Ema Pechová

Ema Pechová
1927
Narození	1. ledna 1869 Jičín, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. prosince 1965 (ve věku 96 let) Brno, Československo Československo
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Choť	Ladislav Pech
Děti	Marie Waltrová, Ladislav Pešek
Rodiče	Marie Thamová, Josef Pešek
Příbuzní	Olga Zezulová vnučka Zuzana Pešková vnučka
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ema Pechová, též Emma^[1]) rozená Emilie Františka Pešková (1. ledna 1869 Jičín^[2][3] – 2. prosince 1965 Brno^[4]), byla česká herečka, členka Národního divadla v Brně a matka herce Ladislava Peška.

Narodila se v Jičíně do herecké rodiny Peškových. Už její rodiče, Marie roz. Thamova (1846^[5]–1927) a Josef Peška (1840–1906) byli herci u společnosti Elišky Zöllnerové. Mezi její předky patřil Václav Thám.^[6] Dětství prožila u svých prarodičů v Jičíně. Navštěvovala zde měšťanskou školu. Dne 19. listopadu 1896 se provdala za svého hereckého kolegu Ladislava Pecha (1866–1942).^[7] O čtyři roky později se jim narodila dcera Marie, která byla rovněž herečkou. O devět let později syn Ladislav, který se také stal známým českým hercem. Měla bratra Jana Václava Pešku (1879).

Od roku 1885 nejdříve hrála v divadelních společnostech Františka Pokorného a Františka Trnky, v letech 1893–1900 byla v angažmá u Vendelína Budila v Plzni, zbytek své profesní kariéry strávila na prknech Národního divadla v Brně (1900–1935). Pedagogicky působila na brněnské konzervatoři (1920–1936).

Na přelomu 50. let musela z divadla odejít kvůli zdravotním komplikacím. Výjimečně ještě hrála s ochotníky. V roce 1962 dostala infarkt, o tři roky později zemřela v Brně ve věku 96 let. Pohřbena je na Ústředním hřbitově v Brně po boku svého manžela, kterého přežila o dvacet tři let.

• 1925 Státní cena
• 1954 Řád práce
• 1959 titul Zasloužilá umělkyně

• Divoká kachna – Henrik Ibsen; překlad Karel Kraus. Peer Gynt. Aasina smrt – Henrik Ibsen; hudba Edvard Grieg; překlad Karel Kučera. Praha: Ultraphon, 1944?
• Babička. Vypracování babičky z 3. obrazu – Božena Němcová upravil Jan Port. Poslední muž – F. X. Svoboda. Praha: Ultraphon, 1944?
• Královna Kristina – August Strindberg; přeložil F. V. Krejčí. Peer Gynt. Aasina smrt – Henrik Ibsen; přeložil Karel Kučera; hudba Edvard Grieg. Praha: Národní diskotéka, mezi 1945–1960
• Veronika. Scéna ze 4. dějství: Národní divadlo v Praze 14. XI. 1941 – Dalibor C. Faltis. Babička. Vypravování babičky ze 3. obrazu – Božena Němcová; upravil Jan Port. Praha: Supraphon, mezi 1949–1955

Ve filmu Mazlíček z roku 1934 hrála roli matku Pechovou, což byla její jediná filmová role.

• Profily českých herců: studie o soudobém českém divadle a herectví – Joža Götzová; obálka a grafická úprava akad. malíře J. Kaplického. Praha: S. V. U. Mánes, 1931 [s. 53–54, obraz. část s. 83–84]
• Ema Pechová – Čestmír Jeřábek. Brno: Rovnost, 1946
• Ema Pechová [rukopis] – Milena Balbinderová. 1958
• Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, s. 15, 63
• Vlasta Fabianová: Jsem to já? Odeon, Praha, 1993, s. 77, 104, ISBN 80-207-0419-1
• Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 18, 213, 231, 349–350, 498.
• FIKEJZ, Miloš. Český film: herci a herečky. II. díl: L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 396. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ema Pechová na Wikimedia Commons
• Ema Pechová v databázi Archivu Národního divadla
• Ema Pechová v archivu Národního divadla Brno
• Ema Pechová v Česko-Slovenské filmové databázi
• Ema Pechová ve Filmové databázi
• Ema Pechová na Kinoboxu
• Ema Pechová v Internet Movie Database (anglicky)
• Ema Pechová v Síni slávy Národního divadla Brno
• Ema Pechová v Encyklopedii dějin města Brna