Emil Jönsson
Emil Jönsson | |
---|---|
Datum narození | 15. srpna 1985 (37 let) |
Místo narození | Årsunda, Švédsko |
Stát | Švédsko |
Výška | 178 cm |
Hmotnost | 78 kg |
Choť | Anna Haagová[1] |
Oficiální web | www |
Sportovní informace | |
Sport | běh na lyžích |
Lyže | Fischer |
Světový pohár v běhu na lyžích | |
Debut | 2004 |
Nejlepší umístění | 6. místo (2009/10) |
Počet výher | 14 (z toho 1× štafeta) |
Medaile v běhu na lyžích | |
Olympijské hry | 0 - 0 - 2 |
Mistrovství světa | 0 - 1 - 1 |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 11. 2. 2014 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Běh na lyžích na ZOH | ||
bronz | ZOH 2014 | sprint |
bronz | ZOH 2014 | sprint dvojic |
Mistrovství světa v klasickém lyžování | ||
bronz | MS 2011 | Sprint |
stříbro | MS 2013 | Sprint dvojic |
Emil Jönsson, celým jménem Karl Emil Jönsson je švédský běžec na lyžích, který se specializuje na sprinterské závody. Na MS 2011 v Oslu vybojoval stříbrnou medaili ve sprintu volnou technikou, na MS 2013 stříbrnou medaili ve sprintu dvojic volnou technikou. Vyhrál celkem 14 závodů Světového poháru, ve všech případech šlo o sprinty. Třikrát vyhrál celkové hodnocení sprinterů.
Osobní život
Jeho přítelkyní je švédská lyžařka a dvojnásobná stříbrná olympijská medailistka Anna Haagová. Žijí střídavě v Östersundu a Davosu.
Závodnická kariéra
Zúčastnil se Zimních olympijských her 2010 ve Vancouveru, kde skončil sedmý ve sprintu klasickou technikou.
Na mistrovství světa cestoval celkem čtyřikrát, v letech MS 2007, 2009, 2011 a 2013. Na MS 2011 v Oslu vybojoval stříbrnou medaili ve sprintu volnou technikou, na MS 2013 stříbrnou medaili ve sprintu dvojic volnou technikou.
Ve Světovém poháru debutoval v roce 2004. Na svém kontě má celkem 14 vítězství, 13× ve sprintu, jednou ve sprintu dvojic. Je trojnásobným vítězem hodnocení sprinterů z let 2009/10, 2010/11 a 2012/13.
Úspěchy ve Světovém poháru
- Závody Světového poháru
- 2007 – Stockholm 2. místo, sprint klasicky
- 2007 – Düsseldorf 3. místo, sprint dvojic volně
- 2007 – Kuusamo 2. místo, sprint klasicky
- 2008 – Canmore 1. místo, sprint volně
- 2008 – Stockholm 3. místo, sprint klasicky
- 2008 – Drammen 3. místo,sprint klasicky
- 2009 – Whistler 1. místo, sprint klasicky
- 2009 – Whistler 1. místo, sprint dvojic volně
- 2009 – Valdidentro 3. místo, sprint volně
- 2010 – Otepää 1. místo, sprint klasicky
- 2010 – Canmore 1. místo, sprint klasicky
- 2010 – Drammen 1. místo, sprint klasicky
- 2010 – Düsseldorf 1. místo, sprint volně
- 2010 – Düsseldorf 2. místo, sprint dvojic volně
- 2010 – Davos 1. místo, sprint volně
- 2011 – Drammen 1. místo, sprint volně
- 2011 – Lahti 1. místo, sprint klasicky
- 2010 – Davos 3. místo, sprint volně
- 2012 – Lahti 1. místo, sprint klasicky
- 2012 – Gällivare 2. místo, štafeta 4×7,5 km
- 2012 – Québec 1. místo, sprint volně
- 2012 – Canmore 1. místo, sprint volně
- 2013 – Liberec 2. místo, sprint klasicky
- 2013 – Soči 2. místo, sprint volně
- 2014 – Lahti 1. místo, sprint volně
- 2007 – Düsseldorf 3. místo, sprint dvojic volně
- Etapy závodů Světového poháru
- 2010 – Praha 1. místo, sprint volně (Tour de Ski)
- 2010 – Stockholm 3. místo, sprint klasicky (Finále Světového poháru)
- 2011 – Oberstdorf 1. místo, sprint volně (Tour de Ski)
- 2011 – Stockholm 1. místo, sprint volně (Finále Světového poháru)
- 2010 – Stockholm 3. místo, sprint klasicky (Finále Světového poháru)
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Emil Jönsson na švédské Wikipedii a Emil Jönsson na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Jönsson na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Emila Jönssona a Anny Haagové (švédsky)
- Emil Jönsson v databázi Mezinárodní lyžařské federace (anglicky)
- Emil Jönsson na Fischer Sports
- Emil Jönsson v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
Finská vlajka
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
An icon that represents a gold medal
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: Frankie Fouganthin, Licence: CC BY-SA 3.0
Emil Jönsson at the Royal Palace Sprint, part of the FIS World Cup 2012/2013, in Stockholm on March 20, 2013. Emil Jönsson wins sprint cup.