Emil Hába

Emil Hába
Základní informace
Narození21. května 1900
Vizovice, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. února 1982 (ve věku 81 let)
Uherský Brod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba
Povolánívarhaník, sbormistr, hudební skladatel a pedagog
Nástrojevarhany
PříbuzníAlois Hába (bratranec)
Karel Hába (bratranec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Hába, křtěný Emil František (21. května 1900 Vizovice[1]12. února 1982 Uherský Brod) byl hudební skladatel a hudební pedagog.

Život

Pocházel z tkalcovské rodiny. Z jeho předků se nikdo hudbou nezabýval, přesto on, i jeho bratranci, Alois a Karel, v hudbě vynikli. Již v mládí a jako samouk hrál na harmonium, housle a varhany. V šestnácti letech byl přijat na varhanickou školu v Brně, jejímž ředitelem byl tehdy Leoš Janáček. U Janáčka studoval intonaci, harmonii a hudební teorii. U prof. Treglera studoval varhany a zpěv, u profesora Syrůčka klavír a u prof. Malého hru na housle. Po ukončení školy se stal klavíristou a regenschorim u hraběte Dubského v Lysicích u Boskovic.

V letech 19201921 vykonával základní vojenskou službu u plukovní dechové hudby. Kromě houslí zde hrál i na trubku a lesní roh. Po skončení vojenské služby se stal varhaníkem a ředitelem kůru v Uherském Brodě. Kromě toho učil hudbě na místním reálném gymnáziu. V tomto zaměstnání setrval plných 33 let. Kromě toho učil i soukromě a vychoval řadu znamenitých hudebníků.

V roce 1925 se oženil s houslistkou Drahomírou Veselou. Roku 1926 se stal zakládajícím členem uherskobrodského hudebního spolku Dvořák. Vybudoval zde vynikající symfonický orchestr, s nímž uváděl v jihomoravském kraji díla významných světových i domácích hudebních skladatelů. V celé tehdejší Československé republice byl však znám především jako vynikající varhaník. Za svého života uskutečnil více než 200 veřejných varhanních koncertů.

Kromě toho, že na varhany koncertoval, byl i jejich znalcem. Pracoval 45 let pro největší českou varhanářskou firmu Rieger–Krnov jako kolaudátor. Za tuto dobu kolaudoval na 160 jejích nástrojů v celé republice.

Velkou zásluhu měl v rozvoji dechové hudby. Byl členem uměleckých komisí zasedal při soutěžích dechových hudeb a podílel se na organizaci Slováckých festivalů dechových hudeb, které byly od roku 1970 pořádány v Uherském Brodě. Ještě v roce 1975 dirigoval na tomto festivalu závěrečné vystoupení spojených dechových hudeb, které mělo na 300 účinkujících.

Dílo

Zkomponoval kolem stovky skladeb chrámové i světské hudby. Především to byly varhanní skladby, písně, orchestrální sbory, úpravy slováckých lidových písní a koled. Napsal také tři latinské a čtyři české mše. Z jeho díla jsou známy například mužské sbory na slova Jana Nerudy Prosté motivy, sbor Bílá paní, písně a melodramy Prosba dítěte, Na stěžni s vlajkou (1934), Balada zimní (1934), kantáta Máj. Rovněž je autorem řady komorních skladeb (kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello, suita pro dechové kvinteto, nonet). Z rozměrnějších skladeb je znám symfonický obraz Pod Bílými Karpatami či Vánoční kantáta pro sóla, sbor a varhany (1957). Příležitostně psal i hudbu k činohrám a k orelským cvičením.

Veškerá jeho hudební pozůstalost je uložena v Ústavu dějin hudby Moravského muzea v Brně.

Odkazy

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů I, A–L (Praha 1982).
  • Alena Bartošíková: Emil Hába - vzpomínky na Janáčkova žáka, Malovaný kraj. -- Břeclav. -- Roč. 36, č. 3 (200005), s. 19
  • Kusák, J.: Emil Hába – sbormistr, skladatel a pedagog. In: Cantus č.4, 2003, s. 5-8, ISSN

1210-7956.

  • Kusák, J.: Vokální tvorba Emila Háby a její uplatnění v současném hudebním světě. In: sborník Vokální tvorba a Rok české hudby 2004, ZCU v Plzni 2004, s. 47-51, ISBN 80-7043-326-4.
  • Kusák, J.: Leoš Janáček jako hudební pedagog brněnské varhanické školy ve vzpomínkách Emila Háby. In: Česká hudba 2004, sborník z 27. ročníku muzikologické konference Janáčkiana, Divadelní ústav, Praha 2004, s. 26 – 29, ISBN 80-7008-176-7.
  • Kusák, J.: Sbormistr František Hába a jeho umělecký vliv na uherskobrodskou a ostravskou

hudební kulturu. In: Cantus č. 1, 2005, s. 5-8, ISSN 1210-7956.

  • Kusák, J.: Hudebněpedagogická a umělecká činnost Emila Háby. In: Musica viva in schola XIX. Masarykova univerzita, Brno 2005, s. 52-57, ISBN 80-210-3796-2.
  • Kusák, J.: Emil Hába. Interregionální průsečíky hudební kultury Moravy a Slezska 20. století. 1. vyd. Ostrava : Repronis, 2006. 160 s. ISBN 80-7368-188-9.
  • Kusák, J.: Emil Hába. Příspěvek k dějinám hudební kultury Moravy a Slezska 20. století. Ostrava: Disertační práce, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, 2006, 194 s.

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“