Emanuela Nohejlová-Prátová
Emanuela Nohejlová–Prátová | |
---|---|
Narození | 3. června 1900 Opatovice nad Labem, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. listopadu 1995 (ve věku 95 let) Pardubice, Česko |
Národnost | česká |
Vzdělání | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Zaměstnavatel | Národní muzeum |
Známá jako | historička a numizmatička |
Choť | Silvestr Prát |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Emanuela Nohejlová-Prátová (3. června 1900 Opatovice nad Labem – 19. listopadu 1995 Pardubice) byla česká historička, přední česká numismatička, vedle Gustava Skalského je považována za zakladatelku moderní vědecké numismatiky.
Život
Narodila se v rodině MUDr. Emanuela Nohejla, starosty v Opatovicích, a jeho manželky Berty. Maturovala na dívčím reálném gymnáziu v Pardubicích, v roce 1923 úspěšně ukončila studium historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obhajobou dizertační práce Dějiny kláštera Opatovického.[1]
V Národním muzeu začínala jako pomocná síla, když současně vyučovala dějepis. Od roku 1930 zde již pracovala na plný úvazek. Od roku 1949 přednášela na brněnské Masarykově univerzitě, později též na Karlově univerzitě. V roce 1958 získala titul doktor věd, v roce 1964 byla jmenována profesorkou.[2]
Jejím manželem byl botanik Silvestr Prát.
Dílo
Ve svém díle se nejvíce zabývala starším českým mincovnictvím, také českým mincovnictvím třicetileté války, českými medailemi a numismatickou metrologií.[3]
Bibliografie (výběr)
- Příběhy kláštera Opatovického, 1925
- Z příběhů pražské mincovny, 1929
- Poznámky o ražbách pražské mincovny, 1930
- Moravská mincovna markraběte Jošta, 1933
- Košický poklad, 1948
- Das Münzwesen Albrechts von Wallenstein, 1969
- Základy numismatiky, 1975 (2. vyd. 1986)
Zajímavost
Ve intencích svého lokálního patriotismu věnovala podrobné vědecké zkoumání dějinám kláštera benediktinů v rodných Opatovicích nad Labem a v Praze bydlela po 2. světové válce na Novém Městě v Opatovické ulici,[4] kde bývala v době předhusitské rezidence opatů Opatovického kláštera.[zdroj?][pozn. 1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Podle zdrojů nese ulice jméno zaniklé vsi Opatovice.
Reference
- ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy. Praha: UK Dostupné online. Kapitola Nohejlová Emanuela.
- ↑ Emanuela Nohejlová-Prátová (1900-1995) [online]. Detektorweb.cz [cit. 2023-07-16]. Dostupné online.
- ↑ INFO@DETEKTORWEB.CZ, Detektorweb cz (XONEL s r o )-. Emanuela Nohejlová-Prátová (1900-1995) – Detektorweb.cz - Detektory kovů. www.detektorweb.cz [online]. [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Seznam přednášek na Masarykově universitě v Brně ve studijním roce. [s.l.]: FF MU, 1959. Dostupné online. S. 44.
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emanuela Nohejlová-Prátová
- KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : Od počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-252-9.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Mikumi-cz, Licence: CC BY-SA 3.0
Titulní strana knihy Z příběhů pražské mincovny