Messungen elektrocutaner Leitungskurven bei Werktätigen unter Einwirkung ionisierender Strahlen. v: Archiv für Gewerbepathologie und Gewerbehygiene. March 1958, Vol. 16, Issue 2, s. 178–183. DOI:10.1007/BF00312729
  • Neurologische Befunde in der Plastikindustrie bei Styrol-Arbeitern. v: Internationales Archiv für Gewerbepathologie und Gewerbehygiene. January 1962, Vol. 19, Issue 1, s. 35–50. DOI:10.1007/BF00373185
  • Neurologische Störungen bei Porphyrie und ihre Dynamik. v: Journal of the Neurological Sciences 05/1964; 1(3), s. 211–225. DOI:10.1016/0022-510X(64)90001-2
  • s Kamilem Hennerem: The anniversary of associate professor Dr. Eliska Klimková-Deutschová, CSc. v: Ceskoslovenská neurologie 29:6 1966 Nov., s. 419–421.
  • s E. Vencovským: 65th birthday of Prof. Eliska Klimková-Deutschová, CSc. v: Ceskoslovenská psychiatrie 68:2 1972 Apr., s. 127–128.
  • s Edgarem Lukášem: Proceedings of the 2nd International Industrial and Environmental Neurology Congress, Prague, 1974, Czechoslovakia. Československá neurologická společnost., Research Group on Industrial and Environmental Neurology, Univerzita Karlova, Praha 1976.
  • Druhové rozdíly vlivu chronického přetěžování = Differences in the effect of chronic overloading. v: Československá neurologie a neurochirurgie. 1978, Roč. 41/74/, č. 4, s. 277–282.

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online. [cit. 2021-06-01].
  2. Matriční záznam o narození Elišky Folkmanové Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine. židovské náboženské obce v Litomyšli
  3. Nekrolog (dostupné online v NK ČR). Věstník Židovských náboženských obcí v Československu. 2/1982, s. 8. Dostupné online. 
  4. Osobnosti – PhDr. Isak Folkmann [online]. Brno: Encyklopedie Brna, rev. 2015-12-04 [cit. 2017-07-24]. Dostupné online. 
  5. Osobnosti – RNDr. Jaroslav Klymko (Klimko) [online]. Brno: Encyklopedie Brna, rev. 2015-12-04 [cit. 2017-07-24]. Dostupné online. 
  6. Eliška Klimková-Deutschová a Kurt Deutsch (Hrob)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vyznamenání Za vynikající práci - stužka.jpg
Vyznamenání Za vynikající práci - stužka
Stužka Medaile zasloužilý bojovník proti fašismu.jpg
Autor: Samuel15, Licence: CC BY-SA 4.0
Stužka Medaile zasloužilý bojovník proti fašismu