Emil Axman

Emil Axman
Narození3. června 1887
Rataje, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. ledna 1949 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníKroměříž
Městský hřbitov v Kroměříži
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníhudební skladatel, spisovatel a muzikolog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Axman (3. června 1887 Rataje[1] – 25. ledna 1949 Praha) byl český hudební skladatel, publicista a folklorista.

Život

Narodil se v rodině kantora a varhaníka Viléma Axmana v Ratajích u Kroměříže. (1850–1939). Po studiích na gymnáziu[2] v Kroměříži (v době studia zpíval v Moravanu a ve sboru v kostele sv. Mořice a jeho učitelem zpěvu byl Ferdinand Vach) odešel v roce 1906 do Prahy, kde studoval estetiku, hudební vědy a historii na Karlově univerzitě. Souběžně navštěvoval hodiny skladby u Vítězslava Nováka, teorie u Karla Steckera a kontrapunktu u Otakara Ostrčila.

Axman se věnoval i sběru slováckých písní na Kroměřížsku. Vliv moravského folkloru prostoupil do většiny jeho skladeb. Pro své hluboké znalosti a orientaci v historii se stal pracovníkem knihovny Národního muzea v Praze a později i na krátký čas po osvobození v roce 1945 ředitelem Národního muzea. Byl přispěvatelem do odborného tisku, ale často publikoval i v Lidových novinách. Od 29. května 1928 se stal řádným členem České akademie věd a umění.[3] Zemřel v roce 1949 v Praze a je pohřben na hřbitově v Kroměříži.[4] V Kroměříži je po něm pojmenovaná i ulice.[5]

Pamětní deska na rodném domě v Ratajích

Dílo

Je autorem mnoha desítek vokálních i instrumentálních skladeb, které se staly pevnou součástí odkazu tradičního proudu v české hudbě první poloviny 20. století.

Je autorem práce s názvem Morava v české hudbě XIX. století. Praha 1920., ve které se zabývá teorií lidových písní a jejich sběrateli.

V přízemí chropyňského zámku zřídilo Muzeum Kroměřížska nevelký památník připomínající Axmana, který v roce 1946 zkomponoval Znělku městečka Chropyně pro dechové nástroje.

Rozsáhlý soubor dokladů, korespondence, ilustračního materiálu (programy, plakáty, kritiky, fotografie) a zejména Axmanových skladeb ve formě autografů je uložen  v Hudebněhistorickém oddělení Národního muzea – Českého muzea hudby. Celý fond je zpracován v inventáři[6], který obsahuje také uložení dalšího materiálu v jiných institucích.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002. 
  3. ↑ ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 29. 
  4. ↑ Evidence hrobových míst správy kroměřížského hřbitova
  5. ↑ MARKÉTA MERCOVÁ. Kroměřížské ulice – Vývoj pojmenování. Kroměříž: SOkA Kroměříž, Muzeum Kroměřížska, 1999. 88 s. ISBN 80-85945-19-3. 
  6. ↑ VEVERKOVÁ, Jarmila. Axman Emil. Inventář fondu S 45 [online]. Praha: Národní muzeum - Muzeum české hudby, 1984 [cit. 2021-05-12]. [svazek 1 https://retris.nkp.cz/Catalog?sigla=ABX001&catalogId=knmhkifp%20%20&caseId=1&drawerId=2&recordId=20003&bookmarkId=null&filterId=null&page=null&batchId=null&phase=null&batchUser=null, svazek 2 https://retris.nkp.cz/Catalog?sigla=ABX001&catalogId=knmhkifp%20%20&caseId=1&drawerId=3&recordId=30001&bookmarkId=null&filterId=null&page=null&batchId=null&phase=null&batchUser=null, svazek 3 https://retris.nkp.cz/Catalog?sigla=ABX001&catalogId=knmhkifp%20%20&caseId=1&drawerId=4&recordId=40001&bookmarkId=null&filterId=null&page=null&batchId=null&phase=null&batchUser=null, svazek 4 https://retris.nkp.cz/Catalog?sigla=ABX001&catalogId=knmhkifp%20%20&caseId=1&drawerId=5&recordId=50001&bookmarkId=null&filterId=null&page=null&batchId=null&phase=null&batchUser=null Dostupné online]. [nedostupný zdroj]

Literatura

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Axman
  • BROUČEK, Stanislav; JEŘÁBEK, Richard. Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 3. svazek, (Biografická část). Praha : Mladá fronta, 2007. ISBN 978-80-204-1713-8. s. 1166.
  • ČERNUŠÁK, G. Československý hudební slovník osob a institucí I-II. Praha 1963. s. 36-38.
  • Emil Axman v životě a díle. Katalog výstavy. Kroměříž 1949.
  • FRIC, O. Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku Kroměříž 1941.
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 23. 
  • PALA, F. Emil Axman. Život a dílo. Praha 1966.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 34. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 150–151. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
AxmanEmilRataje.jpg
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska Emila Axmana na jeho rodném domě - Rataje 31
Emil Axman (1887 - 1949).jpg
Emil Axman (1887 - 1949), Český hudební skladatel.