Emil Hadač
Profesor RNDr. Emil Hadač, DrSc. | |
---|---|
Narození | 10. května 1914 Lázně Bohdaneč Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 23. dubna 2003 (ve věku 88 let) Praha Česko |
Místo pohřbení | Chodovský hřbitov |
Povolání | pedagog, spisovatel, botanik, ekolog, geolog a učitel |
Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
Ocenění | Cena ministra životního prostředí |
Manžel(ka) | Věra Hadačová |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Emil Hadač (10. května 1914 Lázně Bohdaneč – 23. dubna 2003 Praha) byl český geobotanik (fytocenolog) a ekolog.
Život
Na počátku výzkumné dráhy ho zaujaly otázky vývoje flóry nejzazšího severu, kterou zkoumal koncem třicátých let na Islandu a Špicberkách. Ve válečných letech vedl se svým bratrem skupinu mladých přírodovědců na Pardubicku a ihned po válce zorganizoval v rámci Přírodovědeckého klubu Arktický odbor, jehož cílem byla výzkumná expedice na sever SSSR, především na Tajmyr. Výpravu ale znemožnily tehdejší politické poměry, a tak se celý kolektiv vydal na Island, s nímž měl Hadač vědecké kontakty již dříve. V dalších letech cestoval a pracoval v různých částech světa, např. v Iráku a na Kubě. Později se jako přednosta Ústavu pro výzkum peloidů zaměřil na studium humolitů, jehož výsledkem byla monografie Československé peloidy (léčivá bahna, rašeliny a slatiny) z r. 1953. Hadač tak postupně rozšiřoval svůj vědecký záběr od geobotaniky a fytogeografie k obecnějším ekologickým aspektům, a posléze právem stanul v čele Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Své zkušenosti shrnul v knize Krajina a lidé (Academia 1982). Tato poměrně útlá publikace (148 stran) představuje svěže a srozumitelně napsaný úvod do krajinné ekologie s řadou postřehů, které dosud nebyly plně doceněny. Od ekologie krajiny byl už jen krok k ochraně přírody. Na ni byl zaměřen výzkum Broumovska, jehož záměr – vyhlášení chráněné krajinné oblasti – se splnil 27. 3. 1991. Obdobný výzkum pak E. Hadač až donedávna prováděl v Národním parku Poloniny na severovýchodním Slovensku. Z jeho organizační činnosti je třeba vyzdvihnout předsednictví v Biologické společnosti, kde se soustředili naši nejlepší environmentalisté, které Hadač mnohokrát zaštítil proti nepřízni režimu. Záslužná byla i jeho činnost ve Vesmíru, kde v letech 1971–1981 působil ve funkci šéfredaktora. S Hadačem odešel přírodovědec širokého záběru, který ovlivnil naši mladou generaci v druhé polovině 20. století a jehož práci v rámci ekologie ocení až budoucnost.
Ocenění
V roce 1994 byl oceněn Cenou ministra životního prostředí (v prvním roce jejího udělování) „za celoživotní dílo v ekologii a botanice“.[1]
Výběr z bibliografie
- Krajina a lidé: úvod do krajinné ekologie, Academia, 1982
Odkazy
Reference
- ↑ Cena ministra životního prostředí 1994–2004, MŽP : Praha, 2004, ISBN 80-7212-315-7, dostupné on-line Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine., formát PDF; portrét E. Hadače na str. 8.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Hadač na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Hadač
- Přírodovědecké výpravy na Island 1936–1948 – článek a nekrolog na webu Severských listů
- Homo botanicus: Hadač, Emil
- Botanické studie věnované památce Emila Hadače
- https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2003/cislo-6/emil-hadac.html
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Hrob českého geobotanika a ekologa profesora Emila Hadače na pražském Chodovském hřbitově