Emanuelův Dvůr

Emanuelův Dvůr
Zřícenina domu v bývalém hospodářském dvoře
Zřícenina domu v bývalém hospodářském dvoře
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecMašťov
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°13′30″ s. š., 13°15′6″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíDobřenec (4,91 km²)
Nadmořská výška522 m n. m.
Emanuelův Dvůr
Další údaje
Zaniklé obce.cz17
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emanuelův Dvůr (německy Emanuelshof) je zaniklá malá vesnice v okrese Chomutov. Stával v nadmořské výšce 522 m[1] necelých 4,5 kilometru jihozápadně od Mašťova v jižní části katastrálního území Dobřenec. Býval tedy nejjižnější osadou chomutovského okresu.[2] Vesnice úředně zanikla v roce 1979 vysídlením.[3]

Název

Přívlastek Emanuelův snad mohla osada získat podle některého ze sedmi synů hraběte Prokopa Vojtěcha Černína z Chudenic (1723–1777). V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech Emanuelshof (1787) nebo Emanuelsdorf (1846).[4]

Historie

První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1787 a nachází se v díle Jaroslava Schallera. Podle něj byla vesnice rozdělena mezi panství Krásný Dvůr a Milčeves, stálo v ní deset domů a poplužní dvůr s panskou myslivnou. V roce 1846 se počet domů zvýšil na třináct a žilo v nich 66 obyvatel. Lidé se živili zemědělstvím – ke každé usedlosti patřilo tři až pět hektarů pozemků. Celková rozloha katastrálního území osady měřila 535 hektarů. Na polích se pěstovaly odolné odrůdy obilí, pícniny, chovaly se ovce a včely. V zimě si obyvatelé přivydělávali prací v lese, draním peří nebo prací na panské pile v Bukovině. Z okolních lesů se získávalo resonanční dřevo používané při výrobě houslí. Děti z osady navštěvovaly školu v Podbořanském Rohozci, farní kostel a pošta byly v Mašťově, četnická stanice v Doupově a lékař v Radonicích.[5]

Po zrušení poddanství se Emanuelův Dvůr stal, spolu s Dobřencem, součástí okresu Doupov. Nikdy nebyl samostatnou obcí a při sčítání lidu v roce 1869 byl uveden jako osada Dobřence v okrese Kadaň. Po druhé světové válce byli vysídleni původní obyvatelé. Do osady se sice přistěhovalo osm Čechů, kteří ale brzy odešli jinam a vesnice se vylidnila.[5] V roce 1950 byl Emanuelův Dvůr při sčítání lidu uveden jako část obce ke Kadaňský Rohozec, v letech 1961–1978 patřil k Mašťovu a od 1. ledna 1979 úředně zanikl.[6] Dochovaly se pouze zříceniny domů.[5]

Přírodní poměry

Vesnice stála v nadmořské výšce 522 metrů[5] ve východní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Rohozecká vrchovina.[7] Místo, kde vesnice stávala, je součástí přírodního parku Doupovská pahorkatina.[8]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 92 obyvatel (z toho 49 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání. [9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 107 obyvatel: tři Čechoslováky a 104 Němců, kteří se kromě jednoho člověka bez vyznání hlásili k římskokatolické církvi.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů[1]
1869188018901900191019211930195019611970
Obyvatelé1041299669869210764.
Domy1314141414141514..

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970. Díl 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. 
  2. ↑ CENIA. Katastrální mapy [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2015-07-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 45. ISSN 0231-5076. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 469. 
  5. ↑ a b c d BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl VII. V okolí Hory Sv. Šebestiána, Křimova, Chomutova a na Kadaňsku. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1997. 56 s. Kapitola Emanuelův Dvůr, s. 30–31. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 118. Dostupné online. 
  7. ↑ Přírodní poměry. Geomorfologie [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-09-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-09-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Emanuelův Dvůr 2015-11-07 1.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Zřícenina domu v bývalém hospodářském dvoře