Emámalí Habíbí
| Emámalí Habíbí | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Rodné jméno | امامعلی حبیبی گودرزی (iran.) |
| Datum narození | 27. května 1931 (92 let) |
| Místo narození | Darzíkolá, Bábol, Mázandarán  Írán |
| Stát | Írán |
| Přezdívka | „Mazandaranský tygr (Babr Mázandarání)“ |
| Sportovní informace | |
| Klub | Sárí (klub) |
| Trenéři | Habíbolláh Bolúr (حبیبالله بلور) (repr.) |
| Kategorie | lehká střední váha |
| Zápasnický styl | národní zápas (lučo košti), volný styl |
| Účast na LOH | 1956, 1960 |
| Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2019 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Zápas na LOH | ||
| zlato | LOH 1956 Melbourne | v.s. −67 kg |
| Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu | ||
| zlato | MS 1959 Teherán | velterová váha |
| zlato | MS 1961 Jokohama | velterová váha |
| zlato | MS 1962 Toledo | střední váha |
Emámalí Habíbí Gúdarzí (* 27. května 1931) je bývalý íránský zápasník – volnostylař, olympijský vítěz z roku 1956.
Sportovní kariéra
Narodil se a vyrostl v obci Darzíkolá nedaleko Bábolu v provincii Mázandarán. Zápasení se věnoval od útlého dětství v místním národním zápasnickém stylu lučo košti (mazandaranský zápas). Centrem tohoto zápasu bylo město Sárí, kde se během svátků pravidelně scházili nejlepší zápasníci z okolí. Svůj první velký sárijský turnaj vyhrál jako vojín posádky v Gorgánu, za co dostal několikadenní propustku. Po skončení vojenské služby se usadil v Šáhí (dnes Káemšahr), kde pracoval nejprve v kovářské dílně a později v textilce.[1][2]
V polovině padesátých let dvacátého století do Šáhí zavítal reprezentační trenér olympijského zápasu ve volném stylu Habíbolláh Bolúr s olympijským medailistou Abdolláhem Modžtabavím a pozvali ho do Sárí na střetnutí teheránských zápasníků s místními mazandaranskými zápasníky. Jako jediný z mazandarských zápasníků porazil teheránského soupeře a vysloužil si pozvánku do reprezentace. Aby se mohl připravit na íránskou olympijskou kvalifikaci v roce 1956, ho starosta Šáhí zaměstnal jako hasiče. Každý den dojížděl na kole do 20 km do Sárí, kde měl vytvořené podmínky pro přípravu. Při íránské olympijské kvalifikaci v Teheránu porazil všech 17 soupeřů včetně úřadujícího mistra světa v olympijském volném stylu Džahánbachta Tovfíga. V opakovaném zápase o potvrzení olympijské nominace mistra světa Tovfíga opět porazil a vysloužil si start na olympijských hrách v Melbourne. Při druhém zápasu s Tovfígem dostal přezdívku "Mazandaranský tygr" (ببر مازندران). V Melbourne startoval ve volném stylu ve váze do 67 kg jako mezinárodně neznámý zápasník. Hned v úvodním kole porazil na lopatky obhájce zlaté olympijské medaile Švéda Olleho Anderberga a podobným způsobem si počínal i v dalších kolech. V závěrečném kole porazil před časovým limitem na lopatky osetského Sověta Alimbeka Bestajeva a získal nečekanou zlatou olympijskou medaili. Stal se historicky prvním zlatým olympijským medailistou z Íránu. Zajímavostí je, že celý olympijský turnaj bojoval s vysokou horečkou a po jeho skončení musel být hospitalizován v nemocnici.[3]
Od roku 1959 startoval ve výšší váze do 73 kg. V roce 1960 odcestoval na olympijské hry v Římě jako úřadující mistr světa. V pátém kole nastoupil k zápase dvou prozatím neporažených zápasníků s Američanem Dougem Blubaughem. V zápase s Američanem bojoval aktivně, ale v polovině zápasu chyboval, soupeř ho složil na žíněnku a dostal na lopatky. Porážka s Američanem ho stála postup do tříčlenného finále. Obsadil až dělené 4. místo.
Od roku 1962 startoval v nové váhové kategorii do 78 kg. Sportovní kariéru ukončil potom co se nevešel do íránského olympijského týmu pro olympijské hry v Tokiu v roce 1964 přes Mohammadalího Sanatkarána. Po skončení sportovní kariéry se věnoval politické práci. Několik let zastupoval rodnou provincii Mázandarán v íránském parlamentu (Národní shromáždění) a ve volném čase se věnoval trenérské práci.
Výsledky
Volný styl
| Turnaj | 1956 | 1957 | 1958 | 1959 | 1960 | 1961 | 1962 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |
| -67 | -73 | -78 | |||||
| Olympijské hry | 1. | 4. | |||||
| Mistrovství světa | — | 1. | 1. | 1. | |||
| Asijské hry | 1. | — | |||||
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. darzikola.mihanblog.com [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-02.
- ↑ Archivovaná kopie. www.tarafdari.com [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-02.
- ↑ Archivovaná kopie. www.borna.news [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-02.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emámalí Habíbí na Wikimedia Commons - Emámalí Habíbí v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
Finská vlajka
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
Flag of Hungary, from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Olympijská vlajka
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
.svg){kind=link}
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
.svg)
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
.svg)
Flag of South Korea (1949-1984)
.svg)
State Flag of Iran, 1933-1964
.svg)
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948
Imam-Ali Habibi, Iranian Freestyle-Wrestler, World Champion, Olympic medal winner
Emblem used to represent the AIN delegation at Paris 2024 (w:Individual Neutral Athletes at the 2024 Summer Olympics).