Elias Ymer

Elias Ymer
Elias Ymer v kvalifikaci Wimbledonu 2022
Stát	Švédsko Švédsko
Datum narození	10. dubna 1996 (27 let)[1]
Místo narození	Skara, Švédsko[1]
Bydliště	Stockholm, Švédsko[1]
Výška	183 cm[1]
Hmotnost	78 kg[1]
Profesionál od	2014
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 585 214 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	15–34
Tituly	0 ATP, 5 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění	105. místo (11. června 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2015, 2018, 2021)
French Open	2. kolo (2018)
Wimbledon	1. kolo (2015, 2022)
US Open	1. kolo (2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů	7–4
Tituly	1 ATP, 0 challengerů, 0 Futures
Nejvyšší umístění	188. místo (18. října 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230417a17. dubna 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elias Ymer (* 10. dubna 1996 Skara) je švédský profesionální tenista etiopského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2016 na 118. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2017 na 188. místě. Trénuje ho bratr Rafael Ymer. Dříve tuto roli plnili Galo Blanco (2015) či Robin Söderling (2017–2018).^[1]

Ve švédském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 semifinálem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Dánsku, v němž prohrál dvouhru s Frederikem Nielsenem a porazil Martina Pedersona. Švédové zvítězili 3:2 na zápasy. Do června 2023 v soutěži nastoupil k dvaceti mezistátním utkáním s bilancí 15–14 ve dvouhře a 1–3 ve čtyřhře.^[3]

Mladší bratr Mikael Ymer je také profesionální tenista.^[4] Druhým mladším sourozencem je Rafael Ymer. Otec Wondwosen Ymer působil během aktivní sportovní dráhy jako profesionální běžec a matka Kelem Ymerová je lékařka.^[1]

Tenisová kariéra

Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na červencovém Swedish Open 2013 v Bastadu, kde v úvodním kole vypadl s Bulharem Grigorem Dimitrovem.^[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl na Swedish Open 2014, kam obdržel divokou kartu. V první fázi zdolal Kazacha Michaila Kukuškina, aby poté nestačil na Portugalce Joãa Sousou. V rámci série Masters odehrál první singlové utkání na Miami Open 2016, kde jej na úvod vyřadil Argentinec Federico Delbonis.^[1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve čtyřhře If Stockholm Open 2016 po boku bratra Mikaela Ymera. V něm za 51 minut deklasovali chorvatsko-novozélandské turnajové čtyřky Mateho Paviće s Michaelem Venusem. V duelu odvrátili všech sedm brejkbolů a naopak využili pět z osmi brejkových příležitostí. Z druhé odehrané deblové soutěže ATP v kariéře tak získal debutový titul. Ve Stockholmu se sourozenci stali prvním švédským vítězným párem od roku 1998 a tehdejších šampionů Nicklase Kultiho a Mikaela Tillströma.^[5][1][2]

První challengerovou trofej si odvezl z italského Città di Caltanissetta 2015 po finálovém vítězství nad Američanem Bjornem Fratangelem ve dvou setech.^[6]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2015 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Benoît Paire, Jan Mertl a Čong Hjon. V úvodním kole však nenašel recept na japonského hráče Go Soedu po pětisetové bitvě.^[1][2] Na antukovém Barcelona Open Banco Sabadell 2015 přehrál Nizozemce Thiema de Bakkera a Nicka Kyrgiose, než jej ve třetím kole zastavil David Ferrer. V sezóně 2015 se kvalifikoval do všech hlavních soutěží grandslamu. Na US Open 2015 podlehl v úvodní fázi dvouhry Argentinci Diegu Schwartzmanovi.^[7]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	23. října 2016	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Mikael Ymer	Mate Pavić Michael Venus	6–1, 6–1

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Dvouhra: 15 (11–4)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	29. září 2013	Falun, Švédsko	tvrdý (h)	Adrien Bossel	2–6, 6–4, 1–6
Vítěz	1.	6. dubna 2014	Šarm aš-Šajch, Egypt	antuka	Marko Tepavac	6–2, 6–3
Vítěz	2.	13. dubna 2014	Šarm aš-Šajch, Egypt	antuka	Gleb Sakharov	7–5, 6–4
Vítěz	3.	10. května 2014	Båstad, Švédsko	antuka	Patrik Rosenholm	6–3, 4–6, 7–6(8–6)
Vítěz	4.	1. června 2014	Bacău, Rumunsko	antuka	José Hernández-Fernández	3–6, 7–6(7–2), 7–5
Vítěz	5.	22. června 2014	Alkmaar, Nizozemsko	antuka	Jorge Aguilar	6–1, 5–7, 6–2
Vítěz	1.	14. června 2015	Caltanissetta, Itálie	antuka	Bjorn Fratangelo	6–3, 6–2
Vítěz	2.	17. dubna 2016	Barletta, Itálie	antuka	Adam Pavlásek	7–5, 6–4
Vítěz	3.	20. srpna 2017	Cordenons, Itálie	antuka	Roberto Carballés Baena	6–2, 6–3
Vítěz	4.	12. listopadu 2017	Mouilleron-le-Captif, Francie	tvrdý (h)	Yannick Maden	7–5, 6–4
Vítěz	5.	11. listopadu 2018	Mouilleron-le-Captif, Francie	tvrdý (h)	Yannick Maden	6–3, 7–6(7–5)
Vítěz	6.	listopad 2018	Puné, Indie	tvrdý	Prajneš Gunneswaran	6–2, 7–5
Finalista	1.	červen 2019	Lyon, Francie	antuka	Corentin Moutet	4–6, 4–6
Finalista	2.	červen 2021	Lyon, Francie	antuka	Pablo Cuevas	2–6, 2–6
Finalista	3.	červen 2022	Parma, Itálie	antuka	Borna Ćorić	6–7(4–7), 0–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	27. července 2014	Tampere, Finsko	antuka	Anton Zajcev	Ruben Gonzales Sean Thornley	7–6(7–5), 6–7(10–12), [8–10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elias Ymer na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Elias Ymer na Wikimedia Commons
• Elias Ymer na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Elias Ymer na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Elias Ymer na stránkách Davis Cupu (anglicky)