Emil Ciocoiu

Emil Ciocoiu
Narození13. září 1948
Gorj
Úmrtí1. srpna 2020 (ve věku 71 let)
Cáchy
Povolánífotograf a malíř
Webová stránkawww.ciocoiu.eu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emil Ciocoiu (13. září 19481. srpna 2020) byl rumunský malíř a fotograf.[1]

Životopis

Po studiu na Tudor Vladimirescu National College v Târgu Jiu,[2] Ciocoiu studoval na Akademii výtvarných umění Nicolae Grigorescu v Bukurešti v letech 1968 až 1974. V roce 1972 získal v Lucemburku cenu Musée 2000[3] a město Bukurešť mu v roce 1975 udělilo stipendium Theodora Amana . V roce 1976 vstoupil do Unie rumunských umělců.

V roce 1980, pod vládou Nicolae Ceauşescu, opustil Ciocoiu Rumunsko a hledal větší svobodu ke své tvorbě. V rozhovoru prohlásil: „Opustil jsem Rumunsko, protože mi chyběla svoboda pohybu a výzkumu. Komplex umělec nemůže žít, aniž by viděl Sixtinskou kapli, nebo Louvre“.[4] Usadil se v Cáchách v Německu, kde pracoval ve svém vlastním studiu.[5]

Od roku 1994 do roku 2000 byla jeho díla vystavena na výstavě Salon des indépendants v Paříži . V roce 1997 uspořádal Evropský parlament výstavu jeho obrazů.[6] V roce 2002 byla jeho díla vystavena v Monaku . V roce 2001 byl předmětem komunistického dokumentu o exulantech ze země během komunistické vlády s názvem Mémoire de l'exil roumain .

V roce 2008 se v Rumunsku konala putovní výstava Ciocoiuových děl s názvem Pictor printre stele . Jeho obrazy byly vystaveny v Craiově, Bukurešti a Uměleckém muzeu v Cluj-Napoca.[7] Některé z jeho obrazů jsou v současné době uchovávány v historickém muzeu v Ialomiji.[8]

Díla

  • La ville (1973)
  • Fishermen at Gura Portitei (1975)
  • Hiver (1975)
  • Peisaj din Babadag (1975)
  • Nature morte avec un pot jaune (1976)
  • Nature statique (1979)
  • Winterlandschaft in Strassburg (1979)
  • Bleu infini (1983)
  • Christianisme (1990)
  • Judaïsme (1990)
  • Islamisme (1990)
  • Bouddhisme (1990)
  • Camino in blu (1991)
  • Canzone d'invierno (1991)
  • Rue à New York (1993)
  • Chanson de l’eau (1992–1994)
  • Gente cosmo (1996)
  • Romanico (1996)
  • Énergie (1999)
  • Colonne de feu (2002)
  • Inizio (2002)
  • Constellation de l'amour (2002)
  • Rapsodie cosmique (2005)
  • Duomo (2006)
  • Éternité (2007)
  • Rue de Rome (2007)
  • Baltique by night (2007)
  • Nesfarsit in rosu
  • Buna dimineata Manhattan

Ceny a ocenění

  • Lucemburská cena Musée 2000 (1972)
  • Stipendium Theodora Amana (1975)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emil Ciocoiu na anglické Wikipedii.

  1. Emil Ciocoiu 13.09.1948 – 01.08.2020 [online]. 1 August 2020. Dostupné online. (Romanian) 
  2. Absolventi [online]. [cit. 2020-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-23. (Romanian) 
  3. La spiritualità e il cromatismo di Emil Ciocoiu in mostra a Prato [online]. 25 May 2017. Dostupné online. (Italian) 
  4. Carmen Dragan. Pictorul Emil Ciocoiu isi trage seva din Gorj [online]. 26 juillet 2007. Dostupné online. (rumunsky) [nedostupný zdroj]
  5. Armonie in miscare [online]. 7 July 2007. Dostupné online. (Romanian) 
  6. Album despre Emil CIOCOIU [online]. Dostupné online. (Romanian) 
  7. Emil Ciocoiu – pictorul printre stele [online]. 11 October 2008. Dostupné online. (Romanian) 
  8. Muzeul Județean Ialomița [online]. Dostupné online. (Romanian)