Emerich Gabzdyl
Emerich Gabzdyl | |
---|---|
Emerich Gabzdyl | |
Narození | 20. července 1908 Ostrava Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 12. září 1993 (ve věku 85 let) nebo 11. září 1993 (ve věku 85 let) Ostrava Česko |
Povolání | sochař, tanečník, choreograf, režisér, baletní mistr a vysokoškolský učitel |
Příbuzní | René Gabzdyl (syn) |
Ocenění | zasloužilý umělec (1963) Vyznamenání Za vynikající práci (1978) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emerich Gabzdyl (20. července 1908 Ostrava – 12. září 1993 Ostrava) byl český tanečník a choreograf.
Životopis
Narodil se jako nejmladší z dětí v početné rodině mistra elektrikáře na jámě Louis (později důl Jeremenko) v hornických a hutnických Vítkovicích, které tehdy v roce 1908 byly ještě samostatným městem. V rodině existoval velmi vřelý vztah k hudbě, jeho starší bratr Jan si zvolil hudbu jako životní povolání a byl po léta korepetitorem ostravského divadla. Emericha od dětství lákalo divadlo, kterému nakonec zasvětil svůj život.[1]
Jeho kariéra začala ve čtrnácti letech, kdy získal angažmá v baletním souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Zde pak působil až do roku 1928. Jednu sezónu, 1928/1929, působil ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Jeho mentorem se stal italský choreograf Achille Viscusi, který jej později obsazoval do sólových rolí. Už v osmnácti letech vytvořil choreografii oper Romeo a Julie od Charlese Gounoda a Královna ze Sáby od Karla Goldmarka. V roce 1927 byl obsazen do hlavní role v Legendě o Josefovi od Richarda Strausse, kterou zpracoval choreograf Max Semmler. S jeho souborem podnikl turné po Německu, Rakousku a Švýcarsku (1929–1932).
V letech 1932–1938 působil jako baletní, operní a operetní choreograf brněnského divadla. Do Ostravy se vrátil v roce 1939 a působil zde až do roku 1970, s krátkými přestávkami, kdy působil jako pedagog choreografie na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze (1953–1956) a klasického tance na Konzervatoři v Ostravě.
V období 1970–1974 byl uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v Praze.[2]
S divadlem v Ostravě pak spolupracoval až do své smrti v roce 1993.
O jeho houževnaté a energické povaze svědčí mj. fakt, že ještě jako šedesátiletý tančil starého Magdona v Maryčce Magdonově od Jaromíra Bažanta.[2]
Ocenění
- 1963 titul zasloužilý umělec
Odkazy
Reference
- ↑ WEIMANN, Mojmír. Vzpomínka na Emericha Gabzdyla. Opera Plus [online]. 12.9.2013 [cit. 2020-05-03]. Dostupné online.
- ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 112.
Literatura
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 112–3
- PELIKÁNOVÁ, Gabriela; KAHÁNKOVÁ, Taťána. Rodáci a významné osobnosti Moravskoslezského kraje. Ostrava: Moravskoslezský kraj, 2006. S. 15.
- ŠLIK, Vladimír. Divadlo a jeho tvůrci. Praha : nakl. A. Varhaníková. 1941, str. 174, 178
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emerich Gabzdyl na Wikimedia Commons
- Emerich Gabzdyl v České divadelní encyklopedii
- Emerich Gabzdyl v archivu Opery Plus
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Archiv Národního divadla, Licence: CC BY-SA 4.0
Emerich Gabzdyl, český tanečník a choreograf