Eliška má ráda divočinu
| Eliška má ráda divočinu | |
|---|---|
| Země původu |  Česko |
| Žánr | filmová komedie |
| Scénář | Otakáro Schmidt |
| Režie | Otakáro Schmidt |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Zuzana Stivínová mladší Bolek Polívka Martin Dejdar Veronika Žilková David Vávra … více na Wikidatech |
| Produkce | Daniela Humlová |
| Kamera | Martin Štrba |
| Střih | Olina Kaufmanová |
| Eliška má ráda divočinu na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eliška má ráda divočinu je celovečerní film, hudební komedie režiséra a scenáristy Otakára Schmidta z roku 1999.[1]
Historie
První verzi scénáře Schmidt napsal v roce 1995 pod názvem Sofie a Marčélo. V roce 1997 vydalo text knižně, už pod názvem Eliška má ráda divočinu, nakladatelství Votobia. V roce 1999 byl vydán pod stejným názvem film, který šel v roce 2000 do distribuce na videokazetách.[1]
Příběh a děj
Převyprávět děj konvenčním způsobem lze velmi těžko, jelikož jde o příběh ze světa, v kterém se prolíná realita s fantazií.[1]
Film postupně seznamuje diváka s obyvateli předměstí s plovárnou, na které má přijet režisér Motýlek. Jedná se o bizarní skladbu lidí z jejichž příběhů se postupně poskládává zdejší svět, který je zároveň skutečný a zároveň jen hrou. Jen postupně se vynořují tajemství příběhu a kdo je tu vlastně ve skutečnosti kdo.[1]
Obsazení
- Petr Čtvrtníček
- Martin Dejdar
- Jan Jíra
- Bohumil Klepl
- Jiří Lábus
- Daniel Nekonečný
- Sandra Nováková
- Bolek Polívka
- Zuzana Stivínová
- Petr Vacek
- David Vávra
- Tatiana Vilhelmová
- Veronika Žilková
Premiéra a vysílání
V kinech byl film uveden 2. prosince 1999. Do videopůjčoven šel 22. září 2000. Do prodeje na videokazetách byl uveden 18. října 2000.[1]
Ocenění
V roce 1999 soutěžil film v soutěži Český lev s třemi nominacemi, z nichž jednu proměnil:[2]
- nominace: nejlepší kamera – Martin Štrba
- nominace: nejlepší výtvarný počin – Otakáro Schmidt
- udělena cena: nejlepší zvuk – Radim Hladík mladší, Radek Rondevald, Ivo Špalj
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e brt. Eliška má zase ráda divočinu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2000-09-21 [cit. 2024-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Eliška má ráda divočinu: Český lev - ocenění a nominace [online]. Česká filmová a televizní akademie [cit. 2024-06-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“