Emil Konečný
| Emil Konečný | |
|---|---|
 Emil Konečný (před rokem 1946) | |
| Narození | 19. března 1916 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 23. září 2005 (ve věku 89 let) Praha  Česko |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emil Konečný (19. března 1916 Praha – 23. září 2005 Praha) byl český herec.
Život
Maturoval v roce 1934 a následně až do zavření českých škol Němci studoval architekturu v Brně. Současně se vzdělával v herectví na Konzervatoři v Brně. Již během studia vystupoval příležitostně v menších rolích v Zemském divadle v Brně, od roku 1940 zde získal angažmá. Následně působil v divadle v Plzni (1942–1943) a v pražském Divadle na Vinohradech (1943–1945).[1] V letech 1945 až 1984 byl členem činohry pražského Národního divadla.[2] Působil také jako rozhlasový herec.
Divadelní role, výběr
- 1943 Ch. D. Grabbe: Don Juan a Faust, Juan (j.h.), Divadlo Na Poříčí, režie František Salzer
- 1945 Jan Drda: Hrátky s čertem, Hubert, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský
- 1949 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Kristian, Tylovo divadlo, režie František Salzer
- 1950 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Lucenzio, Tylovo divadlo, režie František Salzer
- 1958 William Shakespeare: Král Lear, Vévoda burgundský, Národní divadlo, režie František Salzer
- 1959 William Shakespeare: Hamlet, Guildenstern, Národní divadlo, režie Jaromír Pleskot
- 1963 William Shakespeare: Romeo a Julie, Montek, Národní divadlo, režie Otomar Krejča
- 1976 Alois Jirásek: Lucerna, Dvořan, Národní divadlo, režie Josef Mixa
- 1980 Karel Čapek: Bílá nemoc, Malomocný-Otec, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
- 1987 William Shakespeare: Král Jindřich IV, Rytíř Walter Blunt, Národní divadlo, režie Alois Hajda
- 1993 Henrik Ibsen: Divoká kachna, Plešoun, Stavovské divadlo, režie Ivan Rajmont
Odkazy
Reference
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Národní divadlo v Praze: http://archiv.narodni-divadlo.cz/ Archivováno 31. 8. 2020 na Wayback Machine.
Literatura
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 48 (foto), 83, ISBN 978-80-200-1502-0
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 216, ISBN 80-207-0419-1
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 105, 183, 446, foto 58, ISBN 80-204-0493-7
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 478
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 157, 179
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
Externí odkazy
- Emil Konečný v databázi Archivu Národního divadla
Média použitá na této stránce
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Emil Konečný.jpg
Emil Konečný, český herec
Emil Konečný, český herec