Emil Bretter

Emil Bretter
Emil Bretter
Emil Bretter
Narození18. prosince 1857
Chrudim
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. září 1919 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov Oddělení 10 Číslo hrobu 128[1]
Povolánínovinář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pobytové přihlášky v Praze 1899, Bretter Emil s rodinou

Emil Bretter, křtěný Emil Pavel Gabriel (18. prosince 1857 Chrudim[2] - 3. září 1919 Praha[3][4]), byl český redaktor a novinář.

Život

Narodil se v Chrudimi v rodině asistenta c.k. berního inspektorátu Gustava Brettera a jeho ženy Gabrieli rodem Kuchtové.[2] Základní vzdělání získal v Chrudimi a gymnázium poté studoval v nedalekých Pardubicích. Po smrti svého otce studia v Pardubicích přerušil a rodina se odstěhovala do Vídně. Zde ve studiu pokračoval na Vídeňské Univerzitě, kde vystudoval Literární vědu a státovědeckou, při čemž hlavní oporou a podporovatelem v jeho vědeckých snahách byl Lorenz von Stein. Po ukončení studia opustil Vídeň, vrátil se do vlasti a usadil se v Praze.[5]

V roce 1883 obdržel nabídku pracovat v redakci novin "Politik", kterou přijal a svojí pílí se časem vypracoval na šéfredaktora, kterým byl 1. ledna roku 1896 jmenován.

Mezitím se koncem září roku 1886 v Brunnu nedaleko od Vídně oženil[6] s Josefou Ebersbergovou a později s ní měl dvě děti, dceru Zdeňku (1887)[7] a syna Otokara (1889)[8], který později zemřel.

Od roku 1894 byl starostou "Spolku českých žurnalistů" v Praze a později dal podnět k založení vdovského fondu při tomto spolku. Emil Bretter zemřel v Praze během prvních zářiových dní roku 1919 a následně byl pohřben na Vyšehradském hřbitově.[3]

Odkazy

Literatura

Reference

  1. ↑ Hrob Emila Brettra na Vyšehradském hřbitově v Praze
  2. ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1857-1862 v Chrudimi, sign.966, ukn.3722, str.30. Dostupné online
  3. ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Emila Brettera farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském
  4. ↑ Národní knihovna České republiky, Vídeňské illustrované noviny, Oznámení o úmrtí novináře Emila Brettra, Datum vydání 18.09.1919, str.13
  5. ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Bretter Emil (1857) s rodinou
  6. ↑ Matriční záznam o sňatku Emila Brettra s Josefou Ebersbergovou farnost Brunn am Gebirge, Dolní Rakousy
  7. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Zdeňky Bretterové farnosti při kostele sv.Apolináře na Novém Městě pražském
  8. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Otokara Brettera farnosti při kostele sv.Apolináře na Novém Městě pražském

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Emil Bretter.jpg
Emil Bretter (1857-1919), český novinář aredaktor