Ella Maillart
Ella Maillartová | |
---|---|
Narození | 20. února 1903 Ženeva |
Úmrtí | 27. března 1997 (ve věku 94 let) Chandolin |
Povolání | sjezdová lyžařka, fotografka, spisovatelka, cestovatelka, publicistka a lyžařka |
Témata | literární tvorba, publicistika, cestopis, fotografie, lyžování a lední hokej |
Ocenění | Velká Schillerova cena (1953) Cena Alexandry Davidové-Néelové/Lamy Yongdena (1989) |
Partner(ka) | Annemarie Schwarzenbachová |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ella "Kini" Maillart (20. února 1903, Ženeva - 27. března 1997, Chandolin) byla švýcarská dobrodružka, cestovatelka, autorka cestopisů, fotografka a sportovkyně.
Mládí
Narodila se jako jediné dítě v rodině ženevského obchodníka s kožešinami Paula Maillarta. Otec byl Švýcar, její matka pocházela z Dánska. Když bylo Elle 20 let, podnikla se svou přítelkyní Hermine “Miette” de Saussure plavbu na plachetnici z Cannes na Korsiku, poté na Sardinii, na Sicílii a do Řecka. Soutěžila na Letních olympijských hrách v roce 1924 jako jachtařka v závodu jednomístných plachetnic třídy Monotype national. Jako jediná žena v soutěži skončila na devátém místě ze 17 startujících. Ve stejné době byla kapitánkou švýcarského týmu pozemních hokejistek. Byla rovněž přední sjezdovou lyžařkou.[1]
Kariéra
Od 30. let 20. století cestovala po muslimských republikách SSSR a dalších částech Asie. Z těchto cest vydala sérii knih, které jsou stejně jako její fotografie dnes (2020) považovány za cenné historické svědectví. Její rané knihy byly psány ve francouzštině, ale později začala psát v angličtině. Turkestán Solo popisuje její cestu po sovětském Turkestánu v roce 1932. Fotografie z této cesty jsou nyní (2020) vystaveny v křídle, které nese autorčino jméno v Historickém muzeu v Karakolu. V roce 1934 ji francouzský deník Le Petit Parisien poslal do Mandžuska, aby informovala o situaci za japonské okupace. Právě tam se setkala s Peterem Flemingem, známým spisovatelem a korespondentem The Times, s nímž se spojila, aby projela Čínu z Pekingu do Srinagaru (3500 mil), přičemž velká část trasy vedla přes nehostinné pouštní oblasti a přes strmé himálajské průsmyky. Cesta začala v únoru 1935 a její dokončení trvalo sedm měsíců, včetně cestování vlakem, na nákladních automobilech, pěšky, na koni a na velbloudech. Jejich cílem bylo zjistit, co se děje v Sin-ťiangu (tehdy také známém jako Sinkiang nebo čínský Turkestán), kde právě skončilo povstání v Kumulu. Maillart a Fleming se setkali s muslimskými jednotkami Hui generála Ma Hushana. Ella Maillart později zaznamenala tuto cestu ve své knize Forbidden Journey, zatímco paralelní pohled Petera Fleminga lze najít v jeho knize Zprávy z Tartary (News from Tartary). V roce 1937 se vrátila do Asie jako zpravodajka listu Le Petit Parisien, aby podala zprávu o Afghánistánu, Íránu a Turecku. V roce 1939 podnikla cestu ze Ženevy do Kábulu autem společně se švýcarskou spisovatelkou Annemarie Schwarzenbach. Tato cesta byla přerušena vypuknutím druhé světové války a osobními problémy mezi společnicemi. O tomto putování s Annemarie napsala knihu Krutá cesta (The Cruel Way, 1947).[2] Annemarie je v knize pojmenována Christine, údajně po Annemariině smrti na žádost její matky.[3]
Válečné roky strávila na jihu Indie, kde se věnovala učení Advaita Vedanta, jedné ze škol hinduistické filosofie.[4] Po svém návratu do Švýcarska v roce 1945 žila v Ženevě a v Chandolinu, horské vesnici ve švýcarských Alpách v kantonu Valais. Až do pozdního věku se věnovala lyžování. Naposledy navštívila Tibet v roce 1986.
Pozůstalost
Rukopisy a dokumenty Elly Maillartové jsou uloženy v Bibliothèque de Genève (knihovna města Ženevy), její fotografické práce jsou uloženy v Musée de l'Élysée v Lausanne a její dokumentární filmy (o Afghánistánu, Nepálu a jižní Indii) jsou součástí sbírky švýcarského filmového archivu v Lausanne, Švýcarsko.
Knihy Elly Maillart
Anglicky
- Turkestan Solo – One Woman's Expedition from the Tien Shan to the Kizil Kum (její cesta z Moskvy do Kyrgyzstánu a Uzbekistánu v roce 1932)
- Forbidden Journey – From Peking to Cashmir (její cesta napříč Asií s Peterem Flemingem v roce 1935)
- Gypsy Afloat (popis jejích námořních cest)
- Cruises and Caravans (autobiografický příběh)
- The Cruel Way (cesta ze Ženevy do Kábulu s Annemarie Schwarzenbach)
- Ti-Puss (příběh jejích let v Indii s tygří kočkou jako jejím společníkem)
- The Land of the Sherpas (fotografie a texty o jejím prvním setkání s Nepálem v roce 1951)
Francouzsky
- Parmi la jeunesse russe - De Moscou au Caucase (o jejím pobytu v Moskvě a překročení Kavkazu v roce 1931)
- La vie immédiate (fotografie a texty Elly Maillartové od Nicolase Bouviera)
- Ella Maillart au Népal (fotografie pořízené v letech 1951 a 1965 během treku do základního tábora Mount Everestu)
- Cette réalité que j'ai pourchassée (dopisy rodičům, 1925–1941)
- Ella Maillart sur les Route de l'Orient (nejvíce evokativní fotografie, které pořídila během svých cest)
- Chandolin d'Anniviers (fotografie a texty o horské vesnici v Alpách, kde prožila závěr života)
- Envoyée spéciale en Manchourie (série článků napsaných v roce 1934 pro francouzský deník Le Petit Parisien)
Videa a filmy (pouze ve francouzštině)
- Ella Maillart, écrivain. Un entretien avec Bertil Galland, 54 min., Les Films Plans fixes, Lausanne, 1984
- Ella Maillart chez Bernard Pivot (émission La vie est un long fleuve tranquille), INA, Francie, 1989
- Entretiens avec Ella Maillart: Le Monde mon héritage (rozhlasové rozhovory a film Les itinéraires d'Ella Maillart, Swiss TV production z roku 1973), 2009
- „Double Journey“ 43 minut. Dokument o její cestě autem ze Švýcarska do Afghánistánu v roce 1939 spolu s Annemarie Schwarzenbach. Film představil v Národní galerii umění ve Washingtonu jeho ředitel Antonio Bigini v březnu 2016[5]
Publikace o Elle Maillart
- Peter Fleming: News from Tartary, 1936
- Monk Gibbon: Mount Ida, 1948
- Peter Fleming: A Forgotten Journey, 1952
Ocenění
- Velká Schillerova cena, Švýcarsko, 1953
- Sir Percy Sykes Memorial Medal of the Royal Society for Asian Affairs, Londýn, 1955
- Prix quadriennal de la Ville de Genève, 1987
- Cena Alexandry Davidové-Néelové/Lamy Yongdena, 1989
- Grand Prix du Livre maritime, Festival de Concarneau, 1991
- Prix et Médaille Léon Dewez de la Société de Géographie de Paris, 1994
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ella Maillart na anglické Wikipedii.
- ↑ SCHREYER, Simon. Ella Maillart: Voyage, Voyage [online]. Simon Schreyer [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALLEN, Benedict. The Faber Book of Exploration. London: Faber, 2002. 400 s. Dostupné online. ISBN 978-0571206964. S. 392-395. (anglicky)
- ↑ MAILLART, Ella K. The Cruel Way: Switzerland to Afghanistan in a Ford, 1939. 2 Reprint. vyd. Chicago: University of Chicago Press, 2013. 240 s. ISBN 978-0226033044. (anglicky)
- ↑ MAILLART, Ella. Ella Maillart of Switzerland, part 2. The Maharshi. Květen / červen 2017, roč. 27, čís. 3. Dostupné online. Archivováno 21. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Ella Maillart — Double Journey [online]. National Gallery of Art, Washington, D.C., 2016-03-20 [cit. 2021-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
Literatura
- BOUVIER, Nicolas. L'Échappée belle, éloge de quelques pérégrins. 1. vyd. Genève: Editions Metropolis, 1997. ISBN 2883400512. Kapitola Ella Maillart, s. 117–134. (francouzsky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ella Maillartová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ella Maillart
- Oficiální životopis Elly Maillart [online]. Succession Ella Maillart et Musée de l'Elysée, Lausanne [cit. 2021-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-29. (anglicky)
- SCHREYER, Simon. Ella Maillart: Voyage, Voyage [online]. Simon Schreyer [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- Following Ella, Peter and a dream through the Taklamakan [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky) Cesta ve stopách Elly Maillart a Petera Fleminga v roce 2017
Média použitá na této stránce
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.