Elise Forrestová Harlestonová

Elise Forrestová Harlestonová
Narození8. února 1891
Charleston
Úmrtí1970 (ve věku 78–79 let)
NárodnostAfroameričané
Alma materTuskegee University
Povolánífotografka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Elise Forrestová Harlestonová (nepřechýleně Elise Forrest Harleston; 8. února 1891 Charleston – 1970) byla známá jako první afroamerická fotografka v Jižní Karolíně.[1] Byla také jednou z prvních černošských fotografek ve Spojených státech.[2] Elise Beatrice Forrestová se narodila v Charlestonu v Jižní Karolíně 8. února 1891 Elviře Moorerové a Augustu Forrestovi, kteří pracovali jako účetní. Eliseina babička z otcovy strany byla „svobodná barevná osoba“.[2] Elise Beatrice Forrestová se provdala za úspěšného afroamerického malíře Edwina Augusta Harlestona, který byl o devět let starší.[1]

Kariéra a vzdělání

Elise a Edwin Augustus Harlestonovi se setkali v Charlestonu v Jižní Karolíně v roce 1913, když bylo Elise 22 let.[1] Elise i Edwin byli absolventy Avery Normal Institute, soukromé školy pro černošskou mládež která byla založena v roce 1868.[2] Elise vystudovala Avery Normal Institute v roce 1910.[3] Po ukončení studia pracovala jako učitelka v Jižní Karolíně. Na počátku 20. století bylo pro Afroameričany nezákonné pracovat na charlestonských veřejných školách, takže Elise pracovala na venkově v Jižní Karolíně.[2] Zážitek ji však brzy omrzel a vrátila se do Charlestonu, kde poté pracovala jako švadlena v Union Millinery & Notion Company.[1]

V té době chtěl Edwin rozšířit své znalosti o malbě a byl připraven studovat v zahraničí. Edwin měl v plánu otevřít si po svém návratu fotografické a malířské studio, a tak vyzval Elise, aby se zapsala do fotografické školy, aby se mohli vzít a otevřít si studio spolu.[4]

Na podzim roku 1919 Elise odcestovala do New Yorku a zapsala se na fotografickou školu E. Brunela.[4] Tam byla Elise jednou z pouhých dvou dalších afroamerických studentů a byla jedinou ženou. Po dokončení fotografické školy E. Brunela se Elise v roce 1921 s Edwinovým povzbuzením zapsala do Tuskegee Institute v Alabamě.[4] Tam měla možnost absolvovat postgraduální kurzy u C. M. Battery, který byl vedoucím divize fotografie.[5] Pod jeho vedením se Elise stala součástí umělecké komunity, která zpochybňovala rasistické stereotypy Afroameričanů, a její díla odrážela image „Nového černocha“.

Edwin a Elise se brzy vrátili do Charlestonu.[4] Vzali se 15. září 1920.[1] Na jaře 1922, jak slíbili, otevřeli Harleston Studio: 118 Calhoun Street v Charlestonu. Jejich studio fungovalo od roku 1922 do roku 1932.[6] Tam pořizovala a prodávala sérii portrétů charlestonských černých pouličních prodavačů.[7] Edwin byl malíř a Elise byla fotografka. Protože Edwin byl malíř portrétů, Elise často fotografovala jeho subjekty a on maloval podle jejích fotografií, jako například námět jeho oceněné kresby A Colored Grand Army Man.[8] To umožnilo jeho klientům ušetřit mnoho hodin náročného pózování. Navzdory tomu bylo Edwinovi poskytnuto více uznání za jeho práci než Elise za její příspěvek do studia Harleston.

Rodina

Přestože Edwin a Elise neměli vlastní děti, vychovali Edwinovu neteř Edwinu „Gussie“ Augustu Harleston Whitlock. Edwina byla dcerou Marie Isabelly Forrestové a Roberta Othella Harlestona, kteří oba trpěli tuberkulózou.[9]

Zobrazená práce

Aaron Douglas spolupracoval s Edwinem na vytvoření sady nástěnných maleb, které jsou vystaveny na Fisk University.[10]

Dvě Eliseiny černobílé fotografie byly součástí mezinárodní výstavy v roce 1996 „Historie fotografek“. Byly vystaveny v knihovně New York Public Library. Bylo to poprvé, kdy měla být Eliseina práce vystavena mimo Jižní Karolínu.[2]

Život po Edwinovi

Poté, co Edwin Harleston políbil svého smrtelně nemocného otce, zemřel v roce 1931 na zápal plic Elise zavřela svůj ateliér a do roka se znovu provdala za učitele Johna J. Wheelera. Přestěhovala se do Baltimoru, poté do Chicaga a poté do jižní Kalifornie, kde zůstala až do své smrti. Zemřela na mozkové aneuryzma v roce 1970. Podle své praneteře, Edwininy dcery Mae Whitlock Gentry, nikdy nemluvila o svém vztahu s Edwinem ani o své práci fotografky.

Po Harlestonově smrti v roce 1970 její rodina našla Edwinovy dopisy a schránku s téměř dvěma desítkami negativů na skleněných deskách, které zachránila.[11] Mnohé z jejích dokumentů jsou nyní v držení knihovny Stuart A. Rose Manuscript, Archives, and Rare Book Library na Emoryho univerzitě.[12]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elise Forrest Harleston na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e FAX COVER PAGE [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e W. GENTRY, Mae. PORTRAIT of an ARTIST Love for her husband led Elise F. Harleston to photography; her talent secured her a role in history. [s.l.]: The Atlanta Journal the Atlanta Constitution, 1996. (anglicky) 
  3. ↑ EDITORS, Blackartstory org. Profile: Elise Forrest Harleston (1891-1970) [online]. 2020-06-21 [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d Moutoussamy-Ashe, Jeanne. Viewfinders: Black Women Photographers (New York: Dodd Mead & Co., 1986).
  5. ↑ ROSENBLUM, Naomi. A history of women photographers. [s.l.]: [s.n.], 1994. (anglicky) 
  6. ↑ Wills, Deborah.
  7. ↑ Teal, Harvey S. Partners With the Sun: South Carolina Photographers, 1840-1940 (Columbia, S.C. University of South Carolina Press, 2001)
  8. ↑ Gates, Henry Louis, and Evelyn Brooks Higginbotham. Harlem Renaissance Lives from the African American National Biography, p. 239.
  9. ↑ Inventory of the Edwina Harleston Whitlock Papers, 1918 - 2006 [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ DUPRE, Daniel. Review of The Reminiscences of George Strother Gaines, 1805-1843. Journal of the Early Republic. 1998, s. 752–755. Dostupné online. ISSN 0275-1275. DOI 10.2307/3124801. JSTOR 3124801. (anglicky) 
  11. ↑ Gentry, Mae Whitlock. "Elise Forrest Harleston" Archivováno 3. 12. 2020 na Wayback Machine.. University of South Carolina, Aiken, website.
  12. ↑ "Harleston, Edwin Augustus, 1882-1931". Emory Finding Aids, Emory University website. Retrieved January 28, 2016.

Literatura

  • Ball, Edward. The Sweet Hell Inside: The Rise of an Elite Black Family in the Segregated South. William Morrow, 2001.

Související články