Emil Králíček

Emil Králíček
architekt Emil Králíček
architekt Emil Králíček
Narození11. října 1877 nebo 1. října 1877
Německý Brod, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. března 1930 (ve věku 52 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníTřeboradický hřbitov
Povoláníarchitekt a stavitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Králíček (11. říjen 1877, Německý Brod26. března 1930, Praha[1]) byl český secesní a kubistický architekt.

Život

Národní politika 28. 3. 1930, oznámení o úmrtí arch. Emila Králíčka.
Hrob architekta Emila Králíčka na hřbitově v Třeboradicích

Vystudoval reálné gymnázium v Táboře a stavební průmyslovou školu v Praze. Po jejím absolvování nastoupil v roce 1897 do projekční kanceláře Antonína Balšánka. V té době zde pracoval na projektech budovy Muzea hlavního města Prahy nebo divadla v Plzni.

Okolo roku 1900 odešel do Darmstadtu, kde tehdy vznikala umělecká kolonie na Mathildenhöhe. Zde pracoval v ateliéru Josepha Marii Olbricha. Tím se dostal od Balšánkových konzervativních historizujících projektů k moderní secesní architektuře. Do Prahy se vrátil asi v roce 1903 a nastoupil jako projektant u přední stavební firmy Matěje Blechy v Karlíně. Zabýval se především navrhováním průčelí. V letech 1904–1906 spolupracoval s prof. Celdou Kloučkem na projektech a výzdobě domovních průčelí a vestibulů pro firmu Matěje Blechy. V roce 1907 se stal hlavním projektantem firmy M. Blecha. Spolupracoval se sochaři A. Waigantem, K. Pavlíkem a A. Odehnalem.

Po roce 1911 nastoupil v pražské architektuře kubismus. Králíček v tomto plodném období projektoval mimo jiné dům Diamant na rohu Spálené a Lazarské ulice v Praze na Novém Městě včetně sousední niky na barokní sochu sv. Jana Nepomuckého. Byl také autorem kubistického kandelábru pouliční lucerny na Jungmannově náměstí. V roce 1912 se oženil s Emilií Kindlovou v Týnském chrámu v Praze. V roce 1913 od firmy Blecha odešel a prováděl návrhy pro různé stavitele.

V době první světové války byl povolán do vojenské služby v rakouském Svatém Hypolitu, ale byl vyreklamován a později přeložen do Prahy na vojenské velitelství pro potřeby vojenských staveb v Praze, čímž se vyhnul nasazení na frontu.

V letech 1918–1919 Pracoval pro firmu Řehák a Nejedlý. Pro tuto firmu navrhl například hydroelektrárnu ve Spálově nedaleko Železného Brodu.[2] Po roce 1922 založil společnou firmu s ing. Rudolfem Šolcem.

V roce 1930 spáchal sebevraždu.

Firma Králíček - Šolc fungovala až do komunistického převratu v únoru 1948, v roce 1949 byla zestátněna.

Stavby (výběr)

Králíčkova lucerna za Adamovou lékárnou v Praze z let 1911–1913 je jediná kubistická pouliční lampa svého druhu na světě.
  • 19041905 Dům stavitele Blechy, Praha 1 – Nové Město, čp. 235, (rostlinná secese)
  • 1904–1905 Kostel sv. Vojtěcha, Praha 8 – Libeň, Zenklova ul. (secese)
  • asi 1905 Dům (původně banka), Praha 8 – Karlín, Sokolovská 438 (secese)
  • 19081909 Vila Kraus, Praha 6 – Bubeneč, čp. 289, Na Zátorce 3 (geometrická secese)
  • 19091910 Hotel Zlatá husa, Praha 1 – Nové Město, čp. 839, (geometrická secese)
  • 1909–1910 Palác Palmovka, Praha 8 – Libeň, čp. 890, Sokolovská 125 (secese)
  • 1909–1910 Banka Slávie, Lvov
  • 1909–1910 Libeňská sokolovna, Praha 8 – Libeň, čp. 2, Zenklova 37 (secese)
  • 1910 Vila Mareš, Praha 6 – Bubeneč, čp. 320, Na Zátorce 7, U Vorlíků 13, (geometrická secese)[3]
  • 1910 Bytový dům, Praha 8 – Karlín, čp. 519, Hybešova 5 (secese), výzdoba Antonín Waigant[4]
  • 1911 Kancelářský dům s obchody (Vaňkova semena), Praha 7 – Holešovice, čp. 861, Bubenské nábřeží 9, spolu s Matějem Blechou (vrcholná secese s výrazným architektonickým dekorem)[4]
  • 19111913 Adamova lékárna, Praha 1 – Nové Město, čp. 775, Václavské nám. 8, (geom. secese a kubismus)
  • 1911–1913 kubistická lucerna, Praha 1 – Nové Město, Jungmannovo nám., (součást projektu Adamovy lékárny)
  • 1911–1919 Palác Rokoko (Šupichovy domy), Praha 1 – Nové Město, čp. 794, 626, Václavské nám. 38, 40
  • 19121913 Dům Diamant, Praha 1 – Nové Město, čp. 82, Spálená 4, (kubismus)
  • 1912–1913 Oblouk nad sochou sv. Jana Nepomuckého, Praha 1 – Nové Město, Spálená ul.
  • 1912–1913 Betlémská kaple na Žižkově, Praha 3, Prokopova 4 (pozdní secese a kubismus)
  • 1912–1913 Všeobecná záložna v Karlíně, Praha 8 – Karlín, čp. 539, Sokolovská 31 (secese)[4]
  • 1912–1913 Vila, Praha 1 – Hradčany, čp. 247, Na baště sv. Ludmily 13 (secese)[4]
  • 1912–1913 Vila na Libušince, Praha 2 – Vyšehrad, čp. 50, Rašínovo nábřeží 26 (kubizující secese)[4]
  • 1912–1913 Vila generálního rady Beniese, (Beniesova vila), Lysá nad Labem-Litol, (kubismus)
  • 1914–1915 Bytový dům, Praha 1 – Staré Město, čp. 790, Haštalská 11 (geometrizující secese)[4]
  • 1922 Malá vodní elektrárna Spálov, Spálov, (art-déco)[2]
  • Bývalá Karlínská záložna, ul. 1 pluku (pozdní secese a kubismus)

Nedoložená díla

  • 1922–1924 Průčelí budovy pro ministerstvo unifikací a ústavní soud, Praha 1 – Staré Město, čp. 900, ul. Dušní 17, dnes Vyšší odborná škola stavební a střední průmyslová škola stavební. Původní projekt obecné školy z roku 1914 Ludvík Kysela. V letech 1920–1922 projekt přepracován na budovu pro Ministerstvo unifikací. Projektanti: Ing. Nejedlý, Jaroslav Moravec, Bohumír Hollman. Návrh průčelí je Zdeňkem Lukešem připisován Emilu Králíčkovi. Nedoloženo.[5]

Spisy

  • Spolu s Matějem Blechou zastoupen ve sborníku Pražské novostavby : fasády, detaily, vchody, portály a vestibuly. Svazek Díl druhý. Vídeň: Anton Schroll, 1911. 80 fotografických snímků na 64 listech s. 
  • Emil Králíček, Josef Kafka: Rodinný dům : Praktický rádce pro každého, kdo zamýšlí vlastní bydlo si zříditi, Praha : F. Šimáček, 1911.[6] Kniha vyšla znovu v letech 1915[7] a 1929[6].

Výstavy

V roce 2004 uspořádala Galerie Jaroslava Fragnera a Museum Künstlerkolonie Darmstadt výstavu Emil Králíček – zapomenutý mistr secese a kubismu, kurátor: Zdeněk Lukeš.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. oznámení o úmrtí arch.Emila Králíčka, Národní politika, 28.3.1930, str.č.11
  2. a b Ing. Nejedlý, Řehák a spol. : Hydrocentrály na Jizeře pod Spálovem. In: KOLINSKÝ, Otakar; STOCKÝ, Josef. Kapitoly o průmyslu Pražského kraje. Praha: Spolek československých inženýrů, 1925. S. 237–252. (česky, francouzské resumé)
  3. SVOBODA, Jan E.; LUKEŠ, Zdeněk; HAVLOVÁ, Ester. Praha 1891-1918 : kapitoly o architektuře velkoměsta. Praha: Libri, 1997. 303 s. ISBN 80-85983-20-6. Kapitola Mezi Královskou oborou a Hradem, s. 184. 
  4. a b c d e f SEDLÁKOVÁ, Radomíra. Územně analytické podklady hlavního města Prahy : Architektonicky cenné stavby a soubory. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, 2007. 67 s. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 494
  6. a b záznam v katalogu NK ČR
  7. záznam v katalogu NK ČR

Literatura

  • LUKEŠ, Zdeněk. Lampa, která předběhla dobu. Lidové noviny. 10. 4. 2010, s. 31. ISSN 0862-5921. 
  • LUKEŠ, Zdeněk. Emil Králíček : zapomenutý mistr secese a kubismu. Praha: Galerie Jaroslava Fragnera, 2004. ISBN 80-239-3644-1. (česky, německy) 
  • KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. In: Praha : Architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998 (2. vydání). ISBN 80-901562-3-1.
  • ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. 
  • LUKEŠ, Zdeněk. Emil Králíček. Zlatý řez. Leden 1993, čís. 3, s. 6–11. ISSN 1210-4760. 
  • LUKEŠ, Zdeněk; SVOBODA, Jan E. Architekt E. Králíček - zapomenutý zjev české secese a kubismu. Umění. 1984, roč. 32, čís. 5, s. 441–449. ISSN 1804-6509. (česky, německé resumé) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Libeňská sokolovna čelo 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Libeňská sokolovna
KralicekDiamantDetail.jpg
Emil Králíček (1877-1930) - Dům Diamant, 1912-1913, Praha, Spálená 4, detail jižního průčelí
Adamova lékárna orel.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha, Václavské náměstí, Adamova lékárna
KralicekSupichElevation1.jpg
Emil Králíček (1877-1930) - Šupichovy domy, 1911 – 1919, Praha, nároží Václavského nám. a Štěpánské ul., detail průčelí
Národní politika 1930,oznámení o úmrtí arch.E-Králíčka.jpg
Národní politika 28.3.1930,oznámení o úmrtí arch.Emila Králíčka
KralicekDiamantStJohn.jpg
Emil Králíček (1877-1930) - Dům Diamant, 1912-1913, Praha, Spálená 4, oblouk nad sochou sv. Jana Nepomuckého
KralicekDiamantEntrance.jpg
Emil Králíček (1877-1930) - Dům Diamant, 1912-1913, Praha, Spálená 4, detail vstupu
KralicekSupich.jpg
Emil Králíček (1877-1930) - Šupichovy domy, 1911 – 1919, Praha, nároží Václavského nám. a Štěpánské ul.
Praha Palác Diamant 1a.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha, Lazarská ulice, kubistický Palác Diamant
Weir on river Jizera (2).jpg
Autor: Huhulenik, Licence: CC BY 3.0
Jez na řece Jizeře, odtud voda putuje tunelem do elektrárny Spálov, okres Semily - ČR
Praha Václavák Adamova lékárna 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Adamova lékárna, Praha, Václavské náměstí
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 – Emil Králíček.jpeg
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer
Praha - kubistická lampa 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Nové Město, kubistická pouliční lampa Emila Králíčka
Betlémská kaple na Žižkově 4.jpg
Betlémská kaple na Žižkově, detail štukové výzdoby západního průčelí
KralicekSupichElevation2.jpg
Emil Králíček (1877-1930) - Šupichovy domy, 1911 – 1919, Praha, nároží Václavského nám. a Štěpánské ul., detail průčelí
Small hydropower station in Spalov (2).jpg
Autor: Huhulenik, Licence: CC BY 3.0
Malá vodní elektrárna Spálov, okres Semily - ČR
KralicekSupichArcade.jpg
Emil Králíček (1877-1930) - Šupichovy domy, 1911 – 1919, Praha, nároží Václavského nám. a Štěpánské ul., zastřešení pasáže
Arch. Emil Králíček-hrob, Hřbitov Třeboradice 12.jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob architekta Emila Králíčka (1877 - 1930).
Kubistická lampa na Jugmanově náměstí.jpg
Autor: Coweeczwech, Licence: CC BY-SA 4.0
Fotografie unikátní kubistické lampy architekta Emila Králíčka