Emil Bretter
| Emil Bretter | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. prosince 1857 Chrudim  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 3. září 1919 (ve věku 61 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov Oddělení 10 Číslo hrobu 128[1] |
| Povolání | novinář |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_1850-1914%2c_Bretter_Emil_(1857)_s_rodinou.jpg)
Emil Bretter, křtěný Emil Pavel Gabriel (18. prosince 1857 Chrudim[2] – 3. září 1919 Praha[3][4]), byl český redaktor a novinář.
Život
Narodil se v Chrudimi v rodině asistenta c.k. berního inspektorátu Gustava Brettera a jeho ženy Gabrieli rodem Kuchtové.[2] Základní vzdělání získal v Chrudimi a gymnázium poté studoval v nedalekých Pardubicích. Po smrti svého otce studia v Pardubicích přerušil a rodina se odstěhovala do Vídně. Zde ve studiu pokračoval na Vídeňské Univerzitě, kde vystudoval Literární vědu a státovědeckou, přičemž hlavní oporou a podporovatelem v jeho vědeckých snahách byl Lorenz von Stein. Po ukončení studia opustil Vídeň, vrátil se do vlasti a usadil se v Praze.[5]
V roce 1883 obdržel nabídku pracovat v redakci novin „Politik”, kterou přijal a svojí pílí se časem vypracoval na šéfredaktora, kterým byl 1. ledna roku 1896 jmenován.
Mezitím se koncem září roku 1886 v Brunnu nedaleko od Vídně oženil[6] s Josefou Ebersbergovou a později s ní měl dvě děti, dceru Zdeňku (1887)[7] a syna Otokara (1889),[8] který později zemřel.
Od roku 1894 byl starostou "Spolku českých žurnalistů" v Praze a později dal podnět k založení vdovského fondu při tomto spolku. Emil Bretter zemřel v Praze během prvních zářijových dní roku 1919 a následně byl pohřben na Vyšehradském hřbitově.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Hrob Emila Brettra na Vyšehradském hřbitově v Praze
- ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1857–1862 v Chrudimi, sign. 966, ukn. 3722, str. 30. Dostupné online
- ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Emila Brettera farnosti při kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském
- ↑ Národní knihovna České republiky, Vídeňské illustrované noviny, Oznámení o úmrtí novináře Emila Brettra, Datum vydání 18.09.1919, str. 13
- ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Bretter Emil (1857) s rodinou
- ↑ Matriční záznam o sňatku Emila Brettra s Josefou Ebersbergovou farnost Brunn am Gebirge, Dolní Rakousy
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Zdeňky Bretterové farnosti při kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Otokara Brettera farnosti při kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském
Literatura
- 1972 Vladimír Hellmuth-Brauner Literární pozůstalost
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Bretter na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Bretter
- Emil Bretter v informačním systému abART
- Databáze Národní knihovny ČR, Bretter, Emil, 1857–1919
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Bretter, Emil * 1857
- Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, Emil Bretter (1857–1919)
- Google, knihy, Emil Bretter (1857-1919): Literární pozůstalost
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pobytová přihláška (konskripce), Bretter Emil 1857 s rodinou (1899)
Emil Bretter (1857-1919), český novinář aredaktor