Elixane Lechemiová

Elixane Lechemiová
Elixane Lechemiová na French Open 2019
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození3. září 1991 (31 let)
Místo narozeníVilleurbanne, Francie[1]
BydlištěLyon, Francie
Výška176 cm[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek287 523 USD
Dvouhra
Poměr zápasů234–207
Tituly0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění343. místo (3. dubna 2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů203–199
Tituly1 WTA, 15 ITF
Nejvyšší umístění65. místo (7. března 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
French Open1. kolo (2019, 2020, 2021, 2022, 2023)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Open2. kolo (2021)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open2. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230805a5. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elixane Lechemiová (nepřechýleně: Lechemia, * 3. září 1991 Villeurbanne) je francouzská profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2017 na 343. místě a ve čtyřhře v březnu 2022 na 65. místě. Trénuje ji Yannick Hesse.[1]

Tenisová kariéra

V rámci okruhu ITF debutovala v září 2007, když na turnaji v Limoges dotovaném 10 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla další francouzské kvalifikantce Magalii Girardové. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2009 na portugalské desetitisícovce v Espinhu, kde s Caroline Garciaovou ovládla čtyřhru. První singlovou trofej získala o rok později v Lleidě. Ve finále katalánské desetitisícovky porazila nejvýše nasazenou Maročanku Nadiu Lalamiovou z páté světové stovky.[3][2]

Na grandslamu debutovala ženským deblem French Open 2019, do něhož obdržela s krajankou Estelle Cascinovou divokou kartu. V úvodním kole však nenašly recept na Španělky Martínezovou Sánchezovou se Sorribesovou Tormovou. Odehrála tím první utkání na okruhu WTA Tour. Ani v dalších čtyřech ročnících nepostoupila z úvodního kola čtyřhry Roland Garros. Na túře WTA si poprvé mimo grandslam zahrála ve čtyřhře úvodního ročníku Lyon Open 2020. S Jessikou Ponchetovou postoupily do čtvrtfinále přes krajanky Chloé PaquetovouPauline Parmentierovou, čímž vyhrála první zápas na okruhu WTA Tour.[3][2]

Debutovou finálovou účast na túře WTA proměnila v titul, když s Američankou Ingrid Neelovou zdolaly ve finále bogotského Copa Colsanitas 2021 rumunsko-německé turnajové dvojky Mihaelu Buzărnescuovou a Annu-Lenu Friedsamovou po dvousetovém průběhu.[4] Podruhé se do souboje o titul probojovala s další zástupkyní amerického tenisu Quinn Gleasonovou na srpnovém Livesport Prague Open 2023. V něm však nestačily na japonsko-gruzínský pár Nao Hibinová a Oxana Kalašnikovová.[5]

Finále na okruhu WTA Tour

Čtyřhra: 2 (1–1)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (1–1)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.duben 2021Bogota, KolumbieantukaUSA Ingrid NeelováRumunsko Mihaela Buzărnescuová
Německo Anna-Lena Friedsamová
6–3, 6–4
Finalistka1.srpen 2023Praha, ČeskotvrdýUSA Quinn GleasonováJaponsko Nao Hibinová
Gruzie Oxana Kalašnikovová
7–6(9–7), 5–7, [3–10]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.listopad 2022Montevideo, UruguayantukaUSA Quinn GleasonováBrazílie Ingrid Gamarra Martinsová
Brazílie Luisa Stefaniová
5–7, 7–6(8–6), [6–10]

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra (4 tituly)

Č.datumturnajpovrchporažená finalistkavýsledek
1.září 2010Lleida, ŠpanělskoantukaMaroko Nadia Lalamiová7–6(3), 6–1
2.květen 2016Antalya, TureckotvrdýKolumbie Yuliana Lizarazová6–3, 3–6, 6–4
3.září 2016Pétange, Lucemburskotvrdý (h)Belgie Magali Kempenová6–3, 6–0
4.říjen 2016Loughborough, Spojené královstvítvrdý (h)Česko Petra Krejsová7–5, 6–1

Čtyřhra (15 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.září 2009Espinho, PortugalskoantukaFrancie Caroline GarciaováUkrajina Mišel Ochremčuková
Francie Morgane Ponsová
7–5, 6–1
2.listopad 2009Équeurdreville, Francietvrdý (h)Francie Constance SibilleováBulharsko Elica Kostovová
Francie Kinnie Laisnéová
6–4, 6–2
3.srpen 2010Innsbruck, RakouskoantukaFrancie Victoria LarrièreováŠvýcarsko Xenia Knollová
Švýcarsko Amra Sadikovićová
bez boje
4.listopad 2016Solarino, ItáliekoberecFrancie Mathilde ArmitanováItálie Deborah Chiesaová
Itálie Maria Masiniová
7–5, 6–1
5.březen 2018Mâcon, FrancietvrdýFrancie Mathilde ArmitanováFrancie Manon Arcangioliová
Lotyšsko Diāna Marcinkēvičová
6–1, 3–6, [10–8]
6.červen 2018Montpellier, FrancieantukaFrancie Alice RaméováBrazílie Carolina Alvesová
Itálie Martina Colmegnová
6–7(5), 6–2, [10–6]
7.červen 2018Périgueux, FrancieantukaŘecko Eleni KordolaimiováŠpanělsko Cristina Bucșová
Kolumbie María Herazo Gonzálezová
6–4, 3–6, [11–9]
8.červenec 2018Setúbal, PortugaltvrdýFrancie Mathilde ArmitanováSlovensko Tereza Mihalíková
Bulharsko Julia Terzijská
6–7(5), 6–3, [13–11]
9.listopad 2018Nantes, Francietvrdý (h)Francie Estelle CascinováUzbekistán Akgul Amanmuradovová
Rusko Alina Siličová
7–5, 6–4
10.únor 2019Grenoble, Francietvrdý (h)Francie Estelle CascinováRumunsko Andreea Mituová
Rumunsko Elena-Gabriela Ruseová
6–2, 6–2
11.březen 2019Gonesse, FrancieantukaFrancie Mathilde ArmitanováNěmecko Tayisiya Mordergerová
Německo Yana Mordergerová
7–6(1), 7–5
12.duben 2019Calvi, FrancietvrdýFrancie Estelle CascinováRusko Jekatěrina Kazionovová
Švédsko Linnéa Malmqvistová
6–3, 6–2
13.duben 2019Pula, ItálieantukaFrancie Manon ArcangioliováRusko Viktorija Kanová
Rusko Anna Morginová
bez boje
14.únor 2020Grenoble, Francietvrdý (h)Francie Amandine HesseováSpojené království Samantha Murray Sharanová
Německo Julia Wachaczyková
6–3, 4–6, [13–11]
15.září 2022Praha, ČeskoantukaNěmecko Julia LohoffováČesko Linda Klimovičová
Česko Dominika Šalková
7–5, 7–5

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elixane Lechemiová na anglické Wikipedii.

  1. a b c Elixane Lechemiová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230805a5. srpna 2023
  2. a b c Elixane Lechemiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230805a5. srpna 2023
  3. a b Elixane Lechemia Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Mihaea Buzărnescu, vicecampioană la Bogota. Epoch Times România [online]. 2021-04-11 [cit. 2023-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-11. (rumunsky) 
  5. Lucky loser Hibino upsets Noskova in Prague final for third career title. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-07 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Lechemia RG19 (10) (48199194177).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Lechemia RG19 (10)