Emil Jannings
Emil Jannings | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Theodor Friedrich Emil Janenz |
Narození | 23. července 1884 ![]() |
Úmrtí | 2. ledna 1950 (ve věku 65 let) ![]() |
Místo pohřbení | Sankt Wolfgang im Salzkammergut - cemetery |
Aktivní roky | (1914–1945) |
Choť | Hanna Ralph (1919–1921) Lucie Höflich (1921–1923) Gussy Holl (1923–1950) |
Příbuzní | Werner Jannings (bratr) |
Oscar | |
1927 / 1928 Poslední komando a Velké pokání | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emil Jannings, rodným jménem Theodor Friedrich Emil Janenz (23. července 1884, Rorschach, Švýcarsko – 2. ledna 1950, Strobl, Rakousko), byl německý herec švýcarského původu působící v Německu a krátce i v Hollywoodu na konci dvacátých let 20. století. Byl prvním umělcem, který kdy získal Oscara. Za výkony ve filmech Poslední komando a Velké pokání mu americká Akademie filmového umění a věd ve svém historicky prvním hlasování udělila cenu za nejlepší mužský herecký výkon. Jannings se prvního udílení zúčastnit nemohl a proto mu cenu předali ještě před slavnostním večerem.[1]
Životopis
Počátky
Emil Jannings se narodil ve městě Rorschach ve švýcarském kantonu St. Gallen. Byl pokřtěn jako Theodor Friedrich Emil Janenz a byl to syn rusko-německé matky židovského původu a amerického otce. V šestnácti letech odešel z domova, aby dva roky působil jako námořník. Pak se vrátil do Görlitzu, kam se jeho rodina přestěhovala. Začal působit v místním divadle, později hrával v Brémách a v Lipsku.
Kariéra
Divadelní kariéru rozvíjel jako součást souboru Maxe Reinhardta v Berlíně. Ve filmu se objevil již v roce 1919, kdy hrál v Madame DuBarry režiséra Ernsta Lubitsche. Přelomovým snímkem se pro Janningse stal film Poslední štace z roku 1924, který režíroval Friedrich W. Murnau. Jannings v něm ztvárnil stárnoucího hotelového portýra, který je již na pokraji svých sil. Ředitel ho proto přeřadí na místo uklízeče toalet. S novou životní etapou se snaží vyrovnat po svém. Jannings pak s Murnauem spolupracoval ještě dvakrát.
V roce 1927 odjel do Hollywoodu na pozvání studia Paramount. Natočil pro ně pět filmů, všechny němé. Ve filmu Poslední komando ztvárnil postavu bývalého generála carské armády, jenž je osudem degradován do role hollywoodského statisty a dostává nabídku hrát ve filmu právě carského generála. Za tento výkon byl oceněn čerstvě vzniklou Cenou Akademie. Emil Jannings byl vůbec prvním člověkem oceněným Oscarem. Jelikož se prvního udílení v květnu 1929 nemohl účastnit, Akademici mu ocenění udělili měsíc dopředu. Jannings tuto cenu získal i za výkon ve filmu Velké pokání z roku 1927. Jannings natočil v Los Angeles pět snímků, všechny byly němé a všechny pro studio Paramount. Do dnešní doby se nepoškozené zachovalo pouze Poslední komando. Z filmů Patriot a Velké pokání se zachovaly pouze částečné fragmenty. Zbylé dva filmy, Street of Sin a Popeleční středa, jsou považované za ztracené úplně. Po hollywoodském úspěchu se vrátil zpět do Německa. Jeho hrubému hlasu s německým akcentem nebylo jednoduché rozumět a tak po vzniku zvukového filmu opustil USA, aby působil v Evropě. S režisérem Josefem von Sternbergem natočil dramatický film Modrý anděl, ve kterém si zahrál po boku Marlene Dietrich.[1]
Návrat do Německa
Po návratu do Německa a po vzniku Třetí říše se Jannings věnoval filmům i nadále, byť to byly filmy podporující a propagující nacistickou ideologii. Jeho spolupráce s ministrem propagandy Goebbelsem se mu stala po válce osudná a k filmu se již nedostal. Odstěhoval se do rakouského městečka Strobl, kde 2. ledna 1950 zemřel. Pohřbený je na hřbitově v St. Wolfgang im Salzkammergut.[2] Jannings byl ženatý celkem čtyřikrát.[3]
Zajímavosti
- Soška Oscara, kterou Jannings v roce 1929 získal, je dodnes uchována ve Filmovém muzeu v Berlíně
- Rakouské občanství získal v roce 1947
- Od roku 1960 má na chodníku slávy v Hollywoodu hvězdu[4]
- Cena Oscar se ve svých začátcích udělovala za více hereckých výkonů v tomtéž časovém rozpětí, proto je uváděno, že Emil Jannings získal cenu za oba filmy (Poslední komando a Velké pokání). To, že film dnes již neexistuje, z něj dělá jediný snímek, který byl oceněný Oscarem za herecký výkon, a který je ztracený.[5]
Vybraná filmografie

- Arme Eva (1914)
- Madame DuBarry (1919)
- Dcerušky pana Zajíčka (1920)
- Anna Boleynová (1920)
- Žena faraonova (1922)
- Tragédie lásky (1923)
- Poslední štace (1924)
- Kabinet voskových figurín (Das Wachsfigurenkabinett, 1924) – role: Hárún al-Rašíd
- Tartuffe (1925)
- Faust (1926)
- Velké pokání (1927)
- Poslední komando (1928)
Zvukový film
- Modrý anděl (1930)
- Dobrodružství krále Pausola (1933)
- Vládce (1937)
- Robert Koch, bojovník se smrtí (1939)
- Ohm Krüger (1941)
Ocenění
Oscar
- 1927 / 1928: Nejlepší herec – Poslední komando a Velké pokání (cena)
MFF v Benátkách
- 1938: Nejlepší herec – Vládce (Volpiho pohár – cena)
Galerie
- Z počátků herecké kariéry
- V roce 1929 ve filmu Betrayal
- Karikatura Janningse
- Ve filmu Poslední komando
- Náhrobní kámen v Salzkammergutu
- Ve filmu Poslední štace
- V soukromí
- S Josephem Goebbelsem
- V období působení v Hollywoodu
- Plakát k filmu Patriot (1928)
Odkazy
Literatura
- OSBORNE, Robert A. 80 years of the Oscars. New York: Abbeville Press Publishers, 2008. 440 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7892-0992-4. (anglicky)
Reference
- ↑ a b Emil Jannings - Awards. IMDb [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Emil Jannings (1884-1950) - Find a Grave Memorial. www.findagrave.com [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MEARES, Hadley. Which Best Actor Winner Allegedly Once Shouted, “Don’t Shoot. I Have Won an Oscar”? [online]. 2021-03-16 [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHAD. Emil Jannings [online]. 2019-10-25 [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Way of All Flesh (1927) - Trivia - IMDb. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Jannings na Wikimedia Commons
- Emil Jannings v Česko-Slovenské filmové databázi
- Emil Jannings v Internet Movie Database (anglicky)
Média použitá na této stránce
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1984-0321-506 / CC-BY-SA 3.0

ADN-ZB/Archiv Faschistisches Deutschland 1933-1945 Der faschistische Propagandaminister Goebbels (Mitte, links) und der Schauspieler Emil Jannings (Mitte, rechts) bei einer Bootsfahrt 1938 auf dem Wolfgangsee. 9682-38
Abgebildete Personen:
- Goebbels, Joseph: Reichsminister für Volksaufklärung und Propaganda, Gauleiter Berlin, Deutschland
- Jannings, Emil: Schauspieler, Deutschland
If viewed on January 1, 2024 or later then it has definitively entered the public domain with other published works from 1928. Half Sheet (22" X 28") Style A.
Emil Jannings in Variété. Ross Verlag 1266/4
Emil Jannings. Postcard.
Omschrijving: Om een goede conditie te blijven, spelen acteur Emil Jannings en zijn echtgenote Gussi Holl elke morgen na het ontbijt in de tuin van hun landgoed in Hollywood een balspel. Foto uit 1929.
Autor: Wolfgang Sauber, Licence: CC BY-SA 3.0
Strobl, Salzburg ( Austria ). Monument for the German actor Emil Jannings who died in Strobl in 1950.
Omschrijving: Acteur Emil Janning in 1929 in een magistrtale rol in de film 'Vader' onder regie van Victor Fleming. Plaats Hollywood.
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Emil Jannings' tombstone at St Wolfgang im Salzkammergut
(109) Emil Jannings in The Last Laugh, directed by F. W. Murnau, 1925 German Camera Angles
[[:w:The Last Command by Josef von Sternberg, director. L to R Evelyn Brent, Emil Jannings. Paramount Pictures.|The Last Command by Josef von Sternberg, director. L to R Evelyn Brent, Emil Jannings. Paramount Pictures.]]
Omschrijving: Acteur Emil Janning met hond gezeten in zijn Mercedes sportwagen in de tuin van zijn landgoed in Hollywood. Foto uit 1929.