Elsa Gollerová

Elsa Gollerová
Narození1. října 1868
Trmice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1955 (ve věku 86–87 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánínovinářka
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Elsa Gollerová, křtěná Elizabeth, Maria, Josephine, Antonie, též Elisabeth Goller (1. října 1868 Trmice[1] – 1955 Praha) byla německo-česká fejetonistka a překladatelka, náležící k okruhu novinářů kolem německých tiskovin Politik, Union a Prager Presse. Později se živila jako učitelka různých jazyků.

Život

Mládí a studium

Narodila se jako druhé přeživší dítě ze šesti dětí v rodině architekta a ředitele stavební banky Antona Gollera (*1833) a jeho české manželky Gabriely rozené Názowské (*1845)[1][2]. Dědeček Anton Goller býval správcem panství Kinských v Přešticích[3]. V letech 1872-1900 rodina bydlela v Praze. Od roku 1910 Elsa bydlela v Praze u svého strýce, někdejšího hospodářského správce Hlávkova panství v Lužanech, a jeho manželky Anny[4]. Její výchova a vzdělání byly německé. Proto se cítila teritoriální Češkou, ale psala převážně německy. Zůstala svobodná.

Kariéra

Většinu života strávila v Praze. Byla zapsána jako soukromnice. Přátelila se, nebo alespoň udržovala korespondenci s mnoha umělci, zejména literáty, např. spisovatelem Emilem Zolou nebo fotografem Paulem Nadarem[5].

Dílo

Začala psát do místních německých časopisů Teplitz-Schönauer Anzeiger, Budweiser Zeitung, ale také do deníků Bohemia, Politik, Deutsches Volksblatt a do Reichswehr Wien, kde uveřejňovala drobné povídky, medailonky osobností a překlady z češtiny, ruštiny nebo francouzštiny do němčiny. Řada jejích fejetonů a medailonků vzpomínkového charakteru zůstala v rukopisech. Přeložila například povídku Julia Zeyera Mik Olympia (Praha 1900) nebo Ignatije Nikolajeviče Potapenka (1901).

Pozůstalost

  • Literární pozůstalost a soukromá korespondence je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Elisabety Gollerové farnost Trmice
  2. ↑ [1]
  3. ↑ [2]
  4. ↑ NAČR, Konskripční přihlášky pražského policejního ředitelství z let 1850-1920, kart. 142, obr. 480
  5. ↑ Émile Zola, Correspondance: Octobre 1893 - septembre 1897, Svazek 8. Presses de l'Université de Montréal, 1991

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“