Emanuel Pippich

Emanuel Pippich
Emanuel Pippich
Emanuel Pippich
Narození24. září 1812
Tloskov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. ledna 1886 (ve věku 73 let)
Chrudim
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníadvokát a hudebník
OceněníČestné občanství města Chrudimi (1858)
DětiKarel Pippich
PříbuzníKarel Pippich-Havelka (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emanuel Pippich (24. září 1812 Tloskov[1] – 5. ledna 1886 Chrudim) byl český právník, organizátor kulturního života na venkově a filantrop. V mládí působil jako učitel hudby ve šlechtických rodinách, později pracoval jako justiciár ve Zlonicích (1844–50), náměstek státního zástupce v Rakovníku (1850–53) a advokát v Chrudimi (1853–86). V posledních dvou městech se zasloužil o rozvoj kulturního života (beseda, pěvecký sbor, ochotnické divadlo, školství, muzeum), za což byl v obou oceněn čestným občanstvím. Na jeho činnost navázal syn Karel Pippich (1849–1921).

Život

Narodil se 24. září 1812 v Tloskově u Neveklova.[2] Vystudoval gymnázium v Benešově, filosofii a práva v Praze. Jako absolvent ale nemohl najít práci v oboru. Začal se proto věnovat hudbě, navštěvoval kursy hry na klavír a hudební teorie u V. Tomáška a brzy se zdokonalil tak, že se sám stal soukromým učitelem. Hru na klavír vyučoval ve šlechtických rodinách Kinských, Clam-Martiniců, Chotků, Lobkoviců a Černínů. Kněžna Kinská mu roku 1844 zajistila místo justiciára[p 1] na panství ve Zlonicích. V roce 1850 se stal náměstkem státního zástupce v Rakovníku a o tři roky později chrudimským advokátem. Praxi tam vykonával 33 let, do konce života.[3]

Zapojil se do veřejného a kulturního dění. V Rakovníku v letech 1850-53 s přítelem Matějem Havelkou organizoval besedu a pěvecký sbor. Jejich aktivita přispěla k povzbuzení občanské a národní uvědomělosti a Pippich byl při odchodu oceněn čestným občanstvím.[3]

Mnohem více rozvinul svou činnost v Chrudimi. Spolu s Josefem Klimešem a Karlem Rothem organizoval vlastenecké podniky. Stal se ředitelem i hercem ochotnického divadla, zpíval v operách.[3] Roku 1856 založil pěvecký sbor, později nazvaný Slavoj,[4] a byl jmenován jeho prvním starostou. Podporoval místní školství, spoluzaložil muzejní společnost. Přispíval finančně na nákup sbírek a věnoval muzejnímu spolku svoji numismatickou sbírku. Podílel se i na vzniku městského pivovaru a parku.[3] Byl konzervátorem památek. Velkou část příjmů věnoval pravidelně na dobročinné účely. 1. září 1858 byl jmenován čestným občanem.[5]

Zemřel 5. ledna 1886 v Chrudimi,[3] pohřben byl na hřbitově sv. Kříže za velké účasti místních občanů.[6] V závěti věnoval po 100 zlatých spolku Svatobor, na dostavbu chrámu sv. Víta a chudým města Rakovníka, a dále po 50 zlatých chudým města Chrudimi, městským špitálníkům, chudým žákům obecných škol, spolku na podporu chudých gymnazijních studentů a dalším sdružením; celkem takto odkázal 1000 zlatých.[7]

Rodina

Roku 1847 se ve Smečně oženil s dvacetiletou Marií Jandovou, dcerou pokladníka na Clam-Martinicově panství.[5] Měli spolu pět synů a jednu dceru;[3] syn Karel Pippich (1849–1921) pokračoval v otcově činnosti a proslavil se jako advokát, kulturní organizátor a sokolský představitel v Chrudimi.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Justiciár byl úředník, který vykonával soudní pravomoc vůči poddaným na šlechtických panstvích; funkce byla vytvořena josefinskými patenty v letech 1784 a 1786 a zanikla po roce 1848. Viz ČELAKOVSKÝ, Jaromír. Čechy (dějiny právní: děj. ústavy, novější doba). In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1892. Dostupné online. Svazek 5. S. 536.

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2014-04-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ Do čerstvé prsti hřbitovní. Světozor. 1886-01-29, roč. 20, čís. 8, s. 126. Dostupné online [cit. 2011-02-04]. 
  3. ↑ a b c d e f Emanuel Pippich. Zlatá Praha. 1886-04-30, roč. 3, čís. 20, s. 318. Dostupné online [cit. 2011-02-04]. 
  4. ↑ Český hudební slovník osob a institucí – Slavoj [online]. Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity [cit. 2019-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08. 
  5. ↑ a b c JUDr. Karel Pippich, 150. výročí narození (www.soka-cr.cz). www.soka-cr.cz [online]. [cit. 2012-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-02. 
  6. ↑ Pohřeb advokáta Emanuela Pippicha. Národní politika. 1886-01-10, roč. 4, čís. 10, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-02-04]. 
  7. ↑ Emanuel Pippich. Národní politika. 1886-01-11, roč. 4, čís. 11, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-02-04]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Emanuel Pippich 1886 Vilimek.png
Portrait of Emanuel Pippich (1812-1886), Czech lawyer and organizer of culture in Rakovník and Chrudim