Emil Axman
| Emil Axman | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 3. června 1887 nebo 30. června 1887 Rataje, Morava  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. ledna 1949 (ve věku 61 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Kroměříž Městský hřbitov v Kroměříži |
| Národnost | Češi |
| Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | hudební skladatel, spisovatel, muzikolog, archivář, folklorista, hudební historik a knihovník |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emil Axman (3. června 1887 Rataje[1] – 25. ledna 1949 Praha) byl český hudební skladatel, publicista a folklorista.
Život
Narodil se v rodině kantora a varhaníka Viléma Axmana v Ratajích u Kroměříže. (1850–1939). Po studiích na gymnáziu[2] v Kroměříži (v době studia zpíval v Moravanu a ve sboru v kostele sv. Mořice a jeho učitelem zpěvu byl Ferdinand Vach) odešel v roce 1906 do Prahy, kde studoval estetiku, hudební vědy a historii na Karlově univerzitě. Souběžně navštěvoval hodiny skladby u Vítězslava Nováka, teorie u Karla Steckera a kontrapunktu u Otakara Ostrčila.
Axman se věnoval i sběru slováckých písní na Kroměřížsku. Vliv moravského folkloru prostoupil do většiny jeho skladeb. Pro své hluboké znalosti a orientaci v historii se stal pracovníkem knihovny Národního muzea v Praze a později i na krátký čas po osvobození v roce 1945 ředitelem Národního muzea. Byl přispěvatelem do odborného tisku, ale často publikoval i v Lidových novinách. Od 29. května 1928 se stal řádným členem České akademie věd a umění.[3] Zemřel v roce 1949 v Praze a je pohřben na hřbitově v Kroměříži.[4] V Kroměříži je po něm pojmenovaná i ulice.[5]
Dílo
Je autorem mnoha desítek vokálních i instrumentálních skladeb, které se staly pevnou součástí odkazu tradičního proudu v české hudbě první poloviny 20. století.
Je autorem práce s názvem Morava v české hudbě XIX. století. Praha 1920., ve které se zabývá teorií lidových písní a jejich sběrateli.
V přízemí chropyňského zámku zřídilo Muzeum Kroměřížska nevelký památník připomínající Axmana, který v roce 1946 zkomponoval Znělku městečka Chropyně pro dechové nástroje.
Rozsáhlý soubor dokladů, korespondence, ilustračního materiálu (programy, plakáty, kritiky, fotografie) a zejména Axmanových skladeb ve formě autografů je uložen v Hudebněhistorickém oddělení Národního muzea – Českého muzea hudby. Celý fond je zpracován v inventáři[6], který obsahuje také uložení dalšího materiálu v jiných institucích.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002.
- ↑ ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 29.
- ↑ Evidence hrobových míst správy kroměřížského hřbitova
- ↑ MARKÉTA MERCOVÁ. Kroměřížské ulice – Vývoj pojmenování. Kroměříž: SOkA Kroměříž, Muzeum Kroměřížska, 1999. 88 s. ISBN 80-85945-19-3.
- ↑ VEVERKOVÁ, Jarmila. Axman Emil. Inventář fondu S 45 [online]. Praha: Národní muzeum - Muzeum české hudby, 1984 [cit. 2021-05-12]. [svazek 1 https://retris.nkp.cz/Catalog?sigla=ABX001&catalogId=knmhkifp%20%20&caseId=1&drawerId=2&recordId=20003&bookmarkId=null&filterId=null&page=null&batchId=null&phase=null&batchUser=null, svazek 2 https://retris.nkp.cz/Catalog?sigla=ABX001&catalogId=knmhkifp%20%20&caseId=1&drawerId=3&recordId=30001&bookmarkId=null&filterId=null&page=null&batchId=null&phase=null&batchUser=null, svazek 3 https://retris.nkp.cz/Catalog?sigla=ABX001&catalogId=knmhkifp%20%20&caseId=1&drawerId=4&recordId=40001&bookmarkId=null&filterId=null&page=null&batchId=null&phase=null&batchUser=null, svazek 4 https://retris.nkp.cz/Catalog?sigla=ABX001&catalogId=knmhkifp%20%20&caseId=1&drawerId=5&recordId=50001&bookmarkId=null&filterId=null&page=null&batchId=null&phase=null&batchUser=null Dostupné online].[nedostupný zdroj]
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Axman
- BROUČEK, Stanislav; JEŘÁBEK, Richard. Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 3. svazek, (Biografická část). Praha : Mladá fronta, 2007. ISBN 978-80-204-1713-8. s. 1166.
- ČERNUŠÁK, G. Československý hudební slovník osob a institucí I-II. Praha 1963. s. 36-38.
- Emil Axman v životě a díle. Katalog výstavy. Kroměříž 1949.
- FRIC, O. Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku Kroměříž 1941.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 23.
- PALA, F. Emil Axman. Život a dílo. Praha 1966.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 34.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 150–151.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Axman na Wikimedia Commons - Fotografie náhrobku na hřbitově v Kroměříži
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska Emila Axmana na jeho rodném domě - Rataje 31
Emil Axman (1887 - 1949), Český hudební skladatel.