Emanuel Dubský z Třebomyslic

Emanuel Dubský z Třebomyslic
Emanuel hrabě Dubský z Třebomyslic
Prezident Moravské zemské banky
Ve funkci: 1869 – ?
Panovník	František Josef I.
Doživotní člen panské sněmovny
Ve funkci: 1869 – 19. září 1881
Panovník	František Josef I.
Moravský zemský hejtman
Ve funkci: 1867 – 1867
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz
Nástupce	Adalbert Widmann
Ve funkci: 1861 – 1867
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Leopold Lažanský z Bukové
Nástupce	Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz
Císařský tajný rada
Ve funkci: 1862 – ?
Panovník	František Josef I.
Císařský komorník
Ve funkci: 1854 – ?
Panovník	František Josef I.
Člen moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1861 – 1877
Panovník	František Josef I.
Ve funkci: 1848 – 1849
Panovník	František Josef I.
Ve funkci: 1830 – 1848 ?
Panovník	Ferdinand V.
Stranická příslušnost
Členství	Strana ústavověrného velkostatku
Narození	20. února 1806 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. září 1881 (ve věku 75 let) Lysice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Pohřební kaple Povýšení sv. Kříže v Lysicích
Choť	Matylda Johana ze Žerotína
Rodiče	František Dubský z Třebomyslic a Antonie Dubská
Děti	Quido Dubský z Třebomyslic Ervín Antonín Dubský z Třebomyslic Ludwiga Bohumila Dubská z Třebomyslic Marie Dubská z Třebomyslic
Příbuzní	Albrecht Dubský z Třebomyslic, Felicitas Bohumila Augusta Emanuela Doblhoff a Markéta Dubská z Třebomyslic (vnoučata)
Alma mater	Vídeňská univerzita
Zaměstnání	politik, velkostatkář
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	Řád železné koruny III. třídy Řád sv. Štěpána 1866 velkokříž Řádu Františka Josefa papežský Řád sv. Řehoře Velikého
Commons	Emanuel Dubský z Třebomyslic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emanuel hrabě (do r. 1810 svobodný pán) Dubský z Třebomyslic (20. února 1806 Vídeň^[1] – 19. září 1881 Lysice^[2]) byl moravský politik a velkostatkář.

Pocházel z rodu Dubských z Třebomyslic. Jeho otec František, nejvyšší zemský sudí, získal sňatkem s Antonií Piattiovou z Drnovic panství Lysice a Drnovice a roku 1810 byl povýšen do hraběcího stavu. Emanuel Dubský se oženil s Matyldou, dcerou Františka Josefa ze Žerotína-Lilgenau, se kterou měl celkem 12 dětí, mj. Quida, který převzal otcova panství a byl také politikem, a Ervína, známého cestovatele. Vychovatelem jeho dětí byl Christian d'Elvert.

Po absolvování brněnského gymnázia studoval práva na vídeňské univerzitě.

Roku 1830 se stal členem stavovského moravského zemského sněmu. Hájil autonomii Moravy, vystupoval proti pevnějším vazbám s Čechami. Prosazoval zrovnoprávnění češtiny a němčiny. V letech 1836-1842 působil jako přísedící zemského výboru, zasloužil se o vykoupení Cerroniho sbírky, jednal o zřízení brněnské techniky.

Veřejně aktivní byl i během revolučního roku 1848. Od roku 1848 do roku 1849 zasedal jako poslanec voleného Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků.^[3]

Roku 1861 byl zvolen do nově organizovaného zemského sněmu a s krátkou přestávkou v roce 1867 mu předsedal až do roku 1870. Zasadil se např. o vydávání stenografických protokolů z jednání sněmu tiskem. Členem sněmu byl do roku 1877. Roku 1869 byl jmenován doživotním členem panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady, tedy celostátního parlamentu). Politicky se řadil ke Straně ústavověrného velkostatku. Zajímal se o otázky pozemkové daně, stav silnic, chov hovězího dobytka, zřízení stavovské záložny.

Roku 1841 se stal členem Moravskoslezské vlastenecko-hospodářské společnosti, od roku 1870 byl jejím ředitelem, byl aktivní ve Františkově muzeu, od roku 1869 byl prezidentem Moravské zemské banky.

Roku 1842 založil v Drnovicích továrnu na výrobu drátů a šroubů. Nechal romanticky přestavět zámek v Lysicích a upravit zámecký park. V Lysicích nechal také vybudovat rodovou hrobku. Na stránkách Patriotisches Tagblattu uveřejnil několik básní. V jeho službách působil jako knihovník a archivář Mořic Trapp.

Roku 1854 byl jmenován c. k. komořím a byl mu udělen Řád železné koruny III. třídy a Řád sv. Štěpána. Roku 1862 byl jmenován tajným radou, roku 1866 obdržel velkokříž Řádu Františka Josefa. Byl oceněn také papežským Řádem Řehoře Velikého.

• Petr Bělík. Dubský z Třebomyslic, Emanuel. In: MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 147–149.
• VAŇKOVÁ, Lenka. Významné osobnosti lysické větve rodiny Dubských v 19. století. Brno, 2007. 52 s. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Tomáš Jeřábek. Dostupné online.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Emanuel Dubský z Třebomyslic na Wikimedia Commons
• Medailon na stránkách NPÚ
• Významné osobnosti lisické větve rodiny Dubských

Předchůdce: Leopold Lažanský z Bukové

Moravský zemský hejtman První období 1861-1867

Nástupce: Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz

Předchůdce: Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz

Moravský zemský hejtman Druhé období 1704–1714

Nástupce: Adalbert Widmann