Emil Belluš

Emil Belluš
Narození	19. září 1899 Slovenská Ľupča
Úmrtí	14. prosince 1979 (ve věku 80 let) Bratislava
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	architekt a učitel
Ocenění	národní umělec (1965)
Příbuzní	Daniel Belluš a Elena Haberernová (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Belluš (19. září 1899, Slovenská Ľupča – 14. prosince 1979, Bratislava) byl slovenský architekt, představitel funkcionalismu.

V roce 1965 byl jmenován národním umělcem. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Bellušova.^[1]

Dílo

• 1924 – Národní dům, Banská Bystrica
• 1930 – budova Slovenského veslařského klubu, Bratislava
• 1932 – Kolonádový most, Piešťany
• 1935 – Poštovní a telegrafní úřad (dnes hlavní pošta), Piešťany
• 1936 – automatický mlýn NUPOD, Trnava
• 1934–1937 – družstevní domy na náměstí SNP, Bratislava
• 1936–1938 – budova Národní banky na Štúrově ulici (dnes Generální prokuratura), Bratislava
• 1946 – vodojem (s K. Havelkou), Trnava
• 1948 – Nová radnice, Bratislava
• 1948 – hotel Devín (s E. Kramplem a V. Uhliarikem), Bratislava
• 1954 – studentský domov Mladá garda, Bratislava

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Belluš na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Belluš