Ema Pechová

Ema Pechová
1927
1927
Narození1. ledna 1869
Jičín, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. prosince 1965 (ve věku 96 let)
Brno, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
ChoťLadislav Pech
DětiMarie Waltrová, Ladislav Pešek
RodičeMarie Thamová, Josef Pešek
PříbuzníOlga Zezulová vnučka
Zuzana Pešková vnučka

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ema Pechová, též Emma[1]) rozená Emilie Františka Pešková (1. ledna 1869 Jičín[2][3]2. prosince 1965 Brno[4]), byla česká herečka, členka Národního divadla v Brně a matka herce Ladislava Peška.

Život

Mládí a manželství

Ema Pechová (1900)

Narodila se v Jičíně do herecké rodiny Peškových. Už její rodiče, Marie roz. Thamova (1846[5]–1927) a Josef Peška (1840–1906) byli herci u společnosti Elišky Zöllnerové. Mezi její předky patřil Václav Thám.[6] Dětství prožila u svých prarodičů v Jičíně. Navštěvovala zde měšťanskou školu. Dne 19. listopadu 1896 se provdala za svého hereckého kolegu Ladislava Pecha (1866–1942).[7] O čtyři roky později se jim narodila dcera Marie, která byla rovněž herečkou. O devět let později syn Ladislav, který se také stal známým českým hercem. Měla bratra Jana Václava Pešku (1879).

Divadlo

Od roku 1885 nejdříve hrála v divadelních společnostech Františka Pokorného a Františka Trnky, v letech 1893–1900 byla v angažmá u Vendelína Budila v Plzni, zbytek své profesní kariéry strávila na prknech Národního divadla v Brně (1900–1935). Pedagogicky působila na brněnské konzervatoři (1920–1936).

Závěr života

Na přelomu 50. let musela z divadla odejít kvůli zdravotním komplikacím. Výjimečně ještě hrála s ochotníky. V roce 1962 dostala infarkt, o tři roky později zemřela v Brně ve věku 96 let. Pohřbena je na Ústředním hřbitově v Brně po boku svého manžela, kterého přežila o dvacet tři let.

Ocenění

Citát

Divadelní Brno má v Emmě Pechové herečku stejně milovanou jako Praha měla Marii Hübnerovou. Vyniká tu nad celou generaci realistických herců, jež zde tvořila po celá desetiletí za podmínek nepříznivých a velmi těžkých...Malá postava, takový laskavý, dobrácký, věčně se usmívající obličej, soustředěný pohled, v němž je mnoho sympatie pro všechny věci života a mnoho vyrovnaného klidu.
— Joža Götzová[8]

Dílo

Záznamy na gramofonové desce

  • Divoká kachnaHenrik Ibsen; překlad Karel Kraus. Peer Gynt. Aasina smrt – Henrik Ibsen; hudba Edvard Grieg; překlad Karel Kučera. Praha: Ultraphon, 1944?
  • Babička. Vypracování babičky z 3. obrazu – Božena Němcová upravil Jan Port. Poslední mužF. X. Svoboda. Praha: Ultraphon, 1944?
  • Královna KristinaAugust Strindberg; přeložil F. V. Krejčí. Peer Gynt. Aasina smrt – Henrik Ibsen; přeložil Karel Kučera; hudba Edvard Grieg. Praha: Národní diskotéka, mezi 1945–1960
  • Veronika. Scéna ze 4. dějství: Národní divadlo v Praze 14. XI. 1941 – Dalibor C. Faltis. Babička. Vypravování babičky ze 3. obrazu – Božena Němcová; upravil Jan Port. Praha: Supraphon, mezi 1949–1955

Film

Ve filmu Mazlíček z roku 1934 hrála roli matku Pechovou, což byla její jediná filmová role.

Odkazy

Reference

  1. GÖTZOVÁ, Joža: Profily českých herců. Praha: vyd. S. V. U. Mánes, 1931, s. 53
  2. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1869 v Jičíně, str.450 Dostupné online.
  3. aron.vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. 
  4. Zemřela velká herečka. Rudé právo. 3. 12. 1965, s. 2. Dostupné online. 
  5. aron.vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. 
  6. CODR, Milan; KOPECKÁ, Jaroslava. Přemožitelé času sv. 20. Praha: Nezávislé tiskové centrum INTERPRESS MAGAZIN, 1990. Kapitola Ladislav Pešek, s. 150. 
  7. Matrika oddaných Plzeň I, 1894–1897, snímek 287 [online]. Porta fontia [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. 
  8. GÖTZOVÁ, Joža: Profily českých herců. Praha: vyd. S. V. U. Mánes, nedat. (okolo 1931), str. 53–4

Literatura

  • Profily českých herců: studie o soudobém českém divadle a herectvíJoža Götzová; obálka a grafická úprava akad. malíře J. Kaplického. Praha: S. V. U. Mánes, 1931 [s. 53–54, obraz. část s. 83–84]
  • Ema PechováČestmír Jeřábek. Brno: Rovnost, 1946
  • Ema Pechová [rukopis] – Milena Balbinderová. 1958
  • Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, s. 15, 63
  • Vlasta Fabianová: Jsem to já? Odeon, Praha, 1993, s. 77, 104, ISBN 80-207-0419-1
  • Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 18, 213, 231, 349–350, 498.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film: herci a herečky. II. díl: L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 396. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ema Pechová 1900.jpg
Ema Pechová, Czech actress (1900)
Order of Labour Rib (TSR).png
Autor: Kei, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon order "Labour" (Czechoslovakia)
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 Ema Pechová.jpeg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer