Emil Bolek
Emil Bolek | |
---|---|
Emil Bolek v roli Petra Jevenbergera a Marie Halová v roli v roli Antje v komedii P. Schurka „Modrý tulipán“ (1942) | |
Narození | 13. prosince 1897 Plzeň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 30. srpna 1961 (ve věku 63 let) Plzeň Československo |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emil Bolek (13. prosince 1897, Plzeň[1] – 30. srpna 1961, Plzeň) byl český herec. Narodil se do rodiny Františka Bolka (*1862) a jeho ženy Apoleny, rozené Ženíškové (1866 – 1901). Byl strýcem (z 2. kolene) herce Miroslava Horníčka,[2] neboť jeho matka byla sestrou Johany Lindauerové, rozené Ženíškové (*1857), babičky M. Horníčka z matčiny strany.
Život
Byl zprvu prodavačem, později dělníkem v plzeňské Škodovce a zabýval se ochotnicky divadlem. Během první světové války hostoval v herecké společnosti A. Brázdy. První stálé angažmá získal v roce 1920 u společnosti Jana Otakara Martina a poté vystřídal ještě několik dalších divadelních společností. V letech 1923–1927 působil v Městském divadle na Kladně, v roce 1927 ve Východočeském divadle o od roku 1928 v Českém divadle v Olomouci.[3] Na konci sezóny 1931 odešel s olomouckým ředitelem Antonínem Drašarem do Slovenského národního divadla v Bratislavě. V sezóně 1932/1933 hrál v pražském Osvobozeném divadle.
Později působil v Déčku E. F. Buriana, kde s válečnou přestávkou 1941–1945, strávenou v Městských divadlech pražských [4], hrál až do roku 1946. Již v Déčku byl za války členem divadelní odbojové skupiny vedené E. F. Burianem[5] a členem stranického vedení divadla [6].
Od srpna 1946 až do konce roku 1957 byl členem činohry pražského Národního divadla.
14. června 1933, v Praze na Vinohradském magistrátu, se oženil s herečkou Marii Krausovou (*1899), se kterou měl syna Ivana (*1941), jenž však jako 7letý v roce 1948 zemřel. Jejich manželství bylo v roce 1955 rozvedeno.
Ocenění
- 1958 titul zasloužilý umělec
Divadelní role, výběr
- 1932 V+W: Robin Zbojník, Dobrý král Edward, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1933 V+W: Svět za mřížemi, básník Apollo Rum, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1934 E. F. Burian dle W. Shakespeara: Kupec benátský, Lancelot, D35, režie E. F. Burian
- 1941 Vítězslav Nezval: Loretka, Ředitel baru, D41, režie E. F. Burian
- 1941 Jaroslav Pokorný: Plavci, vorař, D41, režie E. F. Burian
- 1941 Vítězslav Nezval: Manon Lescaut, hostinský, D41, režie E. F. Burian
- 1941 Jan Vtelenský: Milenec manželem, manžel, D41, režie E. F. Burian
- 1946 Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu, Jiný chrobák, Národní divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1947 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Mikuli, Národní divadlo, režie Jiří Frejka
- 1949 Alois Jirásek: Lucerna, Sejtko, Národní divadlo, režie Josef Pehr
- 1949 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Odelet, Tylovo divadlo, režie František Salzer
- 1950 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Slušný starý pán z Mantovy, Tylovo divadlo, režie František Salzer
- 1951 Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů, Druhý nosič, Tylovo divadlo, režie Karel Dostal
- 1954 William Shakespeare: Benátský kupec, Tubal, Tylovo divadlo, režie František Salzer
- 1957 Karel Čapek: Bílá nemoc, První malomocný, Národní divadlo, režie František Salzer
- 1958 William Shakespeare: Král Lear, Posel vévody z Kornwallu, Národní divadlo, režie František Salzer
Filmové role, výběr
- 1940 Dceruška k pohledání, prof. Johnny Novák, režie Václav Binovec
- 1942 Přijdu hned, bednář, režie Otakar Vávra
- 1944 Pancho se žení, soused, režie Rudolf Hrušínský a František Salzer
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Emil Bolek. csfd.cz [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 178
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 552
- ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 143
Literatura
- František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 271, ISBN 80-200-0782-2
- František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 67–8
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 213, 230
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 143, 167
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 16, 76, ISBN 978-80-200-1502-0
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 55, 59, 172, 260, 303, 382, 442, 444, 468, 527.
- Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 89–90.
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 156, 159
- Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 120, 122, 223
- Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 165
- Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 99, 112, 143
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 174, 178, 181, 286, 402, 447, 552, 649, 664
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 37–8
- Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 98, 227
- Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s.
- Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže in: [1]
- Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 47–8, 50, 51, 60–66, 68–70, 88, 95, 98, 100, 101, 105, 109, 110, 112–4, 116–7, 119, 123, 133–4, 137, 143, 159, 160, 166, 168, 170, 171, 179
- Miroslav Rutte, Josef Kodíček: Nové české divadlo 1928 – 1929, vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien, Aventinum, Praha, 1929, str. 110
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
- Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 87, 178
- Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 46, ISBN 978-80-7388-552-6
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 32.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Bolek na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Bolek
- Emil Bolek v databázi Archivu Národního divadla
- Emil Bolek v Česko-Slovenské filmové databázi
- Emil Bolek ve Filmové databázi
- Emil Bolek na Kinoboxu
- Emil Bolek v Internet Movie Database (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Emil Bolek (1897-1961), český herec