Emil Geistlich

Emil Geistlich
Emil Geistlich (časopis Český svět, 1920)
Narození	13. října 1870 Karlín
Úmrtí	7. července 1922 (ve věku 51 let) Baška
Povolání	podnikatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Geistlich (13. října 1870 Karlín – 7. července 1922 Baška) byl český typograf, podnikatel a spisovatel zakladatel přímořského letoviska ve městě Baška na ostrově Krk v pozdějším Chorvatsku. Svou zdejší podnikatelskou činností předznamenal českou přímořskou turistiku na chorvatském Jadranu.

Narodil se jako Emil František Geistlich v Karlíně, na tehdejším východním předměstí Prahy, do rodiny Pavla Geistlicha a Anny, rozené Drbohlavové. Otec byl válečným invalidou, později pracoval jako hlídače pomníku pruského polního maršála Kurta von Schwerina na vojenském hřbitově ve Štěrboholích u Prahy. Emil začal pracovat jako tiskař a typograf, posléze se vypracoval se na ředitele tiskárny Politika v Praze, vydávající mj. deník Národní politika a sídlící ve vlastní budově na pražském Václavském náměstí. Byl mj. aktivním členem Sokola.

V srpnu 1909 se s dcerou Annou vydal k moři do letoviska Baška na ostrově Krk, kde se seznámil se skupinou místních podnikatelů v čele s hoteliérem Ante Tudorem,^[1] kteří tu o rok dříve založili lázeňské družstvo. Vzhledem k dosavadním neúspěchům družstva (v Bašce neměli zájem o německé ani o italské hosty),^[2] s nimi Geistlich uzavřel dohodu, na základě které se zavázal pro družstvo se pro něj pokusí získat kapitál a klientelu v Praze. V Čechách pak začal pořádat přednášky o chorvatském přímoří, na nichž mu při projekcích asistoval i průkopník české kinematografie Viktor Ponrepo. Roku 1910 pak v Bašce oteřel vlastní restauraci s českou kuchyní a pivem. Pro lázně získal i českou lékařku, jednu z prvních absolventek pražské lékařské fakulty, Zdeňku Čermákovou.^[3][4] Roku 1911 zde pak vybudoval hotel Baška, postavený českými autory, stavitelem Janouškem a Matějem Blechou podle projektu Emila Králíčka.^[2] O provoz restaurace a hotelu pečovala Geistlichova manželka Anna, Geistlich současně nadále podnikal v Praze.

(c) srub, CC BY 3.0

Již 1911 do Bašky přijelo několik set českých návštěvníků. Letovisko bylo nadále programově budováno jako národní, dostupné i pro střední třídu, cíleně se vymezující zejména proti letovisku v Opatiji, které navštěvovala primárně německá klientela. Lázeňský podnik byl posléze přeměněn ve společnost Chorvatsko-české mořské lázně Baška. Během první světové války zde byl provoz přerušen, Bašku následně během války vyplenilo italské vojsko. Geistlich však budovy zrenovoval a provoz hotelu roku 1921 obnovil.

Byl autorem literatury o Istrii a též odborné literatury z oboru knihtiskařství.

Emil Heistlich zemřel 7. července 1922 v Bašce ve věku 51 let na zápal plic.^[2] Pohřben byl na hřbitově u kostela sv. Jana v Bašce, náhrobek zdobí plastika s jeho podobiznou od sochaře Karla Babky.

Anna Geistichová hotel provozovala až do začátku druhé světové války,^[3] de iure pak až do znárodnění v roce 1948. Zdeňka Čermáková pak žia a pracovala v Bašce až do své smrti v roce 1968.

V Bašce byla po Emilu Geistlichovi pojmenována ulice. V přístavu byla pak roku 1928 umístěna jeho busta.^[5]

• CHRUDINA, Ladislav. Historie Chorvatsko-českých mořských lázní Baška na ostrově Krku. Praha: Sdělovací technika, c2003, s. [2]. ISBN 80-86645-03-7. Dostupné online
• Ročenka československých knihtiskařů. Praha: Spolek faktorů knihtiskáren a písmolijen, 1923, 6(1), s. [16a]. Dostupné online

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Geistlich na Wikimedia Commons
• Bibliografický slovník AV ČR