Ellen Perezová
| Ellen Perezová | |
|---|---|
_(52191373624).jpg) Ellen Perezová v kvalifikaci Wimbledonu 2022 | |
| Stát |  Austrálie |
| Datum narození | 10. října 1995 (28 let) |
| Místo narození | Shellharbour, Austrálie[1] |
| Bydliště | Melbourne, Austrálie |
| Výška | 169 cm[1] |
| Profesionál od | 2012 |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 888 014 USD |
| Tenisová raketa | Wilson |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 189–161 |
| Tituly | 0 WTA, 2 ITF |
| Nejvyšší umístění | 162. místo (12. srpna 2019) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2019) |
| French Open | 3. kolo kvalifikace (2021) |
| Wimbledon | 1. kolo (2021) |
| US Open | 1. kolo (2016) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 283–154 |
| Tituly | 6 WTA, 2 WTA 125, 17 ITF |
| Nejvyšší umístění | 8. místo (4. března 2024) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2018, 2022, 2023) |
| French Open | semifinále (2023) |
| Wimbledon | čtvrtfinále (2022) |
| US Open | semifinále (2022) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistryň | finále (2023) |
| Olympijské hry | čtvrtfinále (2020) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2021, 2022, 2024) |
| French Open | 1. kolo (2023) |
| Wimbledon | 2. kolo (2022) |
| US Open | čtvrtfinále (2021, 2023) |
| Týmové soutěže | |
| Billie Jean King Cup | finále (2022) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 4. března 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ellen Perezová (* 10. října 1995 Shellharbour) je australská profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála šest turnajů ve čtyřhře. K nim přidala dvě deblové trofeje v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2019 na 162. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2024 na 8. místě.[3] Trénuje ji David Taylor.[4][1]
V australském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2021 skupinovým utkáním pražského finále proti Belgii, v němž po boku Sandersové prohrála závěrečnou čtyřhru s Minnenovou a Flipkensovou. Australanky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–3 ve čtyřhře.[5]
Austrálii reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v ženské čtyřhře startovala se Samanthou Stosurovou. Soutěž opustily ve čtvrtfinále po prohře s pozdějšími stříbrnými medailistkami Belindou Bencicovou a Viktorijí Golubicovou.
V letech 2014–2017 hrála univerzitní tenis za tým „Buldoků“ během studia sportovního managementu na Georgijské univerzitě.[4]
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v únoru 2012, když s Isabelle Wallaceovou nastoupila do čtyřhry na travnatém turnaji v Milduře s dotací 25 tisíc dolarů. V úvodním kole Australanky podlehly japonské dvojici Makoto Ninomijová a Riko Sawanajagiová.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v prosinci 2013 na hongkongské události s rozpočtem 10 tisíc dolarů, když triumfovala s krajankou Abbie Myersovou ve čtyřhře.[2]
_01.jpg)
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském deblu Australian Open 2016 v páru s krajankou Belindou Woolcockovou. Australanky po obdržení divoké karty na úvod podlehly krajankám Jessice Mooreové a Storm Sandersové. Jednalo se zároveň o její první start na okruhu WTA Tour.[4] V grandslamové dvouhře si pak poprvé zahrála na US Open 2016, když ji Australský tenisový svaz opět udělil divokou kartu do hlavní newyorské soutěže. V prvním kole však získala jen dva gemy na Číňanku Čang Šuaj.[6][1]
Premiérový vyhraný zápas ve dvouhře túry WTA si připsala na lednovém Sydney International 2018 poté, co jí ve druhém setu skrečovala pátá nasazená Francouzka a světová jedenáctka Kristina Mladenovicová.[7] Ve druhém kole nenašla recept na pozdější finalistku Ashleigh Bartyovou.[8]
Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře Internationaux de Strasbourg 2019, konaného na štrasburské antuce. S krajankou Darjou Gavrilovovou do soutěže nastoupily až jako náhradnice po odstoupení turnajových jedniček sester Čanových. Turnajem prošly bez ztráty setu. Ve finále zdolaly čínskou dvojici Tuan Jing-jing a Chan Sin-jün.[9]
Finále Turnaje mistryň
Čtyřhra: 1 (0–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 2023 | Cancún, Mexiko | tvrdý |  Nicole Melichar-Martinezová |  Laura Siegemundová Věra Zvonarevová | 4–6, 4–6 |
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 21 (6–15)
| Legenda |
|---|
| Grand Slam (0) |
| Turnaj mistryň (0–1) |
| Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–4) |
| Premier / WTA 500 (1–2) |
| International / WTA 250 (5–8) |
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 25. května 2019 | Štrasburk, Francie | antuka | Darja Gavrilovová |  Tuan Jing-jing Chan Sin-jün | 6–4, 6–3 |
| Finalistka | 1. | 16. června 2019 | Nottingham, Spojené království | tráva | Arina Rodionovová | Desirae Krawczyková  Giuliana Olmosová | 6–7(5–7), 5–7 |
| Finalistka | 2. | 17. února 2020 | Hua Hin, Thajsko | tvrdý |  Barbara Haasová | Storm Sandersová Arina Rodionovová | 6–3, 6–3 |
| Finalistka | 3. | 13. září 2020 | Istanbul, Turecko | antuka | Storm Sandersová |  Alexa Guarachiová Desirae Krawczyková | 1–6, 3–6 |
| Vítězka | 2. | 14. března 2021 | Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Astra Sharmaová | Desirae Krawczyková Giuliana Olmosová | 6–4, 6–4 |
| Finalistka | 4. | 18. dubna 2021 | Charleston, Spojené státy | antuka (z) | Storm Sandersová | Hailey Baptisteová Caty McNallyová | 7–6(7–4), 4–6, [6–10] |
| Finalistka | 5. | 20. června 2021 | Birmingham, Spojené království | tráva |  Ons Džabúrová |  Marie Bouzková Lucie Hradecká | 4–6, 6–2, [8–10] |
| Vítězka | 3. | říjen 2021 | Tenerife, Španělsko | tvrdý |  Ulrikke Eikeriová |  Marta Kosťuková Ljudmyla Kičenoková | 6–3, 6–3 |
| Vítězka | 4. | 11. června 2022 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko | tráva |  Tamara Zidanšeková | Veronika Kuděrmetovová  Elise Mertensová | 6–3, 5–7, [12–10] |
| Finalistka | 6. | 14. srpna 2022 | Toronto, Kanada | tvrdý | Nicole Melichar-Martinezová | Coco Gauffová Jessica Pegulaová | 4–6, 7–6(7–5), [5–10] |
| Finalistka | 7. | 21. srpna 2022 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Nicole Melichar-Martinezová | Ljudmyla Kičenoková  Jeļena Ostapenková | 6–7(5–7), 3–6 |
| Vítězka | 5. | 27. srpna 2022 | Cleveland, Spojené státy | tvrdý | Nicole Melichar-Martinezová |  Anna Danilinová  Aleksandra Krunićová | 7–5, 6–3 |
| Finalistka | 8. | 25. září 2022 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Nicole Melichar-Martinezová | Giuliana Olmosová  Gabriela Dabrowská | 4–6, 4–6 |
| Finalistka | 9. | 5. března 2023 | Austin, Spojené státy | tvrdý | Nicole Melichar-Martinezová |  Erin Routliffeová  Aldila Sutjiadiová | 4–6, 6–3, [8–10] |
| Finalistka | 10. | 1. července 2023 | Eastbourne, Spojené království | tráva | Nicole Melichar-Martinezová | Desirae Krawczyková  Demi Schuursová | 2–6, 4–6 |
| Finalistka | 11. | 19. srpna 2023 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Nicole Melichar-Martinezová | Alycia Parksová Taylor Townsendová | 7–6(7–1), 4–6, [6–10] |
| Finalistka | 12. | srpen 2023 | Cleveland, Spojené státy | tvrdý | Nicole Melichar-Martinezová |  Miju Katová Aldila Sutjiadiová | 4–6, 7–6(7–4), [8–10] |
| Finalistka | 13. | 6. listopadu 2023 | Turnaj mistryň, Cancún, Mexiko | tvrdý | Nicole Melichar-Martinezová | Laura Siegemundová Věra Zvonarevová | 4–6, 4–6 |
| Finalistka | 14. | 4. února 2024 | Linec, Rakousko | tvrdý (h) | Nicole Melichar-Martinezová |  Sara Erraniová Jasmine Paoliniová | 5–7, 6–4, [7–10] |
| Finalistka | 15. | 24. února 2024 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Nicole Melichar-Martinezová | Storm Hunterová Kateřina Siniaková | 4–6, 2–6 |
| Vítězka | 6. | 3. března 2024 | San Diego, Spojené státy | tvrdý | Nicole Melichar-Martinezová | Desirae Krawczyková Jessica Pegulaová | 6–1, 6–2 |
Finále série WTA 125
| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| WTA 125 (2–0 Č) | |
Čtyřhra: 2 (2–0)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | listopad 2019 | Houston, Spojené státy | tvrdý |  Luisa Stefaniová | Sharon Fichmanová Ena Šibaharaová | 1–6, 6–4, [10–5] |
| Vítězka | 2. | květen 2023 | Reus, Španělsko | antuka | Storm Hunterová | Alexa Guarachiová Erin Routliffeová | 6–1, 7–6(10–8) |
Finále na okruhu ITF
| Dotace turnajů okruhu ITF | |
|---|---|
| 100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
| 75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
| 50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
| 15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 9 (2–7)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | červenec 2016 | Brusel, Belgie | antuka | Kimberley Zimmermannová | 6–2, 6–3 |
| Finalistka | 1. | srpen 2016 | Rebecq, Belgie | antuka | Hélène Scholsenová | 6–3, 1–6, 2–6 |
| Finalistka | 2. | červenec 2017 | Gatineau, Kanada | tvrdý | Aleksandra Wozniaková | 6–7(4–7), 4–6 |
| Finalistka | 3. | duben2018 | Canberra, Austrálie | antuka | Jaimee Fourlisová | 3–6, 2–6 |
| Finalistka | 4. | září 2018 | Darwin, Austrálie | tvrdý | Kimberly Birrellová | 3–6, 3–6 |
| Finalistka | 5. | říjen 2018 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Sü Š'-lin | 4–6, 3–6 |
| Finalistka | 6. | říjen 2018 | Toowoomba, Austrálie | tvrdý | Zoe Hivesová | 0–6, 2–6 |
| Finalistka | 7. | říjen 2018 | Bendigo, Austrálie | tvrdý | Priscilla Honová | 4–6, 6–4, 5–7 |
| Vítězka | 2. | červenec 2019 | Ashland, Spojené státy | tvrdý | Zoe Hivesová | 6–2, 3–2skreč |
Čtyřhra (19 titulů)
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | prosinec 2013 | Hongkong, Čína | tvrdý | Abbie Myersová |  Lee Ya-hsuan CČuang Ťia-žung | 4–6, 6–3, [10–8] |
| 2. | červen 2016 | Baton Rouge, Spojené státy | tvrdý | Lauren Herringová | Jamie Loebová Ingrid Neelová | 6–3, 6–3 |
| 3. | červenec 2016 | Brusel, Belgie | antuka | Carolina Meligeni Alvesová |  Karin Kennelová Hélène Scholsenová | 6–2, 6–3 |
| 4. | červenec 2016 | Saint-Gervais, Francie | antuka | Abbie Myersová |  Fatma Al-Nabhaniová  Estelle Cascinová | 7–6 (7–5) , 6–2 |
| 5. | červenec 2016 | Maaseik, Belgie | antuka | Sally Peersová | Deborah Kerfsová Chiara Schollová | 6–2, 6–2 |
| 6. | červen 2017 | Baton Rouge, Spojené státy (2) | tvrdý | Luisa Stefaniová | Francesca Di Lorenzová Julia Elbabová | 6–3, 6–4 |
| 7. | červenec 2017 | Granby, Kanada | tvrdý | Carol Zhaová | Alexa Guarachiová Olivia Tjandramuliová | 6–2, 6–2 |
| 8. | srpen 2017 | Fort Worth, Spojené státy | tvrdý | Giuliana Olmosová | Miharu Imanišiová Ajaka Okunová | 6–4, 6–3 |
| 9. | únor 2018 | Launceston, Austrálie | tvrdý | Jessica Mooreová |  Laura Robsonová  Valerija Savinychová | 7–6(7–5), 6–4 |
| 10. | únor2018 | Perth, Austrálie | tvrdý | Jessica Mooreová | Olivia Tjandramuliová Belinda Woolcocková | 6–7(6–8), 6–1, [7–9]skreč |
| 11. | červen 2018 | Surbiton, Velká Británie | tráva | Jessica Mooreová | Arina Rodionovová Yanina Wickmayerová | 4–6, 7–5, [10–3] |
| 12. | červenec 2018 | Granby, Kanada (2) | tvrdý | Arina Rodionovová | Erika Semaová Aiko Jošitomiová | 7–5, 6–4 |
| 13. | srpen 2018 | Landisville, Spojené státy | tvrdý | Arina Rodionovová | Chen Pei-hsuan Wu Fang-hsien | 6–0, 6–2 |
| 14. | říjen 2018 | Bendigo, Austrálie | tvrdý | Arina Rodionovová | Eri Hozumiová Risa Ozakiová | 7–5, 6–1 |
| 15. | listopad 2018 | Canberra, Austrálie | tvrdý | Arina Rodionovová | Naiktha Bainsová Destanee Aiavová | 6–7(5–7), 6–3, [10–7] |
| 16. | leden 2019 | Burnie, Austrálie | tvrdý | Arina Rodionovová | Irina Chromačovová Maryna Zanevská | 6–4, 6–3 |
| 17. | leden 2020 | Burnie, Austrálie (2) | tvrdý | Storm Sandersová | Desirae Krawczyková Asia Muhammadová | 6–3, 6–2 |
| 18. | březen 2022 | Bendigo, Austrálie | tvrdý | Jaimee Fourlisová | Gabriella Da Silva-Ficková Alana Parnabyová | 6–1, 6–1 |
| 19. | květen 2023 | Platja d'Aro, Španělsko | antuka | Ashley Laheyová |  Francisca Jorgeová Matilde Jorgeová | 6–3, 3–6, [12–10] |
Finále soutěží družstev: 1 (0–1)
| Výsledek | č. | datum a místo konání | spoluhráčky | soupeřky | skóre |
|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | Billie Jean King Cup 2022 13. listopadu 2022 Glasgow, Velká Británie tvrdý (hala), Emirates Arena | Ajla Tomljanovićová Priscilla Honová Storm Sandersová Samantha Stosurová | Švýcarsko | 0-2 |
| Belinda Bencicová Jil Teichmannová Viktorija Golubicová Simona Waltertová |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ellen Perez na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Ellen Perezová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 4. března 2024
- ↑ a b c Ellen Perezová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 12. června 2023
- ↑ WTA Profile: Ellen Perez | Ranking History [online]. WTA Tennis [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c WTA Profile: Ellen Perez Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ellen Perezová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 4. března 2024
- ↑ PEREZ FALLS, BUT GAINS VALUABLE EXPERIENCE [online]. Tennis Australia, 31-08-2016 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sydney International: When the going gets hot, Ellen Perez pounces [online]. The Australian, 17-01-2018 [cit. 2018-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BARTY PREVAILS UNDER A MIDNIGHT SKY [online]. Tennis Australia, 10-01-2018 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ tennis.com.au/AAP. Gavrilova and Perez land Strasbourg doubles title [online]. Tennis Australia, 2019-05-26 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ellen Perezová na Wikimedia Commons - Ellen Perezová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Ellen Perezová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Ellen Perezová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Ellen Perezová v databázi Olympedia (anglicky)
- Ellen Perezová na Facebooku
- Ellen Perezová na X (dříve Twitteru)
- Ellen Perezová na Instagramu
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
bendera Indonesia
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Ellen Perez and Nicole Melichar-Martinez after winning in the first round of women's doubles at the 2023 DC Open