Emanuel von Proskowetz starší

Emanuel von Proskowetz
Emanuel von Proskowetz
Emanuel von Proskowetz
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1905
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861[1] – 1899
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1899 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub levice – staroněmci)
(Klub pokroku – mladoněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)
Německá pokrok. strana
Narození11. prosince 1818
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. prosince 1909 (ve věku 91 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeAnton Proskowetz
DětiEmanuel von Proskowetz mladší
Maximilian von Proskowetz
Alma materVídeňská univerzita
Profeseagronom
OceněníŘád Františka Josefa
CommonsEmanuel von Proskowetz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emanuel von Proskowetz, též Emanuel Proskowetz von Proskow und Marstorff neboli rytíř z Proskova a Marstorffu (11. prosince 1818 Praha – 25. prosince 1909 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský (rakouský) průmyslník, podnikatel v cukrovarnictví a liberální politik německé národnosti, dlouholetý poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu.

Biografie

Rodinná hrobka na hřbitově v Kvasicích

Jeho otec Anton Proskowetz byl velkoobchodníkem. Syn Emanuel von Proskowetz mladší byl agronomem a ekonomem a další syn Maximilian von Proskowetz se profiloval jako agronom a diplomat.[2] Emanuel von Proskowetz studoval filozofii.[3] Po otci se potom věnoval dráze kupce, ale od roku 1842 se zaměřoval na zemědělství. Od roku 1848 působil jako purkrabí na panství Nalžovy, roku 1850 si pronajal velkostatek v Kvasicích na Kroměřížsku.[2] V Kvasicích Emanuel von Proskowetz založil spolu se švagrem Ferdinandem Urbánkem cukrovar.[3] K založení došlo v roce 1849[4], podle jiného zdroje roku 1850[2]. Od roku 1897 měl podnik charakter Akciového cukrovaru Kvasice.[2] Společně s přidruženou výrobou zde vznikl jeden z nejrozvinutějších zemědělských podniků v monarchii, včetně zemědělské školy pro selský dorost.[4] V roce 1870 založil v Kroměříži také vzorovou sladovnu a roku 1880 společně s oběma syny i další cukrovar v obci Všetuly.[2] Zasedal také na postu prezidenta Moravsko-slezské ústřední dráhy a byl členem řady spolků. Roku 1860 mu byl udělen Řád Františka Josefa, roku 1872 Řád železné koruny.[3]

Angažoval se dlouhodobě v politice. Již roku 1859 se stal radou Obchodní a živnostenské komory v Olomouci.[2] Od roku 1861 zasedal jako poslanec Moravského zemského sněmu.[4] Od roku 1861 byl také poslancem Říšské rady (celostátní parlament, volený tehdy ještě nepřímo jednotlivými zemskými sněmy). V Říšské radě zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Kroměříž, Kojetín, Přerov, Zdounky. Dopisem z 30. srpna 1861 oznámil rezignaci na mandát, ale 17. června 1863 opětovně složil slib. Opětovně se stal poslancem i ve volbě roku 1867 (nyní za městskou kurii) a setrval zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1870. Ve volebním období 1870–1871 a 1871–1873 není jako poslanec uváděn, ale opětovně se do Říšské rady dostal v prvních přímých volbách roku 1873 coby zástupce kurie obchodních a živnostenských komor, obvod Olomouc. Mandát následně obhájil ve volbách roku 1879, volbách roku 1885, volbách roku 1891 a volbách roku 1897. Setrval zde až do roku 1899. Dne 17. září 1899 byl totiž povolán do Panské sněmovny. Jeho poslanecké křeslo pak zaujal Robert Primavesi.[5] S krátkými přestávkami tak na poslaneckém postu strávil 38 let. Podílel se na legislativě v oboru zemědělství, například na zákonu o veterinárních nemocech. V roce 1893 napsal národohospodářskou studii Der Kaiser Franz-Josef- oder Donau-Oderkanal. Do ročenky Jahrbuch für österreichische Landwirte sepsal pojednání o domovských Kvasicích.[4]

Politicky patřil do ústavověrného tábora. Po volbách v roce 1873 se uvádí coby jeden z 67 členů staroliberálního Klubu levice, vedeného Eduardem Herbstem.[6] V roce 1878 je ovšem zmiňován jako člen mladoliberálního (mladoněmeckého) Klubu pokroku.[7] Rovněž po volbách je v říjnu 1879 zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[8] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných politických proudů).[9] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[10] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[11] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[12] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[13] Ve volbách roku 1897 byl zvolen za Německou pokrokovou stranu.[14]

V roce 1899 byl povolán do Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[4] V roce 1873 byl povýšen do šlechtického stavu. Měl významné zásluhy na rozvoji moravského průmyslu, cukrovarnictví a zemědělství.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ S přestávkou let 1861–1863 a 1870–1873.
  2. ↑ a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Proskowetz von Proskow und Marstorff, Emanuel d. Ä. (1818-1909), Agronom und Industrieller, s. 306. (německy) 
  3. ↑ a b c Proskowetz z Proskova... [online]. novanobilitas.eu [cit. 2013-06-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-06-02]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ Politické zprávy domácí. Národní listy. Listopad 1873, roč. 13, čís. 307, s. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ Posel z Prahy, 11. 4. 1878, s. 1.
  8. ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  9. ↑ Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  10. ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online. 
  11. ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  12. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  13. ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  14. ↑ Das Vaterland, 24. 3. 1897, s. 4.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Emanuel von Proskowetz st. (1818-1909).jpg
Emanuel von Proskowetz (1818 - 1909), Rakousko-Uherský průmyslník, podnikatel a politik.
Emanuel von Proskowetz st.jpg
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Emanuel von Proskowetz st. (1818-1909), rodinná hrobka Kvasice