Elijahu Winograd

Elijahu Winograd
Elijahu Winograd
Narození	prosinec 1926 Tel Aviv, Britský mandát Palestina (dnes Izrael)
Úmrtí	13. ledna 2018
Příčina úmrtí	respirační selhání
Místo pohřbení	Morasha Cemetery
Bydliště	Herzlija
Vzdělání	Hebrejská univerzita
Alma mater	Hebrejská univerzita v Jeruzalémě
Povolání	soudce různých stupňů soudů (1972–1996), arbitr, předseda vyšetřovacích komisí
Znám jako	předseda tzv. Winogradovy komise, která prošetřovala izraelské selhání při druhé libanonské válce
Funkce	Justice of the Supreme Court of Israel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elijahu Winograd (hebrejsky: אליהו וינוגרד, Elijahu Vinograd; prosinec 1926 – 13. ledna 2018) byl zastupující soudce izraelského Nejvyššího soudu a předseda Telavivského distriktního soudu. V oblasti soudnictví pracoval na různých pozicích v letech 1972 až 1996. Po svém odchodu z justice působil jako arbitr a stanul v čele řady vyšetřovacích komisí, z nichž lze zmínit například Winogradovu komisi, jejímž cílem bylo prošetřit izraelské selhání při druhé libanonské válce v roce 2006.

Biografie

Narodil se v Tel Avivu ještě za dob britské mandátní Palestiny. V roce 1945 dokončil studia na Teachers College v Jeruzalémě a v letech 1948 až 1950 sloužil u Izraelských obranných sil. V roce 1950 absolvoval právo a ekonomii a o dva roky později se kvalifikoval jako právník, mezi roky 1952 až 1962 pracoval jako praktikant u Jizhar Harari & Associates a v letech 1960 až 1963 působil jako asistent distriktního státního zástupce v Tel Avivu. Následně v letech 1963 až 1972 pracoval jako obchodní poradce.

V roce 1972 byl jmenován soudcem městského soudu v Tel Avivu a opět let později soudcem telavivského distriktního soudu. V roce 1983 získal doktorát z práva na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V roce 1987 nakrátko působil jako zastupující soudce Nejvyššího soudu. V letech 1989 až 1996 pak stanul v čele Telavivského distriktního soudu.

Po odchodu z oblasti soudnictví působil jako arbitr a zastával řadu veřejných funkcí. Stanul též v čele několika vyšetřovacích komisí. Mezi jím prošetřovaná témata patřily poplatky za studium na vysokých školách, dohoda o penzích, hodnost Jicchaka Mordechaje,^[1] status Rona Arada,^[2] dárcovství krve etiopských Židů, autorita vojenského cenzora a druhá libanonská válka.^[3]

Poslední zmíněnou ustanovila vláda k prošetření izraelského neúspěchu při druhé libanonské válce. Výsledná zpráva komise označila za viníky izraelského neúspěchu premiéra Ehuda Olmerta, ministra obrany Amira Perece a náčelníka Generálního štábu Dana Chaluce (poslední zmíněný pod tlakem veřejnosti rezignoval).^[4]

V roce 1950 se oženil a s manželkou Jocheved měl tři děti. Společně žili dlouhá léta v Ramat ha-Šaron. V roce 2003 Winograd ovdověl a poté se přestěhoval do Herzliji.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku אליהו וינוגרד‎ na hebrejské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Elijahu Winograd na Wikimedia Commons
• (hebrejsky) Haaretz – אליהו וינוגרד - שופט שעמד בראש ועדות בעבר (Eliyahu Winograd - A judge who headed the committees in the past)
• (hebrejsky) News1 – Eliyahu Winograd (biografie)