Emil Hakl

Emil Hakl
Emil Hakl v rozhovoru pro časopis Lógr, 2013
Narození	25. března 1958 (66 let) Praha Československo Československo
Povolání	spisovatel, novinář, básník a hudebník
Témata	hudba, literatura a žurnalistika
Ocenění	Magnesia Litera (2003) Magnesia Litera 2014
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Hakl, vlastním jménem Jan Beneš (* 25. března 1958 Praha), je český spisovatel.

Vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor tvorba textu, později ještě dva ročníky dramatického oboru tamtéž. Od roku 1981 pracoval jako aranžér, knihovník, skladník, strojník čerpací stanice a zvukař. V letech 1996–2000 se živil jako textař v řadě reklamních agentur, v roce 2001 jako redaktor literárního čtrnáctideníku Tvar. V současné době se živí jako novinář v týdeníku Instinkt. Žije v Praze.

V 80. letech 20. století se věnoval psaní veršů, dramatizaci literárních předloh a jejich realizaci v amatérských divadelních formacích. Je jedním ze zakládajících členů volného literárního sdružení Moderní analfabet (založeno roku 1988). Těžištěm aktivity sdružení bylo pravidelné autorské čtení v pražských i mimopražských klubech. Na něj později navázala autorská čtení v Literárním klubu 8. Spolupracoval také s literárním Pant klubem.

Časopisecky publikoval v Iniciálách, ve Tvaru, v Literárních novinách, v Aluzi, v Salonu, v magazínu Hospodářských novin, v Týdnu a v internetovém časopise Dobrá adresa. Je zastoupen v knižním výboru Anthologie de la poésie tchéque contemporaine 1945–2000 (Gallimard, Paříž, 2002) a v dalších sbornících.

Pod vlastním jménem vystupuje v některých dílech svého kolegy Václava Kahudy, např. v novele Technologie dubnového večera.

Chodil s hudebnicí Evou Turnovou, jejich vztah pak románově zpracoval v knize Intimní schránka Sabriny Black.^[1]

• Rozpojená slova, Mladá fronta, 1991 – sbírka básní
• Zkušební trylky z Marsu, Cherm, 2000 – sbírka básní
• Konec světa, Argo, 2001 – povídky
• Intimní schránka Sabriny Black, Argo, 2002 – román
  • V roce 2011 zpracováno v Českém rozhlasu jako dvanáctidílná četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Milena M. Marešová, v režii Natálie Deákové četl Martin Stránský.^[2]
• O rodičích a dětech, Argo, 2002 – novela oceněná cenou Magnesia Litera
• O létajících objektech, Argo, 2004 – povídky
• Let čarodějnice, Argo, 2008 – román
• Pravidla směšného chování, Argo, 2010
• Intimní schránka Sabriny Black (Final Cut), Argo, 2010 – zcela přepracované vydání staršího románu
• Skutečná událost, Argo, 2013
• Hovězí kostky, Argo, 2014 – povídky
• Umina verze, Argo, 2016 – román, fotografie Zuzana Lazarová
• Výsek, Argo, 2018 – výběr z časopiseckých sloupků z Čilichili, rubrika Pavlač

Podle novely O rodičích a dětech natočil režisér Vladimír Michálek stejnojmenný film (2008).

• 2003 – cena Magnesia Litera za novelu O rodičích a dětech
• 2010 – kniha Pravidla směšného chování se umístila na 2. místě v anketě Kniha roku Lidových novin 2010^[3]
• 2010 – literární Cena Josefa Škvoreckého za knihu Pravidla směšného chování
• 2011 – kniha Pravidla směšného chování byla nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii próza
• 2014 - kniha Skutečná událost získala cenu Magnesia litera v kategorii původní česká próza

• Culik, J. (2010) Emil Hakl. In: Serafin, S. and Mihailovich, V.D. (eds.) Twenty-first-century Central and Eastern European Writers. Series: Dictionary of Literary Biography, 353 . The Gale Group, pp. 104-111. ISBN 978-0-7876-8171-5

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Hakl na Wikimedia Commons
• Osoba Emil Hakl ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Hakl
• Emil Hakl ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Medailon na Portálu české literatury
• Jan Čulík: Hakl a Viewegh: jak se vyrovnat s banalitou života – Česká literatura 5/2007 (formát PDF)