Eloy Alfaro

Eloy Alfaro
Stranická příslušnost
Členství	Partido Liberal Radical Ecuatoriano
Narození	25. června 1842 Montecristi Canton
Úmrtí	28. ledna 1912 (ve věku 69 let) Quito
Místo pohřbení	General Cemetery of Guayaquil
Choť	Ana Paredes Arosemena
Profese	politik, obchodník a voják
Podpis
Commons	Eloy Alfaro
Některá data mohou pocházet z datové položky.

José Eloy Alfaro Delgado (25. června 1842 Montecristi – 28. ledna 1912 Quito) byl ekvádorský politik, důstojník a podnikatel. Jako prezident v letech 1895–1901 a 1906–1911 vedl „liberální revoluci“. Byl znám pod přezdívkou Viejo Luchador (Starý bojovník).

Narodil se v provincii Manabí v rodině španělského politického exulanta. Hlásil se ke svobodnému zednářství a byl odpůrcem klerikalismu v ekvádorské politice. Roku 1855 se stal generálmajorem, bojoval po boku Josého Maríi Urviny. Obhajoval zájmy obchodníků z přímořské části Ekvádoru proti centrální vládě a usiloval o svržení konzervativního prezidenta Gabriela Garcíi Morena.^[1] Po neúspěšné rebelii odešel do Panamy, kde se spřátelil s liberálně zaměřeným spisovatelem Juanem Montalvem. V roce 1878 založil Ekvádorskou radikální liberální stranu.^[2]

V červnu 1895 Alfaro vedl státní převrat, který svrhl úřadujícího prezidenta Vicenteho Lucia Salazara. Stal se hlavou státu a v roce 1897 byl potvrzen ve volbách. Usiloval o modernizaci země, podporoval školství a stavbu železnic, provedl pozemkovou reformu a zrovnoprávnil domorodé obyvatelstvo.^[3] Ze jeho vlády došlo ke zrušení trestu smrti a cenzury, v roce 1900 byl přijat nový státní znak Ekvádoru. V roce 1901 se stal jeho nástupcem Leónidas Plaza, který se však odklonil od reformní linie. Roku 1906 se proto Alfaro s podporou armády vrátil do prezidentské funkce a inicioval přijetí nové ústavy, jejímž základem byla odluka církve od státu. Znovu byl svržen 11. srpna 1911 a odešel do emigrace. V lednu 1912 se vrátil do země a pokusil se vrátit k moci, byl však poražen a uvězněn. V neděli 28. ledna 1912 došlo k události známé jako La Hoguera Bárbara (Barbarská vatra), kdy dav Alfarových protivníků vtrhl do věznice v Quitu, exprezidenta a jeho blízké spolupracovníky vyvlekl ven a zlynčoval, jejich mrtvoly pak zohavil a spálil.^[4]

V Guayaquilu se nachází Alfarův památník. K jeho odkazu se hlásila v osmdesátých letech guerillová skupina Alfaro Vive ¡Carajo! V roce 2005 byl v televizní anketě zvolen největším Ekvádorcem všech dob.^[5] Jeho portrét se nachází na ekvádorské minci v hodnotě 50 centavos.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eloy Alfaro na Wikimedia Commons
• Biografías y Vidas