Emanuel Chvála

Emanuel Chvála
Základní informace
Narození	1. ledna 1851 Praha, Čechy Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	28. října 1924 (ve věku 73 let) Praha Československo Československo
Žánry	opera a klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, hudební kritik, kritik a publicista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emanuel Chvála (1. ledna 1851 Praha – 28. října 1924 tamtéž^[1]) byl český hudební kritik a skladatel.

Studoval na reálce v Praze a poté železniční inženýrství ve Vídni. V roce 1881 se oženil^[2] s Emanuelou Beranovou. Stal se úředníkem Buštěhradské dráhy a hudbou se zabýval pouze ve svém volném čase, ale na profesionální úrovni. Hru na klavír studoval u C. Müllera a J. Cainera. Ve skladbě a hudební teorii byl žákem Josefa Förstera a Zdeňka Fibicha.

Zabýval se i organizací hudebního života. Byl funkcionářem Umělecké besedy, členem Jednoty pro zvelebování hudby v Čechách, členem České akademie věd a umění a předsedou spolku J. Dalcroze. Na podnět Josefa Václava Sládka se začal věnovat hudební publicistice a kritice. Přispíval do hudebních časopisů (Lumír, Dalibor), ale i do denního tisku (Národní politiky) a to nejen českého, ale i německého.

Z díla Emanuela Chvály jsou nejvíce ceněny jeho písně. Ostatní skladby se dnes na koncertních pódiích objevují jen zřídka.

• Záboj (na text Jaroslava Vrchlického, 1907, premiéra v Národním divadle 9. 3. 1918)

• Sousedské pro smyčcový orchestr (1880)
• Koncertní ouvertura (1881)
• Mazurky (1899)
• Z jarních dojmů (symfonietta, 1899)
• O posvícení (1902) (premiéra 16.02.1902 Česká filharmonie, Ludvík Čelanský (dirigent))^[3]

• Silhouetty (1879)
• Lístky do památníku (1881)
• Serenáda, Veseloherní pochod (na 4 ruce, 1891)
• Scherzino (1889)
• Sedmero sousedských nápadů (1889)
• Dostaveníčko (1898)
• Ze chvil ladných a teskných (1898)
• Pohádky (1902)

• Polonéza (1879)
• Romance (1882)
• Andante a Scherzo (1882)
• Malá suita (1895)
• Serenáda (1901)
• Canzonetta (1904)

• Smyčcový kvartet d-moll (1886)
• Smyčcový kvartet c-moll (prosinec 1897 premiéra – věnováno Českému kvartetu)
• Klavírní trio g-moll (1901)
• Klavírní kvintet B-dur (1903)

• Čtvero písní (1879)
• Jarní píseň (1880, odměněno cenou Umělecké besedy)
• Tré písní (1882)
• Zmizelá radost (1896, odměněno prémií Umělecké besedy)
• Starosvětské písničky (text Josef Václav Sládek, 1900)
• Masopustní noc

• Nejnovější písničky (ženský)
• Tři písničky (ženský)
• Vy hory modravé (mužský,1878)
• 4 sbory (mužské)
• Tichá noc (mužský,1897)
• Lešetínské zvony (text Svatopluk Čech, smíšený, 1887)

• Smetanovy skladby, Dalibor, II/1880 a III/1881
• K. M. z Webrů, Dalibor, VIII/1886
• Čtvrtstoletí české hudby, Rozpravy hudební č. 10, Fr. A. Urbánek, Praha, 1888
• O orchestrálních skladbách Griegových, Dalibor, XXV/1903
• Symfonické skladby Dvořákovy (sborník statí o jeho díle a životě), Praha, 1912
• Smetaniana, Hudební rozhledy, IX/1916

• Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
• Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
• Tereza Berdychová: Josef Leopold Zvonař, hudební teoretik a významný zjev hudby předsmetanovské. Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Katedra hudební vědy, Brno, 2007
• J. Patera: Emanuel Chvála, Listy Hudební matice, IV/1925
• V. Lébl: Děiny české hudby jako problém a úkol, Hudební rozhledy, XXV/1988
• Emanuel Chvála. Národní politika, 29.10.1924, roč. 42, č. 299, s. 4. Dostupné online. — nekrolog
• CHVÁLA, Emanuel. Z mých pamětí. Národní politika, 31.10.1924, roč. 42, č. 201, s. 1. Dostupné online. — úryvek z memoárů, uveřejněný na výslovné přání krátce po smrti

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emanuel Chvála
• Autor Emanuel Chvála ve Wikizdrojích
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Chvála Emanuel 1851
• Co je co?
• Music Encyclopedia (en)^{[nedostupný zdroj]}