Emetullah Rabia Gülnuş Sultan
| Rabia Gülnuş Sultan | |
|---|---|
 | |
| Úplné jméno | Devletlu İsmetlu Emetullah Rabia Gülnûş Valide Sultan Aliyyetü'ş-şân Hazretleri |
| Rodné jméno | Evmania Voria |
| Jiná jména | Mahpare Hatun |
| Narození | 1642 Rethymno, Kréta |
| Úmrtí | 6. listopad 1715 Edirne, Osmanská říše |
| Pohřben/a | hrobka Yeni Valide |
| Národnost | řecká |
| Občanství | osmanské |
| Země | Osmanská říše |
| Dynastie | Osmanská dynastie |
| Manžel/ka | sultán Mehmed IV. |
| Děti | Mustafa II. a Ahmed III. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emetullah Rabia Gülnuş Sultan (1642 – 6. listopadu 1715) byla konkubínou osmanského sultána Mehmeda IV. a Valide sultánkou v období vlády svých synů, sultána Mustafy II. a sultána Ahmeda III. Byla poslední konkubína, která byla provdaná za osmanského sultána.
Mládí
Rabia Gülnuş se narodila v roce 1642[1] ve městě Rethymno na Krétě. V té době byla Kréta pod benátskou vládou. Její rodné jméno bylo Evmania Voria a byla dcerou řeckého ortodoxního kněze.[2] Do zajetí se dostala v roce 1645 během osmanské invaze na Krétu.[2]
Život v harému
Osmanská armáda napadla ostrov během krétské války (1645–1669). Během invaze byla jako dvouletá odvedena jako otrokyně do Konstantinopole. Zde byla přejmenována na Mahpare (turecky kousek Měsíce) a byla jí dána turecká a muslimská výchova v harému paláce Topkapi, kde zanedlouho poté padla do oka sultánu Mehmedovi. Ten byl známý především svými loveckými výpravami na Balkáně, na kterých ho Rabia doprovázela jako jeho oblíbenkyně. Spolu měli dva syny a oba se vystřídali na trůnu.
V roce 1695 se stala Valide sultánkou, když nastoupil na trůn její první syn Mustafa II. Ten byl ale v roce 1703 sesazen z trůnu, protože většinu času trávil v Edirne, nikoliv v hlavním paláci v Konstantinopoli a nevěnoval se příliš vládě. Do toho ale Rabia zasáhla a na trůn pomohla svému druhému synu Ahmedu III. Funkci Valide sultan nadále zastávala a byla jí až do smrti.
Smrt
Po 20 letech ve funkci Valide sultan Rabia umírá v roce 1715 v Edirne během vlády svého syna Ahmeda. Je pohřbena v hrobce otevřené k nebi v blízkosti mešity Yeni Valide, kterou v závěti nakázala postavit v Üsküdaru na anatolské straně Istanbulu.[3]
Rodina
Emetullah Rabia měla spolu se sultánem Mehmedem IV. tři syny a jednu dceru:
- sultán Mustafa II., vládl v letech 1695-1703
- sultán Ahmed III., vládl v letech 1703-1730
- Şehzade Bayezid (15. prosince - 18. prosince 1678), zemřel tři dny po porodu
- Ümmi Sultan (? - 10. května 1720), s manželem měla 2 děti, sama zemřela na neštovice v mladém věku
Reference
- ↑ M. Orhan Bayrak. İstanbul'da gömülü meşhur adamlar: VIII. yüzyıl-1998. [s.l.]: Mezarlıklar Vakfı, 1998. Dostupné online. S. 178. (anglicky)
- ↑ a b Baker 1993, s. 146.
- ↑ Sakaoğlu, Necdet. Bu mülkün kadın sultanları: Vâlide sultanlar, hâtunlar, hasekiler, kadınefendiler, sultanefendiler. [s.l.]: [s.n.], 2008. ISBN 978-9-753-29623-6. S. 375-6. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emetullah Rabia Gülnuş Sultan na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
Every sultan of the Ottoman Empire had his own monogram, called the tughra, which served as a royal symbol. A coat of arms in the European heraldic sense was created in the late 19th century. Hampton Court requested from the Ottoman Empire a coat of arms to be included in their collection. As the coat of arms had not been previously used in the Ottoman Empire, it was designed after this request, and the final design was adopted by Sultan Abdul Hamid II on 17 April 1882.
Portrait painting of Rabia Gülnuş Sultan, 19th century, by an unknown artist; Topkapı Sarayı Müzesi Portreler Koleksiyonu, 17/44